Krvavý boj o vzácné nerosty. Milice M23 dál drancují Kongo, nejsou v tom ale samy
Matěj Skalický mluví s afrikanistkou a členkou Expedice Z101 Lindou Piknerovou
Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.
Editace: Kateřina Pospíšilová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Tereza Zajíčková
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Použité fotky:
Linda Piknerová, afrikanistka | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12
Příslušníci povstaleckých jednotek M23 ve městě Goma na východě Demokratické republiky Kongo | Foto: Agentura Reuters
Znásilňují ženy, upalují je zaživa, zabíjejí děti a ovládají čím dál větší část Konga. To jsou zprávy od lidí z Organizace spojených národů o rebelech, kteří postupují dál východem jednoho z největších a nejlidnatějších států Afriky. Jak rychle se těmto rebelům, těmto milicím, daří zmocňovat se východokonžských měst?
Zprávy, které jste představil, jsou bezesporu velmi znepokojující. Stejně tak je velmi znepokojující intenzita těch informací. Podle těch zpráv, které v českém prostoru zachytáváme, vznikla tato situace během řekněme posledního měsíce. Může se tedy zdát, že je to velmi krátká doba a že je vývoj těch událostí opravdu překotný. Když se ale podíváme na evoluci toho konfliktu, tak minimálně od roku 2022 jsou v daném regionu patrné změny a nějaká mocenská dynamika. A to, co se tam odehrává v současné době, je vyvrcholením událostí, které mají dlouhé trvání.
Když se vrátím k té rychlosti, tak rebelové už mají pod svým vlivem velkoměsto Goma, které má v tuto chvíli asi dva miliony obyvatel a postupují dál.
Ano.
Jak velkou oblast v tuto chvíli už mají pod kontrolou?
To napětí se soustředí do dvou provincií, Severní a Jižní Kivu. To jsou dvě provincie, které se nachází v bezprostřední blízkosti jezera Kivu, které hraničí s Rwandou. Je to velká územní plocha, ale musíme si říci, co na té územní ploše je, a to je převážně džungle. Pohyb v tom terénu zabezpečují v podstatě jedna až dvě pozemní komunikace. Nejde tedy ani tak o to, jak je to území velké, protože když ho pokrývá džungle, tak je trošku irelevantní uvažovat o tom, jestli je velké jako Morava nebo jako Francie, ale jde o to, jak je to území strategické a jak je jednoduché se v takovém prostředí pohybovat nebo jak je jednoduché z něj přelívat konflikt dál do ostatních regionů.
Rebelové si říkají M23. Co to je za skupinu?
Je to zkratka. M znamená mouvement, francouzsky hnutí. A 23 odkazuje k milníku, kdy vzniklo, což bylo 23. března 2012. A je to tedy nějaké hnutí 23. března, které vzniklo v reakci na nespokojenost s tím, jakým způsobem fungovala konžská armáda. M23 má v překladu do češtiny název Konžská revoluční armáda. Musíme si ale uvědomit, že je to jedna z milic, která v tom regionu funguje nebo operuje. Těch milicí je kolem stovky a tohle je jedna ze sta ozbrojených skupin. A to, že o ní tady v současné době mluvíme je dáno tím, že je to milice, která je ve svých aktivitách nejúspěšnější, je dokonce úspěšnější než celokonžská armáda.
Povstalci ovládli dvoumilionovou metropoli Goma v Kongu. Stojí za tím zřejmě Rwanda
Číst článek
M23 mají pod kontrolou velké východokonžské město Goma, postupují dál, oblast, kterou mají pod kontrolou, stále rozšiřují. Je to strategická oblast. Proč tam vůbec operují?
