Procházková: Amerika nechce mír jen tak. Jednání o Ukrajině se změnila na kšeft

Praha 30. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vladimir Putin chce tři dny příměří, aspoň to říká. Není to málo?
Je to skoro nic, protože to jsou PR příměří, která můžete využít. Z technického pohledu lze takové příměří využít pouze k tomu, že si obě strany seberou mrtvé na bitevním poli, možná si vymění nějaké zajatce, ale to jde i bez příměří. Jinak to nemá prakticky žádný význam. Pro obyvatele ukrajinských měst to možná také znamená tři klidné noci.

To je ale otázka, protože to nutně nemusí znamenat tři klidné noci, jak jsme poznali o Velikonocích...
Nemusí, ale přece jenom i o Velikonocích, během vyhlášeného příměří v ruské režii, nedocházelo k velkým útokům, na které jsme bohužel v poslední době zvyklí a jež přinášejí velké počty civilních obětí. Ale samozřejmě nebylo dodržováno na celé linii fronty. 

Termín 8. až 10. května je symbolický kvůli oslavám konce druhé světové války?
Určitě ano. Řekla bych, že je víc důvodů, proč Putin zvolil toto datum. Říkáte správně, že je to symbolické pro Rusy. Je to největší svátek, kterým doslova žije celá země. Mýtus Velké vlastenecké války je živen a souvisí to i s válkou na Ukrajině, protože Rusové ji už tak trochu taky vnímají jako velkou vlasteneckou. Už se z útočníka předělali během uplynulých tří let na jakéhosi napadeného, někoho, kdo je napadený a brání se. 

Vážně? To je proměna… 
Propagandě se to podařilo proměnit v části veřejného mínění. Řekla bych ale, že je tu i důvod čistě pragmatický. Přece jenom bude velká přehlídka na Rudém náměstí, Putin tam letos bude mít hodně zahraničních hostí z Afriky, z Asie...

Také ze střední a východní Evropy. 
Roberta Fica a Viktora Orbána, a pokud se nemýlím, Srbové vysílají nejvyšší představitele. A přece jenom ukrajinské drony už umějí doletět až ke Kremlu, to víme, takže by tam mohly dělat nějakou neplechu. I toto tedy může být důvod. Ale ten hlavní je podle mě ten, že Putin potřebuje zůstat opticky v mírovém procesu. 

Možná to bude mít teď o to složitější, když vidíme, že americký prezident Donald Trump na něj začíná být čím dál naštvanější, tak mi to aspoň přijde. Dokonce teď na své sociální síti napsal a vyslovil podezření, zda ho Putin nevodí za nos, vždyť nekončí s útoky na Ukrajinu a že snad mír ani nechce. 
Myslím, že se v Kremlu přece jen trochu zalekli, protože tam poslední týdny a měsíce panovalo přesvědčení, že mají Trumpa na lopatě a že jim zobe z ruky. Trump na to přišel, chvilku mu to trvalo, ale opravdu to trochu tak bylo. A najednou jim došlo, že přece jenom je nějaká hranice, míra, kterou překročili, takže musí hodit zpátečku a udržet se v tom módu, že to nejsou oni, kteří to Trumpovi kazí. Ale víte, jak to bývá s prezidentem Trumpem. Má názory toho, s kým se naposledy setkal. Až zase jeho hlavní vyjednavač Steven Witkoff pojede do Moskvy, tam si dá dobrou večeři s Kirillem Dmitrijevem, který je hlavním vyjednavačem Putina, něco tam popijí, dohodnou se na nějakých dobrých kšeftech, tak možná bude zase všechno jinak. 

