Ukrajině jde o čas. Proto tlačí na rychlé dodávky tanků Leopard 2 a stíhaček F-16, než začne ruská ofenziva
Po příslibu bojových tanků nyní Ukrajina naléhá na své západní spojence, aby jí dodali stíhačky. Zprávy o plánech ruského prezidenta Vladimira Putina totiž vzbuzují obavy, že slíbená bojová vozidla dorazí do válkou zmítané Ukrajiny pozdě, píše německý list Die Welt. Zatímco o rozhodnutí poskytnout bojové tanky Leopard 2 se v Německu stále mluví, Ukrajinci se ptají, jestli tanky dorazí včas, aby pomohly při jarní ofenzivě.
Americká zpravodajská agentura Bloomberg s odkazem na zdroje blízké Kremlu píše, že se Moskva snaží západním dodávkám na Ukrajinu zabránit. Putin údajně plánuje začít s ofenzivou během února, případně března.
Německý ministr obrany Boris Pistorius tvrdí, že slíbené Leopardy dodají až koncem března nebo začátkem dubna. Protože se nejdřív musí vyškolit ukrajinská obsluha. O možné dodávce bojových letounů Západ ne moc veřejně zatím pouze diskutuje.
Optimistické odhady Ukrajiny vychází z toho, že její vojáci potřebují čtyři až pět týdnů, aby zvládli výcvik k používání tanků Leopard 2. Naučit se vozidla udržovat, může trvat ještě déle, píše Die Welt.
Ani to ale nestačí k tomu, aby mohli naplno využít potenciál bojových vozidel. Tanky totiž nejsou typem zbraně, která by rozhodovala bitvy.
Pokud Ukrajina hodlá znovu získat Ruskem dobytá území, musí se naučit to, čemu se ve vojenské žargonu říká kombinované vedení bitvy.
Tanky Leopard samy o sobě válku Ukrajině nevyhrají. Jde o symbol, hodnotí novinář Vlach
Číst článek
Rázný úder vyžaduje, aby ukrajinské síly na bojišti kombinovaly Leopardy s dalšími zbraněmi dodanými Západem, jako jsou americké obranné tanky Bradley, německá bojová vozidla Marder a švédské tanky CV90.
K úspěchům je navíc zapotřebí dalších zařízení, jako jsou vyprošťovací vozy, protiletadlové tanky a v neposlední řadě drony a vrtulníky, které poslouží ke vzdušné ochraně postupujících jednotek.
Aby Ukrajinci zvládli synchronizaci těchto zbraní, budou potřebovat taktický výcvik. První z takových výcvikových programů už zahájili v bavorském Grafenwöhru Američané, připomíná Die Welt.
Kreml se chystá zaútočit
Teď se zdá, že Rusko chce využít čas, který zbývá, než bude Ukrajina schopná nasadit nové údernější jednotky.
„Kreml se pravděpodobně připravuje na rozhodující strategickou akci, kterou by mohl zahájit v příštích šesti měsících. S cílem získat zpět iniciativu a prolomit dosavadní ukrajinské úspěchy,“ píší ve své nejnovější zprávě odborníci z Institutu pro studium války.
Rusko plánuje novou velkou ofenzivu. Může začít už 24. února, říká ukrajinský ministr obrany
Číst článek
Kyjev i Moskva vycházejí z předpokladu, že válka bude ještě dlouhá. Putin očividně věří v úspěch, protože Rusové mají podle jeho slov vyšší toleranční práh pro ztráty.
Ukrajinci kvůli tomu vehementně tlačí Západ do dodávek dalších zbraní, mimo jiné raket pro vzdušný obranný systém HIMARS, kterými mohou zasáhnout i cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Rusové proto přesunuli svá logistická centra dál od fronty.
Na Západě také sílí debata o dodávkách stíhaček ukrajinské straně. Kyjev má zájem především o letouny F-16, kterých máme dostatek.
Nizozemsko už oznámilo, že žádost Ukrajinců pečlivě vyhodnotí. Zdá se, že o dodání stíhaček Kyjevu se živě diskutuje také v Paříži. Naopak Washington dodávky žádaných strojů odmítnul. Americký Kongres ale loni v létě schválil poskytnutí 100 milionů dolarů na výcvik ukrajinských pilotů.
„Ukrajina žádá o bojové letouny čtvrté generace, aby její vzdušný prostor zůstal i nadále nenarušený,“ vysvětluje ukrajinský vojenský expert Mykola Bielieskov.
‚Zuřivá brigáda‘, která vyžene Rusy i z Krymu. Ukrajinské ministerstvo verbuje do nové útočné gardy
Číst článek
Skutečnost, že se Rusům s jejich leteckou flotilou nepodařilo za 11 měsíců získat převahu ve vzdušném prostoru Ukrajiny, je přitom asi největším překvapením této války.
Ukrajinské letouny z doby Sovětského svazu už ale projevují únavu, navíc chybí náhradní díly. Bielieskov vysvětluje: „Pouze protivzdušná obrana a letouny mohou Rusům zabránit v proniknutí do ukrajinského vzdušného prostoru.“
Stejně jako v případě západních tanků je jen otázka času, kdy padne tabu i ohledně F-16, hodnotí list. Ale i tady musejí Ukrajinci počítat s časovou prodlevou. Berlínu se tentokrát bude dýchat líp, protože v debatě o letounech sotva sehraje nějakou roli. Německá armáda je totiž nevlastní, konstatuje na závěr německý Die Welt.
Poslechněte si celý pořad Svět ve 20 minutách, audio je nahoře v článku.
