Orbánova strana měla ve volbách podle pozorovatelů výhodu. ‚Stíral se rozdíl mezi státem a Fideszem‘
V kampani před maďarskými parlamentními volbami se podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) stíral rozdíl mezi státem a stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Mediální zpravodajství podle OBSE nebylo vyvážené, zákony o financování stran jsou neprůhledné. Samotné nedělní hlasování se ale uskutečnilo v pořádku.
Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v reakci řekl, že část OBSE zodpovědná za sledování voleb ztratila veškerý kredit, který ještě měla.
Maďarská politoložka: Výsledky voleb jsou pro opozici šok. Fidesz se po dalším triumfu ještě více radikalizuje
Číst článek
V tiskové zprávě zveřejněné na internetu OBSE kritizuje absenci rovných podmínek před hlasováním. Konstatuje, že Maďarsko v některých klíčových ohledech nedosahuje mezinárodních standardů.
Kandidáti mohli podle OBSE sice kampaň vést svobodně, zároveň ji ale poznamenala kombinace stranické a vládní kampaně, která „umocňovala převahu vládní koalice a stírala hranici mezi státem a stranou“. Fidesz tak získal „neoprávněnou výhodu“. Negativní roli podle OBSE sehrála i média, která z velké části patří spřízněncům Orbána.
„Aby se voliči mohli informovaně rozhodnout, je nezbytné, aby měli kandidáti rovný přístup do médií a vedli informativní kampaně, spíše než se zaměřovali na polarizující sdělení a osobní útoky, jak tomu bohužel bylo v tomto případě,“ uvedla Kari Henriksenová, šéfka krátkodobé mise OBSE, která do středoevropské země vyslala kolem 330 pozorovatelů.
‚Naše vítězství je vidět z Měsíce i Bruselu.‘ Orbánův Fidesz slaví čtvrté vítězství v řadě
Číst článek
Přípravy na volební den OBSE ocenila jako „profesionální a efektivní“, samotné hlasování se podle organizace uskutečnilo „dobře“. „Bylo dobré vidět, že volební den byl tak dobře zvládnutý. Vidíme však také mnoho nedostatků ve volebním procesu, přičemž na řadu dřívějších doporučení na posílení legislativy stále (Maďarsko) nereagovalo,“ konstatoval Mark Pritchard z OBSE.
Poměrně tvrdě organizace kritizovala referendum o sexuálních menšinách, které volby doprovázelo. Právní rámec referenda podle ní byl do značné míry nedostatečný a voliči navíc nedostali objektivní a vyvážené informace týkající se jejich rozhodnutí, což je v rozporu se zavedenou mezinárodní dobrou praxí. Referendum nakonec nebylo platné, protože se v něm nevyjádřil dostatečný počet voličů.