Důvod, proč o tom vůbec mluvíme a proč je ta oblast východního Konga tak strategicky důležitá, je úplně prozaický, jsou tam nerostné suroviny, minerály, se kterými je ambice obchodovat. A když se podíváme na evoluci prostředí východního Konga, tak konfliktní potenciál tam vznikl už někdy v polovině devadesátých let a od té doby je situace v regionu východního Konga nějakým způsobem nestabilní. Není nestabilní proto, že by primárním důvodem sporu byly etnické čistky, etnické napětí, nebo že by se tam bojovalo o vodu, byla tam nějaká jako nemoc nebo něco podobného. Motivace pro ovládnutí východního Konga je z toho důvodu, že jsou tam přírodní suroviny. A tím úplně nejdůležitějším nerostem, který se z tohoto regionu vyváží, je koltan, což je něco, co končí v našich mobilech, počítačích, iPadech…
Takové krvavé minerály.
Přesně tak. A teď se podívejme na to, jakým způsobem se s těmi nerosty obchoduje, protože o to tam vlastně jde.
M23 tam jsou zejména kvůli tomu, aby měli přístup k těmto nerostným surovinám?
Ani ne tak M23, ale ten, kdo to hnutí, nebo tu milici M23 podporuje.
A to je kdo?
A to je Rwanda. A teď se musíme podívat na to, proč to ta Rwanda dělá a jak se vlastně stalo to, že M23 je na Rwandu napojeno. Když v polovině 90. let ve Rwandě probíhala genocida mezi Hutui a Tutsii, tak Tutsiové z té země hromadně utíkali. Ti, co nebyli povražděni, tak utekli. A jednou ze zemí, kam utekli, byla mimo jiné oblast východního Konga, protože ten region bezprostředně s Rwandou sousedí a do Gomy to je z Rwandy co by kamenem dohodil. Takže část Tutsiů utekla do východního Konga a na konci 90. let a na začátku 21. století se ti Tutsiové zformovali do paramilitantní skupiny, která měla být inkorporována do celokonžské armády. To se nepovedlo a Tutsiové začali argumentovat tím, že důvod, proč se nepovedlo ty jednotky integrovat do celokonžské armády, je etnický. A od roku 2012, kdy ta skupina M23 vznikla, upozorňovala právě na to, že je celokonžská armáda rasistická, že neintegruje všechny skupiny, které by správně měla. V ten samý čas, tedy od poloviny 90. let, se etabluje nový politický režim ve Rwandě, jehož hlavním představitelem je prezident Paul Kagame, který tu zemi začíná kompletně budovat od samého počátku.
Rwanda byla od genocidy, která tam proběhla v polovině 90. let, v naprostém rozkladu. Ta země si prošla něčím, co si ani neumíme představit.
Paul Kagame, který se ujal moci, potom navázal kontakt s vyhnanci na východě Konga.
Možná ani ne kontakt, ale začal jim zprostředkovávat to, co ty milice potřebují, což jsou zbraně, výměnou za to, že jsou ty milice schopny oblast východního Konga kontrolovat, kontrolovat těžbu a vývoz zejména těch vzácných minerálů. Ten, kdo s nimi ve výsledku obchoduje, není východní Kongo, ale Rwanda.
Čímž Paul Kagame mohl nastartovat nějakou revoluci, hospodářský progres ve Rwandě.
Přesně tak. Když se podíváme, kdo patří k největším obchodníkům s koltanem, tak to není východní Kongo, nebo Kongo jako takové, ale je to Rwanda.
Která možná ani ty minerály nemá na svém území.
Rozhodně nemá, protože na území Rwandy můžete akorát pěstovat kávu, sice výbornou, ale koltan to není. A takhle jak jsme to popsali, tak je to nepřijatelné, protože Rwanda bohatne a prosperuje na nerostech, které někde krade. Vypadá to hrozně, vypadá to děsivě a vypadá to tak, že to musíme odsoudit.
Chcete dodat ale…
Chci dodat ale, protože když v tom regionu jste, když ty země navštívíte, tak zjistíte, že jediná země, která reálně funguje, je Rwanda. A to, že funguje, znamená, že Rwanda je jediná země v tom výčtu Demokratická republika Kongo, Rwanda, Burundi, Uganda, kterých se ten konflikt týká, tak Rwanda, v čele s tím v uvozovkách šíleným Kagamem je jediná země, ve které se setkáte s něčím, co označujeme jako střední třídu.
