Platy soudců nejsou nedotknutelné a mohou být snižovány. Zároveň by k tomu ze strany zákonodárců nemělo docházet svévolně. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí Ústavního soudu.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
Podle dat poskytnutých ministerstvem financí jsou rozpočtované průměrné platy v letošním roce téměř na všech ministerstvech nižší, než byly skutečné průměrné platy za rok 2022.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
Dezinformační leták, který se nyní masivně šíří hlavně skrze e-maily, v sobě spojuje například nepravdivou interpretaci Zápotockého měnové reformy a pravidelnou valorizaci platů politiků.
Soudci plánují podat žaloby kvůli zpomalení růstu platů, které ve svém úsporném balíčku prosadila vláda. „Cítíme se opakovaně podvedeni výkonnou mocí,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
V lednové výplatě měli dostat víc peněz. Vláda ale rozhodla, že platy ústavním činitelům letos neporostou tak rychle, jak by měly. Kromě vrcholných politiků se to týká také soudců a státních zástupců.
„Jedna z věcí, které jsme museli omezit, je i vyplácení příspěvku zaměstnavatele na stravné, který byl v uplynulém období 41 korun na osobu a den,“ prohlásil ředitel hasičů.
Někteří lékaři výpovědi z přesčasů ještě nestáhli a podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly si snaží vyjednat další výhody nad rámec dohody. „Do systému to vnáší značnou nejistotu,“ upozorňuje.
Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí.
V Česku protestují doktoři proti změnách v pracovním zákoníku i dobrovolným předčasům. Výpadek pracovníků by přitom mohl dramaticky ohrozit funkčnost zdravotnického systému.
Čeští soudci bojují proti vládnímu návrhu, podle kterého by platy v justici od roku 2024 významně klesly. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou soudci připraveni změnu v zákoně napadnout.
Kvůli stávce nevyjedou vedle rychlíků ani mnohé regionální a městské vlaky. „Ze zkušeností ze stávek budou rozsáhlé výpadky i v regionálních spojích,“ řekl mluvčí Deutsche Bahn Achim Stauss.
Podle statistik je počet doktorů na obyvatelstvo v Česku vyšší než evropský průměr. I přesto chybí zdravotnická péče a doktoři slouží přesčasy za nízké platy. Změnu by měla přinést novela zákoníku.
„Nevidíme řešení jen v oblasti snižování počtu zaměstnanců a zvyšování platů o nějaké jednotky procent, protože propad i v příštím roce bude dál pokračovat kvůli vysoké inflaci,“ řekl Jurečka.
Chystaná novela zákoníku práce ukládá firmám sdělovat zaměstnancům plat jejich kolegů na stejném místě. Europoslanec Peksa (Piráti) tento krok podporuje. Podnikatel Jaroš oponuje zbytečnou byrokracií.
V loňském roce bylo Česko zemí s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. Průměrné reálné mzdy Čechům klesají už sedm čtvrtletí v řadě.
Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
„Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent,“ říká bývalý ministr školství.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Porostou platy učitelů na zákonem daných 130 procent průměrné mzdy? Think tank IDEA odhaduje, že aby se vládní sliby splnily, musel by resort dostat zhruba 30 až 50 miliard navíc.
Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství na platy o 7,8 miliardy méně.