Nedostatečná substituční léčba a dražší léky. Česku by mohl hrozit větší rozmach fentanylu
Fentanyl v Česku zatím není moc rozšířený. Někteří odborníci ale nevylučují, že by se to mohlo změnit. Léčba závislostí je v Česku totiž dlouhodobě nedostupná a pojišťovny navíc nyní přestaly hradit některé substituční léky. Právě to by mohlo zapříčinit větší rozmach fentanylu. „V Praze jsou stovky pacientů bez léčby, jsou to potenciální klienti fentanylu,“ říká pro iROZHLAS.cz David Pešek, adiktolog a vedoucí neziskové organizace Sananim.
Fentanyl se primárně používá ve zdravotnictví jako lék ulevující od bolesti. Někteří uživatelé ho ale začali zneužívat a například Spojené státy už přes deset let sužuje fentanylová krize.
Tento syntetický opioid je až čtyřicetkrát účinnější než heroin a i pouhé dva miligramy můžou být smrtelnou dávkou. Jen v roce 2023 umřelo v USA po požití opiátů, zejména právě fentanylu, přes 74 000 osob. Pro srovnání: v Česku zemřelo loni na předávkování jakoukoliv nelegální látkou 77 osob.
Amerikanistka: Drogová krize je závažné téma napříč USA. Může rozhodnout i prezidentské volby
Číst článek
Droga se dostává do Spojených států zejména z Mexika. Chemikálie používané k výrobě této látky se pak pašují hlavně z Číny. Fentanyl se stal ve Spojených státech politickým tématem. Nynější americký prezident Donald Trump chtěl uvalením cel na Mexiko, Čínu i Kanadu zastavit fentanylovou krizi. To se v poslední době v USA opravdu začalo dařit, důvodem ale nejsou cla, ale spíš bezplatná distribuce naloxonu, látky, která funguje jako protijed opiátů.
Problém se ale netýká pouze USA. Podobné krizi čelí také Kanada, která od roku 2016 zaznamenala téměř 50 000 případů předávkování fentanylem. V Evropě je stále nejčastěji užívaným opiátem heroin, ale pomalu se i sem začíná dostávat zmiňovaný fentanyl. V Česku měla tato droga za minulý rok 15 obětí.
Podle Davida Peška ale zájem o fentanyl v Česku je a počet uživatelů tak může růst. „Je to obrovská díra na trhu. Jestliže máte v České republice odhadnu skupinu patnácti tisíc obyvatel, která má enormní zájem o nějaký produkt, tak přece dřív nebo později musí být nějaký obchodník, který to na trh přiveze,“ upozorňuje adiktolog.
Fentanyl je v Česku podle Peška dostupný zatím hlavně ve zdravotnictví ve formě náplastí zmírňujících bolest. Ty pak uživatelé drog hledají například v popelnicích u nemocničních zařízení nebo se k nim dostávají skrz distribuci od oprávněných pacientů. Narkomané náplasti pak vyvařují a látku si aplikují nitrožilně. Při tomto procesu je ale velmi složité odhadnout množství účinné látky a lehce tak dochází k předávkování. Fentanylu v krystalické formě je u nás zatím opravdu málo, každý rok ho ale podle Peška přibývá.
Problém se substituční léčbou
K většímu rozmachu fentanylu by mohla přispět i nedostupnost substituční léčby. Ta patří mezi nejúčinnější nástroje léčby v oblasti zneužívání opiátů. Jedná se o metodu, kdy je původní droga nahrazena látkou s podobnými účinky a vlastnostmi, ale s výrazně menšími riziky.
USA uvalí cla na dovoz z Kanady, Mexika i Číny. Ohledně Evropské unie zatím Trump nerozhodl
Číst článek
Substituční péče je u nás ale dlouhodobě velmi nedostupná. „Různé nemocnice a zařízení, které substituční péči poskytovaly, tak místo toho, aby rozšiřovaly péči, tak jí naopak snižují. Snižují kapacitu, kolik pacientů jsou schopní přijmout,“ vysvětluje adiktolog.
Podle Peška klienti v substituční péči prosperují a stabilizují se v rámci společnosti i například v oblasti bydlení. Pro takové uživatele navíc nemá žádný význam sáhnout po fentanylu. Substituci totiž dostávají od lékaře v daném množství a dané kvalitě. Tito lidé pak normálně fungují v každodenním životě i jako například rodiče, zaměstnanci či zaměstnavatelé.
Uživateli v substituční léčbě jsou podávány léky, které mu nejsou životu nebezpečné. „Jako člověk závislý na opiátech, tak varianta, že je nebudete brát, když je třeba berete dvacet let, není moc realistická, takže člověk v substituci je ideální varianta,“ vysvětluje adiktolog.
