Turek, Konečná a Klaus? Tajné služby podezřívají Írán a Rusko z hledání spojenců, tvrdí Slonková

Praha 24. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O europoslanci Filipu Turkovi se teď mluví hlavně v souvislosti s jeho rychlou jízdou po dálnici. Je podezření, že „letěl“ po D5 na Plzeňsku rychlostí přes 200 km/h. Máte pocit, že kvůli tomu teď trochu zapadly ty dřívější informace o jeho schůzce s íránským velvyslancem, které řešila média v posledních měsících?
Úplně nechci pana poslance podezírat, že fotku s tachometrem zveřejnil schválně, aby odpoutal pozornost od íránských schůzek… Faktem ale je, že rychlá jízda je pro pana Turka bezpečnější půda a téma, kde se cítí poněkud komfortněji a silnější v kramflecích, než když má mluvit o nebezpečí íránského teokratického režimu.

Pojďme na Írán, ten mě zajímá. Na setkání jste upozornila v únoru, na serveru Neovlivní. Kdy se měl Filip Turek sejít s íránským velvyslancem v Česku?
Bylo to loni na podzim, pár dní poté, co íránský velvyslanec navštívil pana Klause, bývalého prezidenta a mentora Motoristů, za které pan Turek kandidoval. Schůzka tedy proběhla před několika měsíci.

Víme o ní nějaké podrobnosti? Jak dlouho schůzka trvala, kde přesně k ní mělo dojít, kdo se toho měl účastnit, respektive jestli to bylo jenom mezi čtyřma očima, nebo ne?
Prokazatelně víme a můžeme vycházet z toho, co pan Turek potvrdil – pan europoslanec Turek a minimálně velvyslanec Íránské islámské republiky se sešli na íránské ambasádě. Předpokládám, že podle protokolu se na schůzce zdržovali i další lidé z ambasády, ale o tom záznamy nejsou. Ani jsem o tom s panem Turkem nemluvila, takže bych se držela pouze toho, že se bavíme o schůzce ambasadora s českým europoslancem.

Je potřeba říct, že tu nový íránský velvyslanec působil už dva roky, takže je hodně nepravděpodobné, že by šlo o seznamovací nebo zdvořilostní schůzky, jak tvrdí například Václav Klaus. Přebíral listiny ještě od bývalého prezidenta Miloše Zemana před dvěma lety.

Výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl vám řekl, že setkání mělo „standardní zdvořilostní obsah”. I Filip Turek na vaše zjištění reagoval slovy, že se seznamoval s diplomatickým prostředím. Europoslancem byl pár měsíců, zároveň je v rámci evropských struktur součástí delegace pro vztahy s Íránem. Nedává vám tedy smysl, že se s íránským velvyslancem sešel právě kvůli tomu?
Na první pohled jednoznačně. Je ale podstatné, v jakém aranžmá setkání proběhlo a zejména, co bylo jeho obsahem. Tam je zajímavé to, o čem jsem mluvila – schůzka proběhla jen pár dní poté, co se ambasador sešel s Václavem Klausem, mentorem Motoristů. Je důležité se zajímat i o obsah jednání. Írán je na blacklistu našich spojenců. Očekávala bych, že o tom bude poslanec veřejně informovat i třeba proto, že je právě v té delegaci pro vztahy s Íránem. V této souvislosti je dobré připomenout i oficiální postoj české diplomacie k Íránu. Ministr zahraničí na íránskou ambasádu nechodí na zdvořilostní setkání. Tam je to trochu v jiném gardu. Naopak si předvolává velvyslance, aby mu předával protestní nóty. Naposledy ho pozval na kobereček například kvůli útokům Íránu na Izrael. Takže Írán není brán jako přítel.

V tomto kontextu tedy šlo o výjimečné setkání českého politického představitele s íránským velvyslancem. Neděje se to na běžné bázi?
Z informací, které máme, tak čeští politici nechodí na íránskou ambasádu jak na běžícím páse.