Dá se tím obhájit to, o čem teď mluvíte, že prostřednictvím M23 (a popsal jsem, co všechno M23 v té oblasti dělají), využívají obyvatele východního Konga, kteří pak asi ve velmi nuzných podmínkách těží ty krvavé minerály?
Řekla bych, že nemusí nutně platit to, že to, co jste popsal na začátku způsobují pouze milice M23. Ze strany ostatních paramilitárních skupin, které v tom regionu působí, je totiž velmi jednoduché M23 z tohoto obvinit, protože působení M23 je efektivní. Oni jsou reálně schopní mít v tom regionu nějaké mocenské zájmy a nějakým způsobem z toho profitovat. A ty ostatní milice jim pochopitelně závidí. Takže to, že se tady bavíme o tak hrůzných činech, jako je hromadné znásilňování, jako je upalování znásilněných žen zaživa, což je ta hrůza, která se stala před pár týdny v Gomě, to je něco, co je spojováno s M23, ale to ještě neznamená, že za to M23 opravdu můžou, že to není jenom další projev mocenského soupeření mezi těmi jednotlivými paramilicemi. Druhá věc je, že to, že M23 a návazně na to Rwanda profitují z toho, co se ve východním Kongu děje, ještě neznamená, že pokud by M23 nefungovaly tak, jak fungují, a Rwanda nebohatla z obchodu s minerály, že by se ti lidé, kteří v tom regionu žijí, měli lépe. Představovat si, že M23 zmizí a Rwanda přestane obchodovat a že se oblast východního Konga stane skvělým místem k životu, prostě není pravda.
A jak se tam žije teď?
Žije se tam strašně. Je to jeden z nejhorších regionů, který v Africe v současné době vůbec je. A je to dáno jednak tím že je tam poměrně vysoká koncentrace lidí. Sám jste říkal, že v Gomě žije kolem dvou milionů lidí.
Ti lidé se tam stáhli z okolí, protože Goma nebyla dřív tak velká, ne?
Obecně je v Africe tendence k urbanizaci a Goma je velkým městem. Je tam letiště a byla tam soustředěna mezinárodní humanitární pomoc.
Také tam přistával Viktor But, když tam dovážel zbraně.
Přesně tak. A právě proto je východní Kongo v ohni už posledních třicet let a Rwanda z toho posledních několik let jenom efektivně těží. Možná to bude znít velmi cynicky, ale z toho, jak se Rwanda a Paul Kagame chovají, tak ta společnost jako taková, která má 14 milionů obyvatel, alespoň nějak profituje. Ve Rwandě uvidíte veřejné osvětlení, které funguje, jsou tam chodníky, je tam relativně fungující bankovní systém, je to země, ve které když budete jako turista, tak se od vás nebude automaticky očekávat, že budete platit jenom v dolarech a v hotovosti, ale můžete úplně v pohodě platit v jejich místní měně. Budou tam fungovat bankomaty. Když pojedete kousek níž do Burundi, tak to srovnání vás šokuje. Zároveň ale budete říkat, že Rwanda je ta špatná a je v ní špatný režim toho Kagameho, který predátorsky využívá východní Kongo. A Burundi je zemí, kam míří humanitární pomoc z celého světa, protože je to jedna z nejchudších zemí na světě. Ale zároveň když v Burundi a v Bužumbuře budete, a já jsem tam před rokem byla a to srovnání jsem s Rwandou měla, tak uvidíte, že to město je plné aut s konžskou poznávací značkou a že to jsou modely od Audi A5 až po Audi A8. A pořizovací cena takových aut je tam dvojnásobná než v Evropě. Zároveň v těchto autech jezdí představitelé Demokratické republiky Kongo, potažmo představitelé burundského režimu.
Na jednu stranu tomu opravdu rozumím, na druhou se ptám, jestli to není třeba i od evropských institucí a od Ameriky pokrytecké, že podporují Rwandu. Rwanda se sama úplně nepřiznává k tomu, že by M23 podporovala, byť víme že to tak je. Ale ta podpora třeba rwandského režimu… protože Paul Kagame se snaží chovat navenek jako prezident, který není diktátorem, ale není to potom od Západu pokrytecké podporovat takový režim?