S možným příchodem fentanylu by pak nedostupná síť adiktologické a substituční léčby mohla být riziková. Pro uživatele, na které se kapacitně nedostane se substituční léčbou, bude totiž lákavé sáhnout po silnější droze fentanylu. „Až přijde fentanyl a ta síť bude nadále takto nedostupná, až budou předávkovaní lidé umírat, tak teprve tehdy asi začnou nějaká větší opatření,“ přemítá Pešek. O podobném scénáři mluvil na platformě X také bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Zneužívání léků?
Větší poptávku po fentanylu by mohlo způsobit i ukončení hrazení některých léčivých přípravků pojišťovnami. Ty při proplácení přípravků uvažují nad jejich zneužitelností. Ty méně zneužitelné proplácí nebo proplácely. U přípravků jako je Subutex nebo Zubsolv, u kterých bylo zrušeno hrazení z veřejného zdravotního pojištění, pak argumentují jejich zneužíváním.
Například Subutex se užívá ve formě tablet, které se vloží pod jazyk a nechají se rozpustit. Někteří uživatelé ale tento přípravek zneužívali a aplikovali si jej nitrožilně. Tomu se snaží pojišťovny předcházet ukončením hrazení přípravku, tvrdí Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Adiktolog: Fentanyl u nás není tak dostupný jako v USA, kde zabíjí desetitisíce lidí. To jediné nás chrání
Číst článek
Pro koncového uživatele substitučních přípravků to je změna v řádu několika set korun týdně. Často se ovšem jedná o lidi bez domova a bez práce, a i několik stokorun tak znamená velký výdaj. „Jsou to lidi, kteří jsou na tom socioekonomicky velmi špatně, čili i balíček léků na týden je prostě velká investice. A především úplně zbytečná,“ komentuje situaci adiktolog. Substituční látky jsou navíc bez rizika předávkování a úmrtí.
Na fakt, že při větší nedostupnosti substitučních léků může dojít k nástupu fentanylu a růstu úmrtí až o stovky ročně, upozorňoval už předloni v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jindřich Vobořil, který byl v té době vládním protidrogovým koordinátorem.
Podle Peška jde ze strany pojišťoven pouze o restriktivní opatření. „Neužívají to, jak mají, tak jim to zdražíme,“ kritituje. Pojišťovny argumentují tím, že jsou na trhu stále dostupné jiné substituční látky, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle Balady se jedná o léčivé přípravky Bupensanduo, Libroxar a Suboxone. Tyto látky obsahují kombinaci látek buprenorfinu a naloxonu. A právě Naloxon zabraňuje intravenóznímu zneužívání léku. V současné době mohou tyto přípravky předepisovat psychiatři a adiktologové.
Nedostatečná péče
Pojišťovny také zdůrazňují, že podle nich by se přípravky měly předepisovat pouze v odborných centrech, které poskytují komplexní služby k substituční léčbě. „Pokud to někdo myslí skutečně vážně, tak jistě svůj život chce nějakým způsobem od základu změnit a jenom užíváním substituce se výsledek nedostaví,“ říká Balada.
V protidrogové politice jsme patřili k těm inovativnějším, říká výzkumník kliniky adiktologie
Číst článek
Kapacity v těchto centrech se ovšem podle Peška namísto rozšiřování spíš snižují. Jeho tvrzení podporují Zprávy o nelegálních drogách z roku 2024 i 2023, ve kterých popisuje většina krajů síť adiktologických služeb jako nedostatečnou či minimální. Kromě toho některé kraje, jako například Praha, Středočeský a Ústecký kraj, mluví i o nedostatku substituční léčby.
Dražší a nedostupná substituční léčba však nemusí mít za důsledek pouze větší rozmach fentanylu, podporuje to rovněž černý trh a kriminalitu. „Pokud po nich budete chtít pětistovku týdně za léky, tak to je nereálné. Buď to vyžebrá nebo to nějakým pokoutným způsobem získá. Z tohoto pohledu to vždycky vede k většímu zatížení zdravotního systému,“ popisuje Pešek.
„Substituční preparáty placené, neplacené, stojí pár korun. Potom léčit lidi, co jsou nakažení HIV nebo berou namíchané koktejly neznámého původu, mají operované srdce, uřezané končetiny, to zdravotní systém stojí hrozně moc peněz. Má to i tento pragmatický rozměr,“ doplňuje adiktolog.
Pro předejití fentanylové krize v Česku je podle Peška zásadní podporovat harm-reduction programy, jejichž cílem je snižovat rizika užívání návykových látek pro uživatele i společnost jako celek. Je tedy nutné distribuovat injekční materiál, testovat infekční choroby a zvýšit dostupnost substituční péče, doplňuje adiktolog.