Diplomacie na pohřbu papeže

Jak Dmitrijev a zejména Putin a spol. sledovali to, co se dělo v posledních dnech ve Vatikánu během pohřbu papeže Františka? Svět obletěly fotografie z baziliky sv. Petra, kdy naproti sobě na židlích sedí Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump, jsou k sobě nahnutí a něco si povídají. Jejich rozhovor trval 15 minut.
V poslední době je těžké odpovídat na jakoukoliv otázku o tom, co si myslí v Kremlu nebo co se tam děje. Když jsem ještě byla v Rusku, tak jsme občas mohli do Kremlu na tiskovou konferenci. Potom jsme se snažili kamarádit s takzvanými kremlology, což byli lidé, někdy částečně novináři, se kterými jste zašel na skleničku, a oni měli přístup k tělu, jak se říkalo, až do kremelského týmu a vyzvonili aspoň něco. Z toho se dala složit jakási atmosféra, informace, taková mozaika, skládačka. Tušili jsme, co si myslí Putin nebo lidé kolem něj. To se zásadně změnilo, takže teď budu fabulovat. Myslím si, že obrázek, který jste vykreslil, se Putinovi strašně nelíbil.

Byl možná i vyděšený?
Možná se lekl, protože to narušilo jeho plán, že Rusové budou tahat Ameriku za nos, hrát různé hry, úhybné manévry. Putin strategicky potřebuje, aby válka ještě nějakou dobu pokračovala, aby měl režii ve svých rukách, ale aby to nevypadalo, že chce válčit. Obrázek Trumpa se Zelenským v tom zvláštním magickém prostředí na papežově pohřbu mu to trochu pokazil. Proto si myslím, že i příměří na 9. května má překrýt tuto informační vlnu a hlavně to, že Rusko opakovaně nesouhlasí, nevyslyšelo výzvu Američanů a Ukrajinců na třicetidenní bezpodmínečné příměří, která zazněla už v březnu. A protože bychom si mohli klást otázku, co Rusům brání s tím souhlasit, tak vyhlašují tato krátkodobá příměří a přebírají tak iniciativu jak na informačním poli, tak v mírotvorném procesu. 

Otázka je, jestli po vatikánské schůzce nepřevezmou iniciativu Ukrajinci s Američany, protože Volodymyr Zelenskyj se nechal slyšet, že by to setkání mohlo být historické, pokud se tedy podaří sladit noty. Mluvil i o tom, že chtějí pokračovat v jednáních. Šéf Bílého domu po návratu do Spojených států reagoval na otázky novinářů slovy, že Zelenskyj je klidnější. Znamená to, že Trumpova zlost vůči Zelenskému přechází na Putina? 
Asi bych to nenazvala zlostí...

Frustrací?
Takové popuzení, trošku ho irituje, trošku ho popudil. Ani pro Trumpa není příjemné vidět, jak si Putin nafoukaně diktuje podmínky. Je jasné, že celé to je špatně. Mírový proces by měl vypadat úplně jinak, měli by se dohodnout na bezpodmínečném zastavení palby, ani bych tomu neříkala příměří, teprve pak se má začít jednat o podmínkách. Není to první válka, která se končí příměřím, a už tady jsou vypracované nějaké mechanismy. Jenže v tomto případě obě strany jednají místo zastavení palby o něčem, o čem se bude jednat ještě léta. Uvidíte, že ještě za několik let budeme jednat o tom, kde povede jaká hranice, jaká linie, čí je Krym. Ale o zastavení palby se má jednat bezpodmínečně a hned. Jediné podrobnosti, které se k tomu projednávají, je monitoring a trest za to, když to někdo poruší. Nic víc. Takže to, co vidíme zejména z ruské strany, to vymýšlení si, co máme v ústavě a které město nám mají odevzdat, jestli Cherson, nebo Záporoží, to je všechno hra, protože nemá žádný reálný podklad. 

