Pokud zaútočíte na Ukrajinu, budete čelit masivním následkům, pohrozili lídři Evropské unie Rusku
Rusko v případě další agrese vůči Ukrajině zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí koordinovaných s mezinárodními partnery. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, kteří vyzvali Moskvu k okamžitému zmírnění napětí ve vztahu k sousední zemi. Zároveň vyzvali k obnovení diplomatických jednání obou států zprostředkovaných Německem a Francií ve formátu takzvané Normandské čtyřky.
Evropští politici už v posledních dnech v souvislosti s hromaděním ruských vojsk poblíž Ukrajiny adresovali Moskvě varování, že případná invaze by ji přišla draho.
„Jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině bude mít masivní následky,“ shodl se summit, aniž by upřesnil možná konkrétní opatření.
To, co se děje v Polsku a v Maďarsku, je nebezpečné pro celou unii, míní polský europoslanec Belka
Číst článek
Zvláště lídři zemí východního křídla EU před čtvrtečním jednáním mluvili o tom, že sedmadvacítka musí mít připraveny sankce, jejichž odstrašující efekt by Rusko od vpádu na Ukrajinu odradil. EU již uplatňuje postihy vůči ruským činitelům či finančnímu a energetickému sektoru kvůli ruské anexi Krymu a podpoře povstalců na východě Ukrajiny. Možné invaze se obávají zvláště státy v bezprostřední blízkosti Ruska, které ho považují za hrozbu pro svou bezpečnost.
„Musíme udělat vše pro to, abychom zabránili nejhoršímu scénáři, který nemůžeme vyloučit,“ prohlásil před jednáním litevský prezident Gitanas Nauseda. Podle něj Ukrajina a další země na východě Evropy "pravděpodobně čelí nejnebezpečnější situaci za posledních 30 let“. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož „je důležité preventivně nastavit parametry" a zároveň postupovat v koordinaci s USA.
Konkrétní kroky již unijní diplomacie připravuje, diplomaté hovoří o postizích určitých ekonomicky významných sektorů včetně bankovnictví, které by se mohly dotknout zájmů vlivných oligarchů napojených na Kreml. Sedmadvacítka však není v názoru na některé sankce jednotná. Pobaltské státy a Polsko například požadují zablokování plynovodu Nord Stream 2, s tím však nesouhlasí Německo, které má mít z projektu ekonomický prospěch.
Rusko-ukrajinský konflikt se nedá vyloučit. Putinovi by ale kromě slávy nic nepřinesl, říká Romancov
Číst článek
Summit ve čtvrtek jednal také o posilování společné obrany, což je další téma, na které nemají unijní země zcela jednotný pohled. Lídři uvítali plán budoucí obranné a bezpečnostní strategie označovaný jako Strategický kompas, jehož podrobnosti budou státy dolaďovat v příštím roce. O konkrétních bodech jako je vytvoření společných sil rychlé reakce, které chtějí zejména západoevropské země v čele s Francií, se však závěry summitu nezmiňují.
Naopak hovoří o další blízké spolupráci s NATO, kterou požadují zvláště státy východního křídla unie. EU by podle prezidentů a premiérů měla připravit historicky třetí společné prohlášení s aliancí, které by mělo vést k posílení spolupráce například v boji proti kybernetickým či hybridním hrozbám.