Pravděpodobně ano, protože Západ má ve Rwandě, která je mimochodem plná čínských podnikatelů, své vlastní mocenské zájmy.
I Česko tam dováží.
Ale zároveň evropské společenství nebo celý Západ, má ze Rwandy určité trauma, protože když v tam polovině 90. let probíhala genocida, o které jsme tady mluvili, tak ji Západ nechal probíhat. A to je něco, co si těch posledních 30 let neseme. A je tam i takový jako ostych vůči tomu toho Kagameho kritizovat, protože Západ držel ústa, když se ve Rwandě lidé vraždili mačetami a podřezávali se mezi sebou rodinní příslušníci. Zavírali jsme před tím oči. Zkrátka máme z toho trauma a zároveň si ale pragmaticky uvědomujeme, že je zkrátka pro nás lepším spojencem Kagame, který nemá s demokracií sice nic moc společného a je to čistý autoritář, ale je to člověk, se kterým jsme schopni nějak obchodovat a nějak fungovat, než představitelé Burundi.
A nebo Konga?
Nebo Konga.
Čím víc nerostných surovin, tím chudší lidé
Krvavé minerály z Konga. Europarlament volá po zastavení smlouvy se Rwandou, Komise to odmítá
Číst článek
Jak to, že konžská armáda jako celek (je to armáda jedenáctého největšího státu světa), se nedokáže postavit rebelům, kteří jsou podporováni státem, který má asi 14 milionů obyvatel a není větší než Morava?
Protože Demokratická republika Kongo není fungující stát. Není to stát, ve kterém by fungovala administrativa, byrokracie, infrastruktura, ve kterém by probíhalo efektivní vybírání daní, ve které by probíhalo nějaké jako přerozdělování veřejných statků. Nic z toho se v té zemi neděje. Navíc je to sice obrovská země, ale velkou část té země pokrývá prales. Hlavní město Kinshasa se nachází na úplně opačné straně země, než je ten region, o kterém hovoříme. Takže propojení mezi Kinshasou a mezi Gomou je vlastně imaginární. Je tam problém se vůbec do toho regionu fyzicky dostat. Proto i když třeba M23 hovoří o tom, že chtějí jít až na Kinshasu a dobít celou Demokratickou republiku Kongo, tak je to plán, který se ale nemůže plně prakticky provést, realizovat, protože to prostě logisticky není úplně možné. Ale to není asi úplně cílem, protože v té oblasti Kinshasy nic moc není.
Nejsou tam ty doly zlaté a kobaltové a koltanové, ten třetí nerost. Ve kterých mimochodem pracují i konžské děti?
Pravděpodobně ano. Ale to není něco, co by bylo jenom bezprostředně spojeno s působením hnutí M23.
A nebo z toho regionu východního Kongo.
Nebo z toho regionu. To je prostě realita celé řady afrických států, kterou my si nechceme uvědomovat, ale která je prostě v té společnosti přítomná proto, že dítě pro společnost, která je chudá a která řeší naplnění svých základních potřeb, je prostě přítěž do té doby, než je schopno se o sebe samo postarat.
Na děti jsem se ptal hlavně z toho důvodu, jestli náhodou na ně teď nedopadlo i to, jak Donald Trump a nová americká administrativa „zkrouhla“ USAID a humanitární pomoc do rozvojových regionů, která směřovala i na východ Konga, ne?
Ano, určitě. Protože, jak už jsme řekli, tak Goma byla centrem té humanitární pomoci pro celý region a tam to ty následky bude mít bezesporu fatální. Možná ani ne tolik na děti, ale na ženy, které se často o ty děti starají. A bude to bezesporu mít bezprostřední dopad na jejich životy. Ale to je realita toho regionu. To je prostě něco, s čím ani štědrá rozvojová pomoc nebo humanitární pomoc nic moc neudělá.
