„Musí teď vládnout jinak,“ zdůrazňuje Rupnik. Staronový prezident si prý uvědomuje, že k vládnutí Francii nestačí jen většina odevzdaných hlasů ve druhém kole voleb. Tím spíš, když první kolo ukázalo, že asi polovina voličů hlasovala pro strany protestní.

Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb kladl šéf Elysejského paláce důraz na ekologii, připomíná Rupnik. „Tady Macron vidí téma, které může přitáhnout levicové voliče i celou řadu lidí ze středu, kteří vědí, že to je klíčové téma do budoucnosti.“

Rupnik připomíná, že Macron chce také přistoupit k reformám, ale třeba penzijní reforma je velice choulostivé téma. „Macron ví, že musí vyjednávat a přesvědčit společnost, že to není jenom jeho postoj a hloupé účetnictví,“ dodává historik a politolog.

Převzato z Plusu

Macron v roli zprostředkovatele?

Spolupracovnice think-tanku Europeum Tereza Novotná soudí, že Macron bude po obhajobě prezidentského mandátu v kontextu rusko-ukrajinské války tlačit na zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska v celé Evropské unii.

„V tomto ohledu možná bude trošku napětí mezi Francií a Německem, ale spíš bych řekla, že to německým politikům může pomoci rozhodnout se pro ty trochu tvrdší kroky,“ říká Novotná.

Francouzský prezident by v budoucnu mohl sehrát důležitou úlohu při vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, míní Novotná: „Pokud válka neskončí naprostou porážkou Ruska, bude nutné dojít k nějakému vyjednávání. Dokážu si představit, že by Macron mohl sehrát roli zprostředkovatele.“

Martina Mašková, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít