Zahraniční tisk o běloruských volbách

Západ nesmí povolit v podpoře Ukrajiny. Německý tisk se vrací k místním zemským volbám. V uzavřených veřejných prostorách ve Skotsku se už nesmí kouřit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Rozehnání protestů proti běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi je pro Západ jednoznačným důvodem, proč ve své podpoře poskytované Ukrajině nesmí povolit. To napsal dnes americký deník The Washington Post. Lukašenko si sám přiřkl 83 procent hlasů, což je výsledek, který na celém světě považuje za věrohodný jediný státník - ruský prezident Vladimir Putin.

Ten zkorumpovanou diktaturu v Bělorusku podporuje, aby udržel nadvládu Moskvy nad touto zemí. Putinovi kolegové ze skupiny sedmi nejrozvinutějších zemí světa a Ruska se předhánějí v oznamování nových sankcí proti Lukašenkovu režimu. Jenže na druhé straně přehlížejí skutečnost, že jejich nynější předseda, hrdý hostitel připravovaného letního summitu G8, za tento stav nese zodpovědnost.

Putin se pokoušel o stejnou strategii i na Ukrajině. Ale masy lidí, které demonstrovaly v roce 2004 v Kyjevě, byly příliš velké na to, aby bylo možné je rozehnat. Přímým výsledkem je, že Ukrajinci dnes volí posílený parlament, jehož pravomoci mají být zvýšeny. Pokud chtějí západní vlády zachování demokracie, která proti Putinově vůli vykvetla na Ukrajině, musejí této zemi poskytovat účinnou pomoc.

Opačný názor na to, co se děje v Bělorusku mají slovenské Hospodárské noviny. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko by se podle nich na první pohled prezidentských voleb obávat nemusel. Příznivá ekonomická situace prý měla být pro Bělorusy dostatečným argumentem, aby nenásledovali sousední Ukrajinu. Lukašenko má i po dvanácti letech vládnutí reálnou podporu, takže i bez násilností by se mu podařilo získat minimálně pětapadesát procent hlasů.

Opozici chybí podle deníku přesvědčivý program i dostatečná podpora ze strany voličů k tomu, aby mohlo dojít k pádu stávajícího režimu. I z tohoto důvodu neměly požadavky na vypsání nových voleb naději na úspěch. Kdyby se ale v pluralitních podmínkách proti Lukašenkovi vytvořila třeba jen menšinová alternativa, znamenalo by to konec mýtu celonárodního prezidenta a jeho vize o Bělorusku jako monolitní společnosti, píše slovenský list.

Německý deník Die Süddeutsche Zeitung dnes komentuje německé zemské volby. Velkou koalici pod vedením kancléřky Angely Merkelové si prý můžeme představit jako složitou samohybnou konstrukci zavěšenou na tenkých nitkách, která se jemně pohybuje v proudícím vzduchu a která se skládá z umělecky naaranžovaných červených a černých předmětů.

Když začne foukat vítr, začne se taková konstrukce houpat. Když přijde bouřka, způsobí velké výkyvy. Angela Merkelová se doposud snažila nevystavovat velkou koalici žádnému kinetickému nebezpečí. Chtěla nejdříve počkat na zemské volby a doufala, že její velká koalice poté bude stabilnější a vydrží více. A ve skutečnosti je tomu tak.

Volební výsledky v německých zemských volbách postavení samohybné konstrukce posílily. Křesťansko-demokratická CDU řádně zvítězila v Bádensku-Würtembersku a sociálně-demokratická SPD skvostně vyhrála ve spolkové zemi Porýní-Falcko. A v Sasku-Anhaltsku mohou být spokojené obě dvě strany. Červeno-černá koalice se sice stabilizovala, ale i nadále zůstává vratká a viklavá. A do jaké míry - to ukáže budoucnost, píše závěrem deník Die Süddeutsche Zeitung.

V uzavřených veřejných prostorách ve Skotsku se už nesmí kouřit. Dnes už tam totiž platí zákon o zákazu kouření. Tamním tiskem listoval náš spolupracovník v Británii Milan Kocourek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Milan Kocourek cituje z britského tisku

Americký deník Washington Post dnes píše o změně, která se v souvislosti s uzavíráním manželství odehrála v posledních dekádách ve Spojených státech. Podle statistických údajů klesá počet sňatků uzavřených u Američanů afrického původu už od šedesátých let minulého století. Výsledkem tohoto procesu je, že počet uzavřených manželství je v současné době u této skupiny obyvatelstva USA absolutně nejnižší.

V roce 2001 bylo ve Spojených státech čtyřicet tři procent mužů černé pleti a čtyřicet dva procent žen černé pleti, kteří nikdy nevstoupili do manželského svazku. Zatímco u obyvatel bílé pleti to bylo pouhých dvacet sedm procent u mužů a dvacet jedno procento u žen. Z toho vyplývá, že nejmenší pravděpodobnost pro uzavření manželství má Američanka afrického původu. Mezi lety 1970 a 2001 poklesl celkový počet uzavřených manželství o sedmnáct procent, informuje deník Washington Post.

Petra Lezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme