Pomoc pro Gazu. První humanitární loď z Kypru přivezla 200 tun zásob, potraviny shazuje i Německo

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, jež plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. Se shazováním zásob z letadel mezitím dle agentury DPA začalo německé letectvo. Příčinou humanitární krize je válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Izraelská armáda hlásí za poslední den zabití 15 ozbrojenců Hamásu v uprchlickém táboře Nusajrát, kde podle hnutí při útoku Izraele zemřelo 36 lidí včetně žen a dětí.

Gaza/Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

2024-03-16t104324z_1_240316-155152_eza.JPG

Vyplutí druhé lodi s 500 tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává v sobotu | Foto: Yiannis Kourtoglou | Zdroj: Reuters

O vyložení nákladu z Kypru informovala v sobotu ráno agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o 200 tun potravin. Vyplutí druhé lodi s 500 tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává v sobotu.

Gaze nemá funkční přístav, ve kterém by mohly kotvit těžké lodě, a tak posádka využívala provizorní molo a menší čluny, jimiž zásoby dopravovala na břeh. Podle Josého Andrése, španělského šéfkuchaře a zakladatele WCK, šlo o ekvivalent zásob převezených 12 kamiony.

„Byla to zkouška, při níž jsme zjistili, že jsme schopni dovážet tisíc tun týdně. S dalšími zkušenostmi se zdokonalíme,“ uvedl Andrés na síti X.

Kypr je od Gazy po moři vzdálený asi 370 kilometrů. Na iniciativě se kromě Kypru podílela především Evropská unie, Spojené státy a Spojené arabské emiráty, které první zásilku z větší části financovaly.

Stanice Al–Džazíra v sobotu informovala, že k projektu se hodlá připojit také Japonsko. Stanice se odvolává na prohlášení ministryně zahraničí Jóko Kamikawaové v japonských médiích.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale teprve nyní se plán začal realizovat. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelské vedení kvůli zhoršující se humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde podle místních úřadů zemřelo už nejméně 20 dětí kvůli podvýživě.

Humanitární operaci německého letectva dal zelenou ministr obrany Boris Pistorius už ve středu. Bundeswehr k tomuto účelu poskytl dva transportní letouny C–130 Hercules.

Každý z nich dokáže přepravit až 18 tun nákladu, uvádí bundeswehr na svém webu společně s dalšími technickými podrobnostmi operace. Pomoc z letounů nad Gazou již shazují Jordánsko, Francie, USA nebo Egypt.

162. den bojů

Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k sobotě 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.

Izrael odmítá, že by zaútočil na Palestince čekající na humanitární pomoc. Při úderu údajně zemřelo 21 lidí

Číst článek

Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy se za poslední den podle údajů zdravotnických úřadů Hamásu zvýšil na 31 553 mrtvých a 73 546 zraněných, z toho většinu tvoří civilní oběti. Úřady Hamásu to uvedly v pravidelném hlášení na síti Telegram.

Za poslední den v Pásmu Gazy podle téhož zdroje zemřelo 63 lidí. Bilance Hamásu nerozlišují mezi civilisty a islamistickými bojovníky a informace znepřátelených stran nelze nezávisle ověřit.

Izraelské letectvo útočilo na Nusajrát v noci na sobotu a poté opět ráno, podle armády reagovalo na zpravodajské informace o „zakopaných bojovnících“ a o průzkumné jednotce s odstřelovačem Hamásu, která se v oblasti ukrývala, píše web stanice Al–Džazíra. Stanice podotýká, že jde o zastavěnou oblast s vysokou předválečnou hustotou zalidnění.

Zabití dalších deseti islamistických bojovníků v centrální části Pásma Gazy oznámila pěchotní brigáda Nahal. Na jih od Nusajrátu ve městě Chán Júnisu izraelská obrněná brigáda odhalila sklad zbraní Hamásu a rovněž požádala o jeho likvidaci leteckým úderem.

Plán útoku na Rafáh

Boje v Pásmu Gazy pokračují se zatím nejasnou vyhlídkou na konec. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden schválil plány útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy, který je podle Tel Avivu poslední baštou Hamásu, ale také místem, kde se ukrývá kolem 1,4 milionu Palestinců, jež z domovů v jiných částech pásma vyhnaly boje.

Izrael v noci útočil u nemocnice na Západním břehu Jordánu, tvrdí Palestinci. Čtyři lidé zemřeli

Číst článek

Od rozšíření pozemní operace Izrael odrazují jeho zahraniční partneři, především kvůli velkému riziku zvýšení počtu civilních obětí. Podle odhadů neziskových organizací je už nyní míra civilních obětí v Gaze násobně vyšší než například ve válce na Ukrajině.

V neděli by se v katarském Dauhá měly opět sejít delegace Izraele a Hamásu, které za zprostředkování diplomatů z USA, Egypta a Kataru budou jednat o podrobnostech dohody o šestitýdenním klidu zbraní a výměně izraelských rukojmí za palestinské vězně. Je však možné, že jednání se odsune na pondělí, upozorňují média s odvoláním na egyptské diplomatické zdroje.

Současný konflikt podnítily teroristické útoky Hamásu a dalších islamistických organizací v jižním Izraeli loni v říjnu, kdy zemřelo kolem 1200 lidí. Dalších asi 250 lidí unesli ozbrojenci z Izraele do Pásma Gazy.

ČTK, eza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme