Čína chce jako třetí země světa přivézt vzorky z Měsíce. Lunární modul se v noci vydal na cestu
Poprvé po zhruba padesáti letech by někdo mohl sbírat kameny z povrchu Měsíce. Takový je alespoň plán čínského vesmírného výzkumu, který v noci na úterý vyslal na Měsíc speciální lunární modul. Pokud se Číně podaří přivézt materiál z jeho povrchu, stane se třetí zemí, které se to povedlo.
Celý měsíční projekt čínské vlády se jmenuje Čchan-ke, modul se jmenuje Čchan-ke 5. To je jméno čínské bohyně měsíce, která svým následovatelům měla přinášet krásu. Je to podobné projektu Apollo Spojených států, který byl pojmenovaný po řeckém bohu Apollónovi.
Čína zahájila svou první misi na Mars. Průzkumné vozítko má na planetě přistát v dubnu
Číst článek
První start Čchan-ke byl v roce 2007, další mise už jsou naplánované do roku 2027. Raketa, která modul vynesla, se jmenuje Čchang Čeng 5 - Dlouhý pochod 5.
Modul Čchan-ke přistane u Mons Rümker, což je v oblasti Oceanus Procellarum - česky Oceán bouří. Jde o nejrozsáhlejší plochu na přivrácené straně Měsíce. Byla také donedávna vulkanicky aktivní, když se to vezme z geologického hlediska.
Pokud se podaří lunární kameny z této části Měsíce přivézt, budou tak výrazně mladší než to, co přivezlo Apollo a ruská Luna, což jsou právě ty dva jediné státy, kterým se něco takového povedlo. Věkový rozdíl je docela velký. Nové kameny by byly zhruba 1,3 miliardy let staré, zatímco ty předchozí byly tři až čtyři miliardy let staré.
Cesta k Měsíci bude Čchan-ke 5 trvat asi osm dní. Nejprve přiletí na oběžnou dráhu, tam se oddělí přistávací modul, který potom dosedne na povrch. Sonda pak zůstane na povrchu asi dva dny, nabere materiál - k tomu má speciální ramena i vrták.
Čína vyslala na oběžnou dráhu další satelit. Chce být nezávislá na americkém systému GPS
Číst článek
Pak se nasbíraný materiál uloží do jedné z částí přistávacího modulu, která je schopná vrátit se zpět na oběžnou dráhu. Zpět na zemi by se měla dostat asi za 23 dní, pokud půjde všechno tak, jak má. Celý náklad přistane někde na území Mongolska, nebo na hranicích mezi Mongolskem a Čínou.
Výzkum Měsíce je důležitý proto, že se z něj dá vyčíst něco o historii celé sluneční soustavy. Podle Neila Bowlse z Oxfordu je totiž Měsíc hodinami sluneční soustavy.
Místo přistání a mladší vzorky přinesou navíc informace o vývoji samotného Měsíce, třeba proč se tam zpomalila vulkanická aktivita mnohem dříve než na Zemi nebo jiných planetách sluneční soustavy, a taky informace o tom, jak funguje magnetismus, jak se měnila teplota a podobně.
Celý projekt Čchan-ke je součástí rozsáhlejšího plánu. Z dlouhodobějšího hlediska jde o to dostat lidi na Měsíc a to zhruba mezi lety 2030 a 2040. Teď jsou naplánované tři mise: Čchan-ke 6, která je kopií, nebo zálohou Čchan-ke 5.
Čchan-ke 7 a 8 mají za cíl dostat na Měsíc lunární vozítko i malého létajícího průzkumníka, který by prozkoumal prostor trochu víc. Poslední mise má také začít testovat možnost stavby na Měsíci z materiálu, které jsou tam, pomocí upravené technologie 3D tisku.
