Vědci z fakulty elektrotechniky a informatiky Ostravské technické univerzity vyvinuli speciální lehátko pro vyšetření magnetickou rezonancí. Výhodné je pro lékaře i pacienty.
„Vlákna azbestu pronikají dýchacím ústrojím do plic, kde se mohou zabodávat a způsobit i rakovinu – hlavně při opakovaném kontaktu. Problém je, že k otravě nedochází akutně,“ říká expertka Straková.
Různými pokusy a výpočty dovedou odborníci určit, jak stabilní bude určité spojení molekul v umělé hmotě – a díky tomu pak navrhnou třeba takové, které se rozloží za šest týdnů.
Dávid Žigo se ve svém výzkumu zaměřil především na takzvanou běžeckou ekonomiku. Jak si může člověk při běhu zlepšit kondici a co se stane, když přežene trénink?
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
Nová studie naznačuje, že někteří placentálové žili už v době před 66 miliony lety a krátce před osudným nárazem asteroidu. Konkrétně šlo o primáty, ale i králíky, zajíce a taky psy a kočky.
Zásadním aspektem výzkumu bylo podle vědců sestrojení vlastních měřicích přístrojů. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT takzvaná měřicí vozidla.
Před 40 lety transplantovali lékaři pražského IKEMU poprvé v Československu slinivku u pacientky s cukrovkou 1. typu. Technika zákroku se během let proměnila, pacientům s diabetem ale pomáhá dodnes.
Jak spolu souvisí kulturní války a fosilní průmysl? Strategií průmyslu je podle Vojtěcha Pecky podporovat strach z „progresivistických šílenců“ a „totality“.
Už více než deset let se věnuje nádorové imunologii. Hledá způsoby, jak ovlivnit imunitní systém pacienta tak, aby lépe bojoval s nádorovými buňkami a boj s nimi dokázal vyhrát.
V pátek 16. června vyjde Slunce v Česku nejdříve. „Spočítat přesně okamžik východu slunce nebo západu slunce není vůbec jednoduché,“ řekl v rozhovoru ředitel Hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek
S pomocí Teplátorů plánuje Ukrajina obnovit válkou zničenou infrastrukturu tepelných elektráren a zajistit tak pro domácnosti teplo pro další zimy. Výhodou teplatoru je, že produkuje levné teplo
„Nejčastější věta, kterou slýchám od svých kolegů, není ‚nemáme dost peněz‘ nebo ‚nemáme nápady‘, ale bohužel ‚přece se nenechám zavřít‘. A to je ten průšvih,“ říká Jan Konvalinka z Akademie věd.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Ztráta sluchu, zvonění v uších nebo závratě – i tyto příznaky mohou stát za tzv. schwannomem, tedy nezhoubným nitrolebním nádorem, který se dá odstranit pomocí mikrochirurgického zákroku.
Již v roce 2009 určila skupina vědců devět milníků, které by lidé neměli překročit, pokud chtějí, aby Země zůstala pro lidstvo v budoucnu obyvatelná. Sedm z nich už ale lidstvo prý překročilo.
Vědci během vývoje použili algoritmus umělé inteligence, který byl ze vzorku více než šesti a půl tisíce sloučenin schopný identifikovat antibakteriální molekuly.
„Jednou snad uvidíme laserové elektrárny, kde termojadernou reakci zapínáte a vypínáte laserem. Vzhledem k tomu, že používáte vodík, je to nevyčerpatelný zdroj energie, totálně čistý.“
„S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že bez vodíkových vazeb by nevznikl život na Zemi,“ říká vědec Pavel Hobza. Výpočty prováděli na superpočítači a laboratoř pro experiment hledali několik let.
Cílem je studie o tom, jak tělo reaguje, jaké jsou varianty individuálních reakcí na výživu. Výzkumný projekt míří k personalizované výživě, vhodné pro konkrétního člověka, „ušité na míru“.