V případě odsouzení hrozí Trumpovi čtyři roky vězení, jako dosud netrestaná osoba by ale mohl vyváznout s podmínkou. I kdyby se porotci shodli na jeho vině, v kandidatuře by mu to nebránilo.
Podle listů SME a Denníku N výsledek znamená, že se premiérovi Robertu Ficovi (Směr), v jehož straně Pellegrini dříve působil, povedlo konsolidovat svou moc.
Slovensko od rána vybírá příští hlavu státu, kterou bude buď Ivan Korčok. nebo Peter Pellegrini. Vítěz zasedne 15. června v bratislavském Grasalkovičově paláci a nahradí ve funkci Zuzanu Čaputovou.
Nynější úspěch Ivana Korčoka ukazuje, že veřejnost reaguje negativně na razantní reformy prosazované vládou Roberta Fica. Ta totiž neslevila z rychlého tempa změn, které se snaží provést.
Na třetím místě za nimi skončil Harabin s téměř 12 procenty. Volební účast byla přibližně 52 procent, tedy vyšší než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety. Tehdy dosáhla 48,74 procenta.
Slovensko se chystá na prezidentské volby. Jak mohou zemi změnit? Jaké má slovenský prezident možnosti ovlivňovat směřování státu? A neměli by znovu kandidovat prezidenští předchůdci?
Čaputová vystoupila s projevem před závěrem volební kampaně. Ve čtvrtek začíná v zemi volební moratorium, během kterého je zakázáno také zveřejňovat výsledky průzkumu k prezidentským volbám.
Oba politici se utkají ještě jednou, těsně před volbami ve veřejnoprávní televizi RTVS. Zda to něco změní na preferencích slovenských voličů, je otázkou.
Harabin v pondělí tvrdil, že „nastupuje superglobální velmoc Ruská federace“, a pokud by Rusko zaručilo neutralitu Slovenska, měla by tato středoevropská země zajištěnou svou další existenci.
Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov na sociálních sítích napsal, že ať už ruská Ústřední volební komise napíše jakýkoli výsledek, bude to falzifikát.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy.
Prokurátorka Willisová právníka najala jako posilu, aby dohlížel na vyšetřování, které loni v létě vyústilo v obžalobu Trumpa ze spolčení s cílem narušit v Georgii prezidentské volby v roce 2020.
Kreml skoro čtvrt století budoval systém, který by jakékoliv překvapení vyloučil. Ve skutečnosti Vladimir Putin nikdy nebyl zvolen v čestných a férových volbách.
Oba politici uspěli v primárkách ve čtyřech amerických státech. A po čtyřech letech se tak nejspíš opět utkají o post prezidenta Spojených států. Biden i Trump prakticky neměli konkurenci.
Voličům při jednom z posledních mítinků ve Virginii Haleyová připomněla, že to oni rozhodnou, jestli chtějí změnu, nebo pokračování stejným směrem. A tím je podle ní volba jak Bidena, tak Trumpa.
„Ve volbách teď půjde o to, jestli prezident bude z jednoho mocenského proudu, který dnes vládne,“ upozorňuje druhý nejsilnější kandidát a bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok.
Počet „nerozhodnutých“ hlasů demokratů v Michiganu překročil 10 000, což zhruba odpovídá rozdílu, o kolik v tam v roce 2016 zvítězil Trump nad tehdejší demokratickou kandidátkou Clintonovou.
O zásazích proti internetovým platformám se také hovoří ve spojitosti se snahou Ruska postupně se odpojit od mezinárodních internetových služeb a vytvořit si jejich vlastní alternativu po vzoru Číny.
Cílem plánu je navýšení Putinovy popularity před březnovými volbami, úspěšná informační válka a začlenění okupovaných oblastí na Ukrajině. Výsledky investigace rozebraly servery Meduza a VSquare.
„Nevzdávám se a nevzdám se,“ napsal na platformě Telegram Naděždin. Podle serveru Meduza soud zamítl jeho stížnosti týkající se procesu sběru podpisů a jejich ověřování.
„Finové očekávají, že bude zastupovat zemi a vnímat emoce a nálady národa. To asi není něco, co by člověk dokázal splnit, ale tak nějak se to od něj čeká,“ přibližuje politoložka Jenni Karimäki.
Komise uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 000, které jí Naděždin předložil. Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně 100 000 podpisů.
Z celonárodně známých demokratů zůstává v souboji o nominaci jen kongresman Dean Phillips. Také jeho šance jsou mizivé, očekává se tak, že proti Trumpovi ser utká stávající prezident USA Joe Biden.
Rozhodl se kandidovat na prezidenta, ale Kreml se zalekl a vypadá to, že mu to nedovolí. Boris Naděždin z Občanské iniciativy. Proč chce vyzvat Putina? A nemá strach?