Australští vědci představili novou metodu, jak nakládat s odpadní kávovou sedlinou. Jedná se o ekologičtější způsob, který pomůže i ke zpevnění betonu.
„Jde skutečně o unikátně zachovaný kus trilobita. Doposud je jediný známý na světě, který je takto zachovaný,“ vysvětluje paleontoložka Valéria Vaškaninová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
Pomocí speciální kamery se vědci dostali i do míst, která zatím nikdo nezmapoval. Součástí modelu byla i rekonstrukce obličeje pravěké ženy, jejíž ostatky se v jeskyni našly.
Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu. Jejich významným zdrojem je zemědělství - konkrétně chov přežvýkavců, v Česku hlavně dobytka.
Genetické inženýrství není jen tématem sci-fi filmů. Dnes díky němu pěstujeme výživnější plodiny anebo léčíme závažné nemoci. Tento vývoj zásadně urychlil objev metody CRISPR/CAS.
Naklonování ovce Dolly otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze.
„Jako smysl vystupování v médiích vidím ne alarmovat, že tohle je nejhorší, co nás může potkat, ale spíš říkat, že je to ukázka možných situací a je potřeba se jim postavit čelem,“ říká Trnka.
„Jsou to polyestery přírodního původu, které mají velký potenciál nahradit plasty, které dneska vyrábíme z neobnovitelných zdrojů – z ropy, z uhlí,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí výzkumné skupiny.
Průběžné výsledky pilotního projektu pravidelného měření mikroklimatu na vybraných místech Prahy už nyní ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
Záznamy o dávných jaderných testech se ukládají ve vrstvách želvího krunýře. Právě z nich jsou vědci schopní zhruba vyčíst míru kontaminace po jaderných testech.
Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu. Výzkum tak může pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před změnou klimatu.
Do čistírny ve větším městě se ročně dostane odpadní voda, která v průměru obsahuje asi 27 000 tablet ibalginu. Ale po technologických procesech zpátky do přírody odteče 300 tablet.
Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit rekombinační hotspot. Má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd.
„Katetr se díky kryoenergii přimrazí do místa, kde má energii aplikovat. Mražení samo působí destrukci,“ vysvětluje kardiolog Nemocnice na Homolce, který dokončil zákrok u třetího pacienta v Česku.
„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty, a pak bychom je znovu sklízeli k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.
Hlavní autor studie Vasiliki Margari uvedl, že ochlazení bylo srovnatelné s nejsilnějšími událostmi nedávných dob ledových: „Domníváme se, že tyto extrémní podmínky vedly k vylidnění Evropy,“ shrnul.
„Ceremonie trvá zhruba 3-4 hodiny, většinu času tam maestro sedí, zpívá a ayahuascu pije,“ popisuje Páleníček. Na EEG je možné vidět, že v průběhu ceremonie se objevuje více synchronní aktivity.
Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem ústavu, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.
Čtyřrozměrné modely tvrdých tkání? Dosud nevídané. Na Masarykově univerzitě už ale na jejich základě dělají první výzkumy. Co přesně to znamená? A co výzkum znamená pro lékařství?
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.