Vnímání české národní identity podle historiků zase ovlivnily třeba rukopisy královédvorský a zelenohorský. Národ věřil, že jsou staré až tisíc let. Ve skutečnosti jsou ale z 19. století.
Moderní technologie se neuplatňují jen při navrhování domů, ale i v samotném stavebnictví. Vědci například hledají nové materiály anebo vyvíjejí možnosti 3D tisku domů.
Aleš Kalčík takto při obhajobě první bakalářské práce ve virtuální realitě provázel vyučující. Ti měli k dispozici navíc ještě další možnosti, jak si návrh detailně prostudovat.
V současnosti je podle odhadů OSN až pětina zemědělské půdy na celém světě zasolená, především na Blízkém východě nebo v USA. Kvůli klimatické změně ale může zasolení začít trápit i české zemědělce.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
„Dokáže ke své odpovědi přidat i trochu – nevím, jak to nazvat – asi lidskost nebo empatii,“ podotýká Kateřina Jelínková a aby to hned doložila, píše do pole pro dotazy oznámení „Našla jsem psa“.
Mezinárodní tým vědců zkoumal v uplynulých letech rozsáhlá pohřebiště na území dnešního Maďarska mezi Tisou a Dunajem, kde se v raném středověku nacházelo centrum avarské říše.
Inovace Davida Bažouta dokáže proměnit i desítky let starou skleněnou boudičku v téměř samoobslužnou továrnu na zeleninu. Ta je navíc ekologicky šetrnější než staré skleníky a spotřebuje méně energie.
Smartboxy umí předat spotřebičům od distributora například takovouto zprávu: Hrozí přetížení sítě, ale nemusíš se úplně vypnout. Stačí, když snížíš výkon o 30 %.
Brněnští biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zaměřili na bakteriociny bakterií z Antarktidy. Tam se musí vyrovnat s extrémními podmínkami, a jsou proto velmi silné.
Stroj má ve svém nitru mnoho objektivů a jednotlivé hlízy i natě snímá z různých úhlů. Z databáze fotek se umělá inteligence naučí rozpoznávat nejen konkrétní nemoci, ale i jejich stadia.
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.
Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí archeologové z mikroskopických rýh na špercích z hrobů zjistit víc o technologii dávného šperkařství a o ekonomice Velké Moravy.