Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v důchodových otázkách změnil názor hned několikrát. I premiér Petr Fiala (ODS) ale ještě před rokem a půl říkal, že jeho vláda věk odchodu do penze neprodlouží.
„Demografické změny jsou velké. V minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se seniorům vybíralo, než posílalo. V dalších desítkách let to kvůli demografickému vývoji bude naopak,“ říká ekonom.
Změny se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny projedná Parlament.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Jednání stran se uskutečnilo 28. března. Petr Pavel poté oznámil, že se všichni shodli na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu zvedat. ANO ale následně shodu popíralo.
První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc.
V pondělí měli politici hovořit například o předčasných odchodech do důchodu u náročných profesí, všechny strany si podle Pavla měly vzájemně dodat podklady. ANO je nedodalo.
Zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému píše ministerstvo práce každých pět let. Podle nynějších pravidel by vláda měla důchodový věk upravit tak, aby byli lidé v penzi čtvrtinu života.
Vypadalo to skoro jako velikonoční zázrak, když koncem týdne prezident Petr Pavel po jednání se zástupci koalice a opozice oznámil, že se obě strany shodly na tom, že důchodový systém vyžaduje zásahy.
Důchodovou reformu podle ekonomky Matesové brzdí opoziční strany, které vedou politiku nulové tolerance. „Na důchodové reformě se musí domluvit politické spektrum alespoň většinově,“ uvádí.
„Debata o změnách v důchodovém systému je otevřená a naprosto nezbytná. Jde o záležitost, která zasahuje každého z nás,“ řekl pro Radiožurnál ekonom a poradce prezidenta Pavla David Marek
„O Velikonocích slavíme to, že Boží láska šla až do krajnosti. Bere na sebe lidské viny, přináší nesmírnou oběť, ale nezůstává mezi mrtvými, protože zlo nesmí nakonec zvítězit,“ říká Jan Graubner.
Důvěra mezi vládou a opozicí skutečně není nijakým způsobem vysoká, protože dle nás, a hlavně dle mě pan ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) dělá marketing, a ne politiku, říká Juchelka z hnutí ANO.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.
Vláda podle přehlasovaných soudců měla na očekávanou inflaci reagovat s větším předstihem. Pokud to nestihla, neměla už do valorizačního procesu zasahovat.
Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Předloha vládní novely nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl před soudci uvedl, že výše lednové inflace byla šokující a nešlo předpokládat, jak vysoká bude důchodcovská inflace.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Jestli si vláda Petra Fialy myslela, že už ji nemůže potkat nic horšího než stávky a pouliční protesty, ošklivě se mýlila. Jiří Gruntorád vynesl ještě emotivnější kartu – hladovku.
„Věděl jsem, že budu psát o úseku života v polovině mezi pubertou a důchodem, že mě zajímá, jak na problémy středního věku reagují holky,“ přibližuje Hartl svou novou knihu.