Bankéř přičítá velký podíl na současném stavu ČNB. „Když už téměř dva roky máme dvoucifernou inflaci, a byla už téměř 20procentní, je legitimní se kouknout do sousedství a říci, proč nemáme euro.“
Pokles cen statistici v květnu zaznamenali ve srovnání s loňskem jen v dopravě díky zlevňování paliv. Značně meziročně zdražil třeba cukr nebo plyn, a to o desítky procent.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 7,2 procenta na 52 814 Kč. Po započtení inflace ale reálně klesla o 7,9 procenta.
Ohledně superhrubé mzdy se oba politici shodli. „Přineslo to peníze lidem navíc. Bylo to správné rozhodnutí,“ řekl Fiala. „Dali jsme lidem peníze, jsem na to pyšný, mají rezervy,“ připojil se Babiš.
Nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta).
Platit zhruba 40 korun za metr čtvereční obytné plochy je příliš málo, tvrdí například starostové Oseku nebo Újezdečku na Teplicku. Zdražit plánují na 85 korun. Podobně jsou na tom i jinde.
Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku odpovídá pořekadlu Jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun.
Češi tak ekonoma a exguvernéra ČNB Miroslava Singera pracují dlouho a hodně, ale dobrý výsledek to nepřináší. Podle Singera by jedním z řešení mohlo být omezení poptávky plynoucí ze škrtání deficitu.
Jednání bylo podle premiéra Petra Fialy (ODS) velmi věcné, v dobré atmosféře. Uvedl, že s guvernérem ČNB Alešem Michlem jednal také o ozdravném balíčku.
Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky.
„To číslo (schodek rozpočtu) mi radost nedělá, vytváří na nás větší tlak, abychom se v rámci konsolidačního balíčku co nejrychleji dohodli,“ uvedl Skopeček.
„Začalo pilotní testování veřejnosti,“ uvádí pro iROZHLAS.cz amerikanista Jan Hornát. Aspiranti na úřad v Bílém domě díky tomu mohou vypozorovat, co na voliče nejlépe zabere.
Je divné, proč si guvernér Michl o problému se státními dluhy s premiérem Petrem Fialou či s jeho minstrem financí nepromluví mezi čtyřma očima a místo toho zneklidňuje veřejnost.
Inflace ale rozevírá nůžky v tom, jak různě dopadá na úspory a majetek. Chudší domácnosti nechávají své tenké úspory na běžných, v lepším případě na spořicím účtu.
Za deset dní se v Turecku konají parlamentní a prezidentské volby. Nejvíc podpory mají dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan a Kemal Kiliçdaroglu, za kterým stojí hned šest opozičních stran.
Některé domácnosti šetřit nemohou, protože jim zkrátka na uspoření peníze nezbývají. Finanční rezervu si vůbec nemůže tvořit devět procent respondentů.
Letos v dubnu se česká koruna těsně přiblížila ke kurzu 23 korun za euro. K historicky nejsilnějšímu kurzu těsně pod 23 korunami z roku 2008 se ale nakonec nedostala.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní mimo jiné závislá řada českých firem. Podle německé centrální banky se vrátila v letošním prvním čtvrtletí k růstu.
Šéf odborových svazů Josef Středula představil prezidentu Pavlovi postoj odborářů k výši minimální mzdy, probrali ale také inflaci nebo změnu komunikace mezi odborovým svazem a prezidentem.
„Ta změna by šla udělat bez podmínky odpracovaných 40 let, bez náhradních dob čili bez doby, kdy byl někdo doma s dětmi nebo kdy studoval vysokou školu. Podmínka 40 let začne platit letos od září.“