Sama jste zmiňovala, že ani Filip Turek, ani Václav Klaus o tom sami neinformovali. To vám přijde podezřelé, že jste to museli vynést ven vy? Není to tak, že mají mnoho schůzek, takže by nedělali nic jiného, než že by o tom psali nebo mluvili?
Kdybych byla panem Turkem a byla členem nějaké delegace, tak bych minimálně svým voličům chtěla skládat účty a informovala bych je o tom, co v delegaci dělám, s kým se stýkám a jak pracuji v mandátu, který mi dali. Je pravda, že pan Turek má poněkud jiný způsob prezentace, což je jeho volba a volba jeho voličů. Ale minimálně bych očekávala, že o tom bude informovat i třeba proto, že se tím dá předejít spekulacím, které se kolem toho teď rozvířily, co bylo obsahem jednání a proč tam chodil. Navíc se ten příběh odehrává ve volebním roce, kdy jsou všechny strany pod velkým drobnohledem a je potřeba se ptát i na věci, které v běžném provozu zapadají. Takže pokud bych chtěla být seriózní, tak bych se asi snažila vyvarovat čehokoliv, co může kdokoliv použít proti mně.

Byla tedy jen jedna schůzka?
U pana Turka máme prokázanou jednu schůzku.

Spolupráce s Íránem?

Co přesně bylo předmětem jednání? Máte k tomu informace? Existují přímé důkazy o tom, co se tam mělo odehrát?
Existují informace, se kterými podle mých zdrojů pracují tajné služby. Jde mimo jiné o to, že se státy jako Brazílie, Rusko, Čína nebo Írán snaží rozšířit uskupení BRICS, které má být protiváhou proti západním ekonomickým uskupením. A to mohou zkoušet nejrůznějšími způsoby. Nicméně když jsem se na to pana Turka výslovně ptala, tak odpověděl, že o tom na ambasádě nemluvil. A o čem mluvil… To se musím přiznat, že byly obecné informace, které poskytl – o tom, jak chce utužovat spolupráci se všemi zeměmi světa.

Tam je možná zajímavá jedna věc – s ostatními lidmi, kteří se v politice pohybují, jsme se většinou snažili mluvit napřímo. Mluvili jsme takto i s Kateřinou Konečnou, která je dalším aktérem schůzek. Ta normálně zvedla telefon. Pan poslanec Turek si nechal otázky poslat přes SMS a odpovídal na ně písemně. Ve chvíli, kdy dostanete naučené fráze, tak u takového člověka pak nemáte šanci získat informaci, co přesně bylo předmětem jednání.

Takže jste pana Turka konfrontovala s tím, že podle vašich informací – což jsou informace, které vycházejí od vašich zdrojů, od tajných služeb – měl na schůzce řešit, jestli by Česko nemělo usilovat o vstup do uskupení BRICS, hospodářského svazku států. On vám na to odpověděl, že o tom nemá žádné informace a ohledně toho, co se na schůzce mělo odehrát, tak řekl, že to bylo zdvořilostní setkání…?
Jenom bych to upřesnila. Nekonfrontovala jsem ho s tím, že o něčem jednal. Zeptala jsem se ho, zda o tom jednal. V tuhle chvíli jsou to informace, se kterými pracují tajné služby. To neznamená, že to je slovo boží a jednoznačný důkaz. Proto jsem se s ním snažila zkontaktovat a pobavit o tom, o čem na té íránské ambasádě jednal. Jak už jsem uvedla, osobní rozhovor možný nebyl. Jen jsem se zeptala, zda jednali o možnosti rozšíření BRICS a vstoupení ČR do BRICS. Na to mi pan Turek jednoznačně odpověděl, že nikoli.

To je tedy jeden bod jednání. Všechno ostatní, co by na ambasádě řešili, je dál zahaleno tajemstvím?
Ano, to nevíme. Jak říkám, služby mají nejrůznější podezření, ale záznam ze schůzky se zatím na veřejnosti neobjevil.

