Snižme tresty u hospodářské kriminality, říká advokát. ‚Ty ale věznice neplní,‘ oponuje akademik
Chystaná novela trestního zákoníku má snížit počet vězňů, odborníci se ale obávají, že zmírní i tresty pro pachatele hospodářské trestné činnosti. Jde reforma správným směrem? Nebo někomu umožní se z trestu vykoupit? „V žádném případě takové riziko nehrozí,“ říká viceprezident Unie obhájců Lukáš Trojan. „Potenciálně novela takové riziko zvyšuje,“ oponuje Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Trojan upozorňuje, že změny, které novela směrem k hospodářské trestné činnosti zavádí, nevychází z teze, že by měly být ukládány výlučně peněžité tresty.
„Přímo v předkládací a důvodové zprávě je uvedeno, že se jedná o kombinaci trestů odnětí svobody a peněžitého trestu. Problém totiž spočívá v tom, že stávající úprava, a to i Nejvyšší soud ve svých jinak kritických komentářích potvrdil, je postavená na sazbě v rozmezí pěti až deseti let za závažnou hospodářskou kriminalitu. Což je trest, který nelze podmínečně odložit nebo nahradit jiným trestem,“ vysvětluje viceprezident Unie obhájců.
Připomíná, že peněžité tresty u hospodářské kriminality je možné ukládat již nyní. A to i u trestných činů se škodou nad deset milionů korun, kde je sazba odnětí svobody od pěti do deseti let.
Peněžitý trest je ale v těchto případech ukládán jako druhý či třetí trest po nepodmíněném trestu odnětí svobody.
„Co ale novela mění, je, že posouvá hranici spodní sazby tak, že i v těchto případech by nebylo nutné uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, ale podmíněný. Právě v kombinaci s peněžitým trestem,“ vysvětluje.
Peníze ze Sokola musely mizet sofistikovaně. Nyní už by se to stát nemohlo, věří nový starosta obce
Číst článek
Drápal upozorňuje, že díky novele trestního zákoníku by soudy měly víc možností, jak pachatele závažné hospodářské kriminality nepotrestat odnětím svobody, ale udělit mu pouze peněžitý trest.
„Lze si představit, že někdo spáchá trestný čin se škodou například půl miliardy korun a soud by podle navrhované novely měl možnost uložit mu třeba trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 hodin jako jediný trest. Toto riziko tam je. Je dobré spoléhat na soudce, že to tak neudělají. Ale zároveň je dobré jim dávat nějaká vodítka, jak v těch případech rozhodovat. A my jim je nedáváme,“ kritizuje odborník na trestní právo.
Realita předbíhá právní úpravy
Snížení dolní hranice trestní sazby Drápal podporuje. Ale mělo by se to podle něj dělat komplexně, tedy u všech trestných činů. „Nerozumím tomu, proč se zaměřujeme na hospodářské trestné činy, když to jsou ty, které věznice neplní,“ naznačuje.
Připomíná také, že soudy dosud ani za podvody, kde je sazba pět až deset let, neudělovaly pouze nepodmíněné tresty.
Kauza družstva Sumway: soud trestal jen za podvod s výstavbou seniorského domu Vojnice, padlo odvolání
Číst článek
„Podle dat byl jiný než nepodmíněný trest odnětí svobody uložen v 30 procentech případů jako hlavní trest. Takže už dnes je možné ho uložit a možná tak není důvod snižovat trestní sazbu s argumentem, že to umožní ukládat jiné než nepodmíněné tresty odnětí svobody,“ nastiňuje.
Podle Trojana právě statistika dokazuje, že je třeba upravit stávající právní úpravu.
„Jak se vůbec děje, že může padnout podmínka? Je to výjimečné ustanovení, kdy soud může jít tzv. pod spodní sazbu. Je to na uvážení soudce a zákoník stanoví podmínky, za kterých je možno takto postupovat. Ze zkušeností vím, jak se soudy při aplikaci tohoto zvláštního ustanovení s těmi podmínkami trápí. Nepochybuji o tom, že zmiňovaných 30 procent je správné číslo, a je vidět, že fakticky zde realita předbíhá právní úpravy,“ konstatuje.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
