‚Hokej, to bylo v podstatě jenom porazit Rusáky.‘ Československo před 55 lety vyhrálo legendární duely
„Vy nám tanky, my vám branky,“ skandovaly před 55 lety desítky tisíc lidí po celém Československu. Sedm měsíců po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy se Čechoslováci dočkali symbolické pomsty, když hokejová reprezentace porazila na mistrovství světa Sověty 2:0 a 4:3. Oslavy, které přerostly v demonstrace proti okupantům, se ale staly záminkou pro začátek normalizace.
„Hokej, to bylo v podstatě jenom porazit Rusáky. To v národě bylo. Byli jsme na ně nabroušení za to, co se tady dělo,“ vzpomínal hokejista Jiří Holík pro projekt Paměť národa na atmosféru kolem hokejového mistrovství světa na jaře 1969.
Před 55 lety porazili českoslovenští hokejisté na mistrovství světa sbornou ve dvou zápasech. Pro Čechoslováky znamenalo vítězství nejen sportovní úspěch, ale i pomyslnou pomstu za okupaci země v srpnu 1968
Československý tým dokázal sbornou porazit hned dvakrát, v pátek 21. března a i o týden později 28. března. „Pamatuji si, že jsme přiletěli na letiště, bylo plný lidí: ‚Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to!‘ Obrovská euforie byla,“ doplnil.
„V té době byl jakýkoliv střet se Sovětským svazem, i na tom sportovním poli, vnímán jako politikum. Tomu se prostě nedalo zabránit,“ upozornil historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
„Pocit zrady a ponížení byl tak velký, že v atmosféře bezmoci jistě hrály i takové to nahrážkové momenty roli. To, jaká byla reakce na vítězství, svědčí o tom, že v obyvatelstvu byla obrovská frustrace,“ dodal.
Hledat spravedlnost a chovat se slušně. Vzpomínky právníků na období tzv. normalizace
Číst článek
Desítky tisíc lidí po celé zemi vyrazily oslavit úspěch československých hokejistů do ulic. Sovětská letecká společnost Aeroflot měla tehdy na Václavském náměstí kanceláře s velkými prosklenými výlohami.
„Vím, že když jsem šel tam, Aeroflot ještě byl. Když jsem šel zpátky, už nebyl. Bylo to vymlácené,“ vyprávěl Paměti národa Jan Jakub Outrata. Komunistický režim hledal viníky nepokojů. Na dvacet let přišel o práci reportéra v televizi i rozhlasu Vladimír Vácha, který mistrovství světa v březnu 1969 komentoval pro Československou televizi.
„Tady nešlo o přelepení hvězdiček, i když to, že jsme počínání našich reprezentantů při úpravách dresů neodsoudili ve vysílání, mi nikdy zapomenuto nebylo. Hledala se věta, kterou jsem měl údajně pronést v závěru komentáře: ‚Tak to doma dobře oslavte, však vy víte jak‘,“ vzpomínal Vácha před lety ve vysílání Českého rozhlasu na vyšetřování.
‚Grečko vyhrožoval‘
Události v Československu s nelibostí sledovala i sovětská strana. Už 1. dubna 1969 přiletěl do země ministr národní obrany Sovětského svazu Andrej Grečko a sešel se se svým československým protějškem Martinem Dzúrem.
Klid paneláků pod dohledem okupačních vojsk, popisuje normalizaci historik Stehlík
Číst článek
„Grečko vysloveně vyhrožoval. V podstatě oznámil, že skončila tolerance, že jestliže se objeví ještě nějaký jakýkoliv útok, tak že vyjedou do ulic, že se budou bránit, že budou střílet. Když československá strana nezajistí vlastní bezpečnostní opatření, že to prostě zajistí sami. A v tom vzteku i vykřikoval, že Sověti nikdy z Československa neodejdou,“ popisuje historik Prokop Tomek.
„Tahle reakce vedla k tomu, že byla přijata různá bezpečnostní opatření, jako například smíšené hlídky Veřejné bezpečnosti a armády. Byl zahájený proces vytváření pohotovostních jednotek Sboru národní bezpečnosti, které pak zasahovaly při dalších demonstracích v dalších dvaceti letech a prosluly potom na konci 80. let,“ vysvětluje.
Poslední tečkou se stala změna na postu nejvyššího představitele státu. Alexandra Dubčeka ve funkce prvního tajemníka komunistické strany nahradil Gustáv Husák. Tím začala takzvaná normalizace, proces násilné a tvrdé změny poměrů v zemi.