Příměří by spolu měli dohodnout Ukrajinci a Rusové? Respektive logicky ano, ale hodně se do toho vmíchávají Spojené státy. Ptám se i proto, že podle Zelenského dekretu spolu tyto dvě strany nemůžou jednat, tak není pochopitelné, že do toho vstupuje Donald Trump a určuje si své podmínky? 
Nejsem člen fanklubu Donalda Trumpa. Snažím se odpoutat od toho, čím je mi sympatický nebo nesympatický. Jedno mu musíme přiznat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tu situaci fakt rozpohyboval. Pokud máte dvě znepřátelené strany, které jsou ve fázi aktivní války, v jejich čelech stojí dva muži, kteří se i osobně nesnášejí a nenávidí jako Putin se Zelenským, tak bez prostředníka nemůžete začít jednat. Je dobře, že to jsou Spojené státy. Nikdo jiný se toho neujal. V Evropě zaznívá hromada kritických slov, ale nikdo se této role neujal. Už minimálně od léta loňského roku je zcela jasné, a myslím, že jako první to řekl náš prezident Petr Pavel, že Ukrajina vojensky nedokáže vrátit území, která jsou nyní obsazena, okupována, takže je jasné, že musí dojít k nějakému jednání. Přesto se jako jediný prostředník vygeneroval sám od sebe Trump, a přestože to dělá po svém, tak dal situaci do pohybu. 

Očekáváte, že Zelenskyj zruší svůj dekret a že se po třech letech od těch únorových a březnových dní, které následovaly po širokospektré invazi Ruska na Ukrajinu, sejde ruská a ukrajinská delegace a budou jednat minimálně aspoň o klidu zbraní? 
Myslím, že k tomu dojde. Nebude to určitě schůzka Putina se Zelenským. Možná, že i k tomu někdy dojde, ale začíná se na nižších úrovních. Dovedu si představit, že se sejdou například ministři zahraničí, ministři obrany nebo ještě nějaké nižší šarže. Ostatně takový formát už tady byl. Bylo to na jaře roku 2022, kdy se v Istanbulu konala mírová jednání, a i po strašných věcech, ke kterým došlo na jaře 2022, se ti lidé dokázali spolu bavit. Potřebujete neutrální prostředí a nějakého šikovného prostředníka, ale těch je kromě Trumpa víc. Umějí to Arabové, mají to vyzkoušené, jsou to Katar, Saudská Arábie. To jsou lidé, kteří perfektně dokážou organizovat výměny zajatců, navrácení dětí unesených do Ruska na Ukrajinu. Není to tedy úplně beznadějné a kromě Trumpa jsou tady i jiní, kteří by to pravděpodobně dokázali, ale na rozdíl od Spojených států nemají ekonomické i vojenské páky, kterými by dokázali tlačit na obě strany. To je ten obrovský rozdíl. 

Donald Trump psal na své sociální síti Truth Social, jestli nepřišel čas zatlačit na Putina dalšími ekonomickými sankcemi. Bude teď šéf Bílého domu mnohem víc tlačit na to, aby se setkání mezi Rusy a Ukrajinci uskutečnila co nejdřív? Říká, že dohoda je velmi blízko.
Podle toho jaká dohoda. Plnohodnotná mírová dohoda blízko není, je naopak velice daleko, řekla bych. O nuancích, které jsou především pro Ukrajinu extrémně podstatné, protože jde o její území a občany, budeme jednat ještě za několik let. Ale zastavení palby by blízko mohlo být.

V ekonomickém tlaku, který by Spojené státy mohly ještě vytvořit na Rusko, vidím velký potenciál. Je řada ekonomů, kteří se k tomu vyjadřují, házejí různá data a různé hranice ceny ropy, pod kterými podle nich Rusko okamžitě krachne, mluví se například o ceně 35 až 40 dolarů za barel ropy Urals. Ale ve skutečnosti to je zřejmě tak, že to musí být kombinované, tedy že musí být ekonomický tlak, diplomatický tlak, vojenský tlak a teprve potom pomalu dotlačíte Moskvu k jednání. Rusko je velmi robustní jak ve vojenské, tak v ekonomické složce a jakýkoliv pohyb dlouho trvá. I Rusům docházejí zdroje na to, aby válčili. I oni vědí, že mírová jednání přicházejí, ale není to otázka zítřka. Nekrvácejí tolik jako Ukrajina, nejsou tolik tlačeni zdroji jako Ukrajina, a proto se snaží využít poslední doby, týdnů nebo měsíců, aby si ukousli ještě kousíček tu v Sumské oblasti, tu v Záporožské oblasti. Je to takto vypočítané.  