A ani když tu pomoc a podporu zastavíme? Nemohou s tím pak ty režimy něco dělat? Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která tlačí na Rwandu, aby přestala podporovat M23. Evropský parlament vyzval svými hlasy Evropskou komisi k ukončení spolupráce s Rwandou, protože se to zase vztahuje k M23. Byť vím, že jste mluvila o tom, že to je jedna milice z mnoha, ale už jsou investice v řádech stovek milionů eur do Rwandy. Není to něco, co by mohlo tu situaci, ať už směrem k Rwandě, nebo ke Kongu, změnit?
Ano, pokud bude síla NATO ty dohody vymáhat na místě. Prostě představa, že bude z Evropy nebo ze Západu vyslán nějaký signál, který ti aktéři na místě budou respektovat, protože si budou myslet, že to je správně, tak neodpovídá realitě Afriky. Aby nějaká dohoda o příměří mohla být naplňována, tak k tomu bude pravděpodobně nutná nějaká vojenská přítomnost. No ale pak si řekněme, kdo tu vojenskou přítomnost zajistí, které africké státy mají kapacity na to tu vojenskou přítomnost zajišťovat. A v dalším kroku, jaké jsou zájmy těch zemí, protože ten region je tak bohatý a tak strategický…
Bohatý v nerostných surovinách. Ta společnost bohatá není…
Naopak, čím ten region je bohatší tak…
Tím chudší jsou ti lidé.
Tím chudší jsou ti lidé. A jedinou výjimkou je Rwanda. Země, které tam ty vojáky na dohlížení dodržování pravidel pošlou, tak tam budou mít svoje vlastní mocenské zájmy. A to je realita toho konfliktu.
Hrozí celoafrický konflikt?
Kongo čeká humanitární katastrofa. Česká vojenská podpora Rwandy je neakceptovatelná, říká analytik
Číst článek
Jak reálné jsou obavy lidí z OSN, třeba vysokého komisaře pro lidská práva Volkera Türka, že násilí na východě Konga bude eskalovat a možná se rozšíří i přes hranice? Ten region má za sebou samozřejmě velmi silná krveprolití s miliony obětí. Když se budeme bavit o tom aktuálním konfliktu, tak už nyní je obětí na tisíce. Do Burundi už uprchly desítky tisíc lidí a tak dále. Může se stát to, že se ten konflikt naplno rozhoří v celé oblasti střední Afriky? Že to v uvozovkách nebude jen ta velká oblast kolem jezer, ale že to bude něco širšího, něco, co půjde napříč kontinentem, do čeho se zapojí x států?
To se může pochopitelně stát, ale já si to úplně nemyslím. Už zkrátka proto, že přelévání toho konfliktu třeba ve vztahu ke Rwandě, na území Rwandy, je obtížně logisticky představitelné, protože hranice s Rwandou je dobře chráněná. Pak tam máme hranici s Ugandou, ale Uganda je na straně Rwandy. Vtom regionu je poměrně jasné, kdo je na čí straně.
A stojí někdo na straně Konga?
Bezesporu stojí. Sám jste to řekl, mezinárodní společenství je na straně Konga. A i třeba Jihoafrická republika je na straně Konga. Ale realita výkonu moci a podpory je něco úplně jiného. Vy můžete prezidentovi Konga Tshisekedimu říci, že to dělá dobře a jsme na jeho straně a na podporu mu pošleme deset vojáků. Ale to je v praxi vlastně úplně směšné a je to úplně k ničemu. Nemyslím si, že ten konflikt se může přelít na celoafrickou úroveň, protože jiné regiony mají úplně jiné starosti. A ta oblast velkých jezer kolem východního Konga a hranice s Ugandou, Rwandou a Burundi je region, který na je na tento typ násilí bohužel historicky do určité míry zvyklý.
V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, BBC, Reuters, facebookový profil Al Jazeera a youtubové kanály BBC News, Channel 4 News a UN Human Rights Council.
Související témata: podcast, Vinohradská 12, nerosty, Kongo