Nepřipravenost zdravotní péče, pomalá reakce i málo informací. Kde se stala chyba v italské Lombardii?
Itálie se postupně připravuje na zmírnění přísných omezujících nařízení, která zavedla kvůli pandemii koronaviru. Ta ji – společně se Španělskem – zasáhla vůbec nejvýrazněji v Evropě. Stala se první západoevropskou zemí, kde se nákaza objevila a v celkovém měřítku si dosud vyžádala přes 26 000 obětí. Jak se situace pomalu uklidňuje, je jasné, že v Lombardii, nejhůře postiženém regionu v zemi, se musela stát obrovská chyba, píše agentura AP.
První případ nákazy byl v Itálii zaznamenán již 21. února, tedy v době, kdy Světová zdravotnická organizace stále trvala na tom, že virus je „zvládnutelný“ a není zdaleka tak nakažlivý jako chřipka.
Ukazuje se, že tu máme dva různé druhy nového koronaviru, říká vědkyně z univerzity v Miláně
Číst článek
Jak píše agentura AP, existují však i důkazy, že demografické nedostatky i nepřipravenost zdravotní péče, společně s politickými a obchodními zájmy vystavily deset milionů obyvatel Lombardie nebezpečí v takové míře, jakou žádná jiná oblast nezažila. A zasaženi byli zejména ti nejzranitelnější – staří lidé v pečovatelských domech.
Virologové a epidemiologové odhadují, že potrvá roky, než bude zjištěn důvod, proč byl v Benátsku dopad pandemie výrazně mírnější.
Státní zástupci nyní zvažují, zda je možné ze smrti stovek lidí v pečovatelských domovech někoho obvinit. Mnoho obětí přitom ani není započítáno v oficiální lombardské bilanci, která činí 13 269 mrtvých.
První linie
Lombardští lékaři a zdravotní sestry v první linii jsou mezitím vyzdvihováni jako hrdinové, kteří při ošetřování nemocných riskovali životy, a to navíc v situaci mimořádného stresu, vyčerpání, izolace a strachu.
V italském městě Rimini se během karantény otevřelo hřiště. Je určeno pro děti, které trpí autismem
Číst článek
I poté, co Itálie registrovala první případ nákazy, lékaři nerozuměli neobvyklému způsobu, jímž se nemoc covid-19 může prezentovat. Tedy situaci, kdy někteří z pacientů velmi rychle ztráceli schopnost dýchat. „Chyběly nám klinické informace,“ přiznává Maurizio Marvisi, pneumolog ze soukromé kliniky San Camillo v těžce zasaženém městě Cremona.
Jednotky intenzivní péče se v Lombardii zaplnily během prvních pár dnů, a tak se mnoho lékařů snažilo léčit a sledovat své pacienty doma, kde jim dokonce podávali kyslík. Tato strategie se ale ukázala jako smrtící. Mnoho lidí zemřelo buď ve svých domovech, nebo brzy poté, co byli hospitalizováni pozdě, protože otáleli se zavoláním sanitky.
Armáda rodinných lékařů
Itálie byla donucena spoléhat se na léčbu doma částečně kvůli malému počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče. Po letech rozpočtových škrtů připadalo v zemi jen 8,6 lůžka intenzivní péče na 100 000 obyvatel. Průměr v rozvinutých zemích OECD je přitom 15,9.
V důsledku toho stanuli v první linii při odhalování pacientů s covid-19 lékaři primární péče – armáda často praktických lékařů, kteří dělají sami na sebe a pracují mimo veřejný nemocniční systém.
Protože byli kvůli náporu na laboratoře testováni jen ti, kteří vykazovali silné příznaky, nevěděli tito rodinní lékaři často ani to, zda nejsou sami pozitivní. Nedostali žádné pokyny, jestli mají nemocného vyšetřit, nebo ho poslat ke specialistovi. A už vůbec neměli přístup k ochrannému vybavení, jako tomu bylo v nemocnicích.