Válka jako byznys

Objevily se minimálně dva mírové plány: ukrajinsko-evropský a americký plán. Oba už jsou poměrně detailní v tom, komu by co připadlo. Američané naznačili, že by mohli oficiálně uznat to, že Krym je ruský. Nepíše se nikde o tom, že to musí uznat Ukrajinci. Není to něco, co už ale zasahuje do zájmů Ukrajiny citelně, a nemohlo by to zhatit všechny budoucí mírové rozhovory? To je přece něco, co Zelenskyj nikdy neschválí...
Myslím, že tam se teď zavařují hlavy mnoha právníkům a různým analytikům, specialistům na mezinárodní právo. Leckdy jde o slovíčka. Vzpomeňte si, jak to bylo s Pobaltím, které bylo okupováno Sovětským svazem. Ta forma uznání byla také taková vykutálená. S Krymem je třeba najít takovou variantu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. I uznání de iure, o kterém se hovoří v případě Američanů, může mít různou formu. Poslouchala jsem různé ruské analytiky, kteří o tom hovořili. Jsme zkrátka v situaci, kdy mír nebude spravedlivý. Na to zapomeňme. Řešení je špatné, nebo ještě horší. Musíme zvolit to špatné. Maximalistické požadavky typu, že Rusku nic nedáme, je to agresor a nebudeme se s ním bavit, už jsou pryč. To nikam nevede. 

Ale s tím už asi nepočítají ani Ukrajinci, ne? 
Nepočítají, ale potřebují z toho vyjít s co nejsušší nohou. Jejich postoj vůči okupovaným územím je jasný a myslím, že proti tomu ani nikdo nebude nic namítat. Ukrajinci budou pokládat ta území za dočasně okupovaná. Jestli to bude týden nebo 50 let, jako to bylo v jiných případech ve světě, v tuto chvíli není důležité. 

Bereme to od frontové linie směrem na východ? Respektive není to tak, že by to byly celé ukrajinské oblasti, protože hranice vede někde i napříč jimi...
Toť otázka. Rusové teď vykřikují, ale zatím ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova a mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že pořád chtějí celé tyto oblasti v jejich administrativních hranicích. Ovšem pokud se velmi pečlivě podíváme do toho, co má Rusko zapsáno ve své ústavě, když zahrnulo tyto oblasti do Ruské federace, tak v případě Luhanské a Doněcké oblasti to tak skutečně je, tam mluví o administrativních hranicích, které byly dány už v rámci Ukrajiny. Ale v případě Záporožské a Chersonské oblasti to není úplně jasné. Klidně by z toho mohli vyklouznout tak, že řeknou, že to je tam, kde je teď fronta. Rusové v tuto chvíli totiž nedokážou vojensky dobýt Záporoží.

Navíc záporožskou jadernou elektrárnu chtějí do své správy Američané. 
Ale s tím zase moc nesouhlasí Ukrajinci. 

Ale ani Rusové. 
Ani Rusové. Ale to je přesně to, co říkám. Pokud o tomto budete jednat a nezastavíte palbu, tak nedojednáte nikdy nic. Je třeba zastavit palbu tam, kde fronta stojí, a rozmístit monitoring. Už o tom, jaké státy budou v monitoringu, bude jednání na týdny. 

Jestli na to Rusové přistoupí, když nechtěli cizí vojska na ukrajinském území.
Nemusí to být ani vojska a mohou to být státy, které zachovávaly neutrální pozici v rusko-ukrajinském konfliktu. Navíc, jak říkám, musíte k tomu vyvinout i tlak. 

