Je to divoká situace. Kvůli dešti se může dát benzen v Hustopečích do pohybu, říká šéf inspekce Bejček
Už dva týdny se likviduje ekologická havárie v Hustopečích nad Bečvou. Vlak, který převážel cisterny s benzenem, se vyboural a chemikálie z něj začaly unikat do okolí. „Je tam štěrkopískové podloží a déšť to v podstatě promývá. To znamená, že se benzen může dát do pohybu. S obavami a napětím očekáváme vzorky, které bychom měli vidět ráno,“ řekl v pátek pro Radiožurnál ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.
Uběhly přesně dva týdny od havárie vlaku převážejícího benzen v Hustopečích nad Bečvou. Podle zprávy ze čtvrtečního odpoledne stále nešlo určit, kam všude se benzen po nehodě dostal. Platí to i v tuto chvíli, nebo už víte víc?
V současné době se v okolí havárie kopají sondy. Je tam více než 25 děr, které jsou vykopané do úrovně podzemní vody, přibližně dva až tři metry. Každý den tam monitorujeme a děláme vzorky. A ty vycházejí různě, je to velmi divoká situace.
Benzen v pěti stupních, které tam ve dvou metrech byly, rosolovatí. Teď už si myslíme, že se dal do pohybu, uvádí Bejček
Co se týče tělesa havárie, tedy spáleniště kolem vlaku, tam zatím nemáme žádné informace, protože z hlediska bezpečí není možné na tu plochu nikoho pustit. Až teď se odstranily veškeré vagony a těleso té železnice, koleje. Předpokládáme, že to tam budeme v řádu týdne schopni ovzorkovat a zjistit největší rozsah ohniska havárie.
Vaši kolegové, kteří byli přímo na místě, v posledních dnech mluvili o tom, že podzemní voda je tam v hloubce tří až čtyřech metrů a že jílovitá vrstva by měla být v hloubce sedmi až osmi metrů. Dá se z toho usuzovat, že benzen pronikl do podzemní vody, ale že by se měl zastavit nejpozději osm metrů pod zemí u jílovité vrstvy?
Je to přesně, jak říkáte. Jsou tam štěrkopísky, kterými benzen velice rychle prochází. Ještě v prvních třech nebo čtyřech dnech po nehodě jsme měli poměrně chladné počasí. Benzen v pěti stupních, které tam ve dvou metrech byly, v podstatě rosolovatí.
Teď už si myslíme, že se dal do pohybu. Tomu odpovídají i další opatření, kdy bude jako první potřeba vybudovat stěnu z takzvaných štětovnic – larsenové plechy, které se zarazí až do hloubky sedm metrů a mají vytvořit bariéru mezi místem havárie a nádrží, která je odtamtud asi 40 metrů. V současné době je asi nejvíce ohrožená nádrž číslo šest.
Déšť nepomáhá
Máte představu, jak daleko se, ať už vzduchem nebo po zemi a těsně pod zemí, benzen mohl dostat?
Jsou to dva případy. Požárem se, jak jsme viděli hustý dým, který se zvedal, odpařovaly deriváty benzenu a saze, které následně padaly, ten spad byl v dalekém okolí.
Benzen se naštěstí velice dobře a rychle rozkládá na UV záření a chemická vazba se rychle rozpadá. Následně jsme vzorkovali okolní pole, takže tam je to hlídáno a asi to není ten zásadní problém.
Druhý, horší problém je, že ještě než to začalo hořet, nárazem se asi spousta benzenu vylila přímo pod to těleso, kde ještě nevíme, kolik toho přesně je. Asi hodně. Máme představu, že to může být do stran v délce desítek až nějakých 150 až 200 metrů a na šířku asi 50 metrů, to znamená směrem k nádržím a na druhou stranu.
Vlak v Hustopečích před vykolejením překročil povolenou rychlost. Místo 40 jel téměř 95 km/h
Číst článek
V pátek jsme vysílali vyjádření mluvčí hasičů, že situaci na místě komplikuje déšť. Znamená déšť větší riziko, že se benzen dostane dál?
Jednoznačně. Jak jsem říkal, je tam štěrkopískové podloží a déšť to v podstatě promývá. To znamená, že se benzen může dát do pohybu a mobilizovat. V nádrži číslo šest už trochu hodnoty stoupají. Zatím jsou pořád podlimitní, vidíme ale, jak tam ten benzen stoupá.
Doufáme, že pomohou larsenové stěny v jámách, které jsou vykopané kolem nehody. Tam se nám objevuje benzenová fáze, což je film čistého benzenu. Benzen plave na hladině, jako benzin, takže je odtamtud odčerpáván.
Vidíme tedy, že na to déšť skutečně působí, a teď s obavami a napětím očekáváme vzorky, které bychom měli vidět zítra ráno. Tam uvidíme dnešní a včerejší celodenní déšť, jak to probíhá.
Bezprecedentní havárie
Už několik dní po nehodě se v rámci odhadů mluvilo o tom, že jen škody na životním prostředí dosáhnou ke 100 milionům korun. Je to aktuální odhad, nebo se už teď dá říci, že škody budou ještě větší?
Rád bych tady zdůraznil, že jde o naprosto bezprecedentní havárii, obrovskou, takovou, kterou asi v Evropě nepamatujeme. Je to obrovská katastrofa, příšerná.
Vidět to na místě je skutečně silná záležitost a odhad 100 milionů je, myslím, v současné době velice optimistický a může i několikanásobně vystoupat. Neumím to říct nyní přesně, ta čísla mohou skočit různě, ale 100 milionů je podle mě velice optimistický odhad.
Zásah u Hustopečí. Dvě cisterny nehořely, desítky hasičů je odtáhly do bezpečí, popisuje velitel hasičů
Číst článek
Na začátku února přinesl zpravodajský server iROZHLAS.cz jako první informaci o rozsudku krajského soudu v Praze ohledně skládky tisíců sudů s nebezpečnými chemikáliemi ve středočeské Nelahozevsi. Vedení obce u soudu požadovalo, aby sudy byly co nejrychleji zlikvidovány. Podle prvních informací u soudu uspělo. Vy jste to nechtěli komentovat, dokud si neprostudujete rozsudek. Už jste ho prostudovali?
Ano, rozsudek jsme si prostudovali. Dovolil bych si tu informaci trošku upravit. Zátěž těch sudů je tam už od 70. let a soud neřešil sudy jako celek, ale to, že se tam před pěti lety začala dělat odtěžba sudů.
Nějakým způsobem se už do nich zasáhlo a začal z nich do určité míry unikat styren. O tom to je, to je myšleno tou havárií. To znamená, že řešení by teď mělo být nějakým způsobem tyto úniky zasypat.
Co se týče likvidace všech sudů, to je vlastně likvidace staré ekologické zátěže a na tom pracuje v současné době ministerstvo financí.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu nahoře v článku.