Koronavirem se v Itálii nakazilo asi 20 000 pracovníků ve zdravotnictví, 150 lékařů pak zemřelo.
Kdo udělal chybu?
Dva dny poté, co Itálie zaznamenala svůj první případ nákazy v lombardské provincii Lodi, což vedlo k vyhlášení karantény v deseti městech, byl další pozitivní případ oznámen ve více než hodinu cesty vzdáleném Alzanu v provincii Bergamo.
Italský nejvyšší zdravotní institut tak 2. března doporučil uzavření Alzana a nedalekého Nembra, stejně jako tomu bylo v případě měst v provincii Lodi. Političtí představitelé se ale tímto doporučením neřídili a umožnili tak, že se infekce šířila ještě druhý týden až do chvíle, kdy byla karanténa 7. března vyhlášena v celé Lombardii.
Na dotaz, proč nebyla provincie Bergamo uzavřena dříve, premiér Giuseppe Conte uvedl, že tak měla učinit lombardská regionální vláda. Guvernér Lombardie Attilio Fontana ale reagoval, že pokud došlo k chybě, „tak ji učinili oba“. „Nemyslím, že je nás možné v této situaci vinit,“ dodal.
‚Vláda ví, kde žijete.‘ Ruští novináři upozorňující na problémy v dobách epidemie čelí zastrašování
Číst článek
V Lombardii žije šestina z šedesátimilionové italské populace; je to nejhustěji obydlený region, který je domovem obchodní metropole Milána a průmyslovým srdcem země. V Lombardii žije více lidí starších 65 let než v jiných regionech. Nachází se zde 20 procent italských pečovatelských domů. To vše představuje pro nákazu koronavirem časovanou bombu.
„Je zřejmé, když se na to podíváme zpětně, že jsme měli Lombardii naprosto uzavřít, každý měl zůstat doma a nikdo neměl vycházet,“ říká Andrea Crisanti, mikrobiolog a virolog, který je poradcem regionální vlády v Benátsku. Uznal ale, že by to bylo těžké, vzhledem k tomu, jakou roli Lombardie hraje v italské ekonomice. „Nepřistoupilo se k tomu nejspíš z politických důvodů.“
Dopady karantény na výrobu
Odborové svazy a starostové z nejvíce postižených lombardských měst nyní říkají, že hlavní italský podnikatelský svaz Confindustria na úřady vyvíjel obrovský tlak, aby nepřistoupily k zastavení výroby. Svaz prý tehdy tvrdil, že ekonomické ztráty budou v regionu, který je zodpovědný za 21 procent italského HDP, příliš vysoké.
Koronavirus zasáhl domovy pro seniory v Belgii. ‚Trpí i nenakažení pacienti,' říká geriatrička
Číst článek
Týden po vypuknutí nákazy v zemi a poté, co bylo registrováno přes 100 případů infekce v Bergamu, zahájila 28. února pobočka svazu Confindustria v této provincii kampaň na sociálních sítích s cílem uklidnit nervózní investory. Svaz mimo jiné trval na tom, že nákaza v regionu není horší než v jiných oblastech a že výroba v místních ocelárnách a dalších průmyslových podnicích není nijak zasažena.
I poté, co vláda 7. března uzavřela celou Lombardii, svaz dovolil továrnám, aby zůstaly otevřené. To vyvolalo stávku mezi zaměstnanci, kteří se obávali o své zdraví. „Byla to obrovská chyba,“ říká Giambattista Morali z odborového svazu kovodělníků ve městě Dalmine v Bergamu.
Zatímco se centrální vláda zaměřovala na nalezení nových lůžek na jednotkách intenzivní péče, testovací kapacita pokulhávala a pečovatelské domy v Lombardii byly ponechány svému osudu. Milánští státní zástupci prošetřující úmrtí v pečovatelských domech věnují zvláštní pozornost zejména rozhodnutí regionální vlády, která 8. března povolila, aby byli uzdravující se pacienti s covidem-19 umístěni zpět do pečovatelských domovů. Mělo to uvolnit nemocniční lůžka.