Mně naopak přijde, že Američané šli Rusům velmi naproti, když ve svém plánu zahrnuli to, že Ukrajina by se nestala členem Severoatlantické aliance. Rusové to kvitovali s tím, že si obě strany celkem rozumí. Ukrajinci tedy chtějí bezpečnostní záruky, které se budou blížit článku pět Washingtonské smlouvy Severoatlantické aliance, ale neznamená to, že budou nutně usilovat o přijetí do NATO.
Myslím, že v Kyjevě pochopili, že ukrajinské členství v NATO patří k červeným hranicím. Nějaké má Ukrajina, nějaké má Rusko. Koketování Ukrajiny se vstupem do Severoatlantické aliance bylo jedním z důvodů, proč konflikt začal. Tato válka má řadu příčin, můžeme je hledat až v 90. letech, ale otázka NATO je zkrátka z pohledu Rusů v tuto chvíli neprůstřelná. Pokud ji lze obejít jinými bezpečnostními zárukami, které se budou rovnat těm, jež by odpovídaly plnohodnotnému členství, tak proč by to Ukrajinci neudělali? Zelenskyj je člověk temperamentní a velmi chytrý. Když pozorujete jeho politická jednání, tak vidíte, že občas přešlápne, udělá chybu, přestřelí, někde tlačí moc na pilu, ale dokáže to vyhodnotit a pak se velmi lišácky začne chovat jinak a dosahuje svého. Proto myslím, že vede velmi chytrou diplomacii a ústupek z NATO je toho důkazem. 

Myslíte si, že Zelenskyj věří Stevenu Witkoffovi? To je Trumpův muž, vyslanec pro Blízký východ, který ale teď velmi často jezdí do Kremlu, kde vyjednává příměří, respektive mír na Ukrajině. 
Nevím, jestli mu věří, nebo ne, ale nic jiného nemá. Jak se pořád mluví o kartách, Trump to má rád, když někomu říká, že nemá žádné karty, jinému, že má esa, tak to karetní hru skutečně trochu připomíná. 

Witkoff je žolík?
Spíš svršek. Ale nemáte nikoho jiného, kdo by teď tuto roli mohl plnit, tak by asi nebylo rozumné začít ho veřejně kritizovat a jít hlavou proti zdi. Je dobré dostat ho aspoň trochu na svoji stranu, zkusit mu našeptat aspoň něco, protože Witkoff je evidentně trošku zamilován do Putina. Když pozorujete, jak je rád, když se zase s Putinem vidí, všímáte si gest, nonverbální komunikace, tak je vidět, že mu Putin imponuje. To, že Putin dokáže imponovat i jiným světovým lídrům, je fakt. Bylo to tak v mnoha případech. Ten člověk má něco, čím při osobním setkání dokáže lidi dost ovládnout. 

Ptám se na to z toho důvodu, jestli vsázíme osud Evropy a zejména Ukrajiny do rukou někoho, kdo ani není diplomatem. Ten člověk celý život investoval do realit. Tím ho nechci shazovat, budu rád, pokud se rozhovory někam posunou. Ale je zrovna on tím klíčem k příměří?
Určitě není ideální. Ale s nástupem Trumpa do funkce se jednání změnila hodně na kšeft, když to tak řeknu. O tom svědčí i americký tlak na podepsání dohody o vzácných minerálech s Ukrajinou. Amerika zkrátka nechce mír jen tak. Chce to vyhandlovat. 

Není nebezpečné, že bereme válku jako byznys? 
Je to fakt. Jsem čím dál větší realista a menší idealista, ale abychom neskončili na pesimistické notě: je tady Evropa, která nezapomněla na hodnotu lidského života, na mravnost, na lidská práva. A i když její hlas zatím není úplně nejsilnější, občas slyšet je, tak zaplaťpánbůh za to.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN, prohlášení Kremlu z kremlin.ru, účet Volodymyr Zelenskyy na sociální síti X a youtubové kanály CNN-News18, Sky News, BBC News, Forbes Breaking News, Суспільне Новини a CBS News.