Geert Wilders je nejhorší noční můrou Evropské unie, píše vlivný bruselský server Politico
Krajně pravicový vítěz nizozemských voleb, který podporuje vystoupení své země z Evropské unie, nebude přítelem Bruselu. O výsledcích voleb v Nizozemsku a o tom, jaké mohou mít dopady v rámci sedmadvacítky, píše zpravodajský server Politico.
Jeden záměr vyřčený v provokativním projevu Geerta Wilderse k nizozemským voličům bude Brusel strašit víc než kterýkoli jiný, totiž vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie. Sedm let poté, co si Britové odhlasovali brexit, bylo hlasování o takzvaném „nexitu“ hlavním pilířem úspěšné předvolební kampaně tohoto krajně pravicového lídra.
Wilders sice v posledních týdnech zmírnil svou protiislámskou rétoriku, ale nic nenasvědčuje tomu, že by po svém šokujícím volebním vítězství chtěl zmírnit svůj euroskepticismus. I kdyby se nizozemské voliče podařilo přesvědčit, aby následovali Brity a vystoupili z unijního bloku, což je podle průzkumů nepravděpodobné, vše nasvědčuje tomu, že Wildersova vláda v Haagu bude pro Brusel noční můrou.
Pokud by Wilders usedl za unijní jednací stůl vedle dalších krajně pravicových a nacionalistických lídrů, kteří už v Evropské unii působí, změnilo by to její celkovou dynamiku, upozorňuje zpravodajský server. O různých politických opatřeních, od ochrany klimatu po zbraně pro Ukrajinu, by se začalo znovu diskutovat a debatovat by se mohlo dokonce i o jejich zrušení.
Velké nizozemské překvapení. Wilders zaujal protimigrační rétorikou, míní politolog
Číst článek
Od vyhlášení výsledků takzvaných exit pollů potenciální středopravicoví partneři nevylučují vytvoření koalice s Wildersem. Ten se stal jasným vítězem nizozemských voleb navzdory tomu, že ho centristé posledních deset let udržovali mimo hru. Jak se zdá, šedesátiletý veterán to s převzetím moci tentokrát myslí smrtelně vážně, hodnotí Politico.
Mírní se?
Od chvíle, kdy Dilan Yeşilgözová, která nahradila Marka Rutteho v čele Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), na začátku kampaně naznačila, že by mohla s Wildersem zahájit koaliční rozhovory, se vůdce krajní pravice snaží vypadat rozumněji. Zmírnil některé ze svých nejostřejších postojů, zejména v otázce islámu s tím, že existují důležitější priority, které je třeba řešit.
Ve středu večer, po zveřejnění výsledků, se Wilders vyjádřil jasněji: „Velmi dobře chápu, že strany nechtějí být ve vládě se stranou, která chce protiústavní opatření,“ řekl. „Nebudeme mluvit o mešitách, koránech a islámských školách,“ cituje Wilderse Politico.
I když bude Wilders ochoten upustit také od svého požadavku na referendum o vystoupení z Evropské unie výměnou za získání moci, jeho vítězství stejně vyvolá v unijních institucích pozdvižení. A pokud se centristické strany spojí, aby Wilderse opět vyřadily ze hry, může to později znamenat daň v podobě rozzlobených nizozemských voličů.
Chceme vládnout, zní od vítěze nizozemských voleb. Část stran ale koalici s krajní pravicí odmítá
Číst článek
Dominantním tématem nizozemských voleb byla migrace. Pro politiky Evropské unie zůstává i nadále naléhavým problémem. S rostoucím počtem utečenců roste v mnoha evropských zemích i podpora krajně pravicových stran. V Itálii loni získala moc pro své Bratry Itálie Giorgia Meloniová. Ve Francii zůstává Národní shromáždění Marine Le Penové mocnou silou, která je v průzkumech na druhém místě. V Německu v posledních měsících sílí vliv Alternativy pro Německo.
Wilders ve svém vítězném projevu slíbil, že se vypořádá s tím, co nazval „azylovou tsunami“, která zasáhla Nizozemsko. „Hlavním důvodem, proč voliči Wilderse v těchto volbách podpořili, je jeho protiimigrační program, dále pak jeho postoje ke krizi životních nákladů a k zdravotnictví,“ vysvětluje Sarah de Langeová, profesorka politologie na Amsterdamské univerzitě. Mainstreamové strany podle ní legitimizovaly Wilderse tím, že udělaly klíčové téma právě z imigrace, uzavírá server Politico.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu.