Je těch podezření, co mají tajné služby, víc?
Podezření souvisí mimo jiné i s tím, že se Írán ve spolupráci s Ruskem pokusí zasáhnout do českých voleb. Hledají tak jakési spojence, přes které by to teoreticky mohli provádět. A mezi uskupeními, která si vyhlédli, mohou být například i Motoristé.

Pana europoslance jsme se na to zeptali. On nám napsal:

Zmiňovala jste, že jedné ze schůzek s íránským velvyslancem se měl účastnit i bývalý prezident Václav Klaus, jehož spolupracovník Petr Macinka vede stranu Motoristé sobě. I Petra Macinky a zprostředkovaně i Václava Klause – protože Petr Macinka je uvedený jako kontakt pro novináře v Institutu Václav Klause – jsme se chtěli zeptat na jakékoli kontakty s Íránem a Ruskem. Žádná odpověď nám ale do uzávěrky epizody nepřišla. Pokud se bude chtít pan Macinka – a to se týká i pana exprezidenta prostřednictvím pana Macinky – vyjádřit, rádi jeho nebo jejich názor odcitujeme v některém z příštích dílů. Nicméně schůzky Turka a Klause s íránským velvyslancem – co mají podle vás společného?
Schůzky mají společné to, že se odehrály ve stejném časovém období. Schůzka bývalého prezidenta Václava Klause proběhla 2. října. Tam bylo trochu jiné aranžmá. Václav Klaus nejel na íránskou ambasádu, ale navštívil ho v sídle Institutu Václava Klause v pražských Dejvicích přímo ambasador sám. Pár dní nato vyrazil na íránskou ambasádu právě poslanec Turek. Takže tam je souvislost mezi tím, že jeden den se sejde Václav Klaus, o pár dní později se se stejným mužem schází europoslanec Turek ze strany, jejímž jakýmsi mentorem Václav Klaus je.

Nereagoval už Petr Macinka – jakožto muž, který zodpovídá za Motoristy sobě – na podezření týkající se možného zasahování Íránu do podzimních parlamentních voleb v Česku?
Zatím jsem jeho výroky nezaznamenala. Je ale potřeba říct, že s podezřením pracují tajné služby. Ty vycházejí ze svých informací a i z toho, jaké události se už odehrály v jiných státech a jaké události avizovaly spojenecké zpravodajské služby. Důkazů je málo a indicií hodně. A je otázka, nakolik se indicie, které třeba české tajné služby mají i ve spolupráci se zahraničím, dokáží přetavit v důkazy. Pak se můžeme bavit o tom, co se stalo.

Další aktéři

Ještě do toho zamíchám Rusko. Na serveru Neovlivní totiž píšete o tom, že roli v setkání Václava Klause s íránským velvyslancem měl mít Zdeněk Zbytek. To je přítel Miloše Zemana, který ho v minulosti doprovázel například na konferenci nazvanou Dialog civilizací, která se odehrávala na ostrově Rhodos. Tu pořádal zase Vladimir Jakunin, což je blízký přítel Vladimira Putina. Zdeněk Zbytek svou roli v příběhu odmítá. O co mělo jít?
Jde o to, že Zdeněk Zbytek zná všechny klíčové aktéry tohoto příběhu. Měl a má kontakty do Íránu i do Ruska. Služby proto mají podezření, že se angažoval i v organizaci schůzek. To ale striktně popřel. Když jsem s ním o tom mluvila, potvrdil, že všechny lidi, na které jsem se ho ptala, zná, nicméně odmítá, že by v těchto schůzkách hrál nějakou roli. 

Je zajímavé, že o Zdeňku Zbytkovi jsem psala v souvislosti s Íránem už někdy v roce 2016, kdy zakládal Česko-íránskou obchodní komoru. Tu sice zaštítil, nicméně klíčovou roli tam hrál jiný člověk, kterým byl bývalý šéf českých komunistů Vojtěch Filip, po němž přebírala roli Kateřina Konečná. Tehdy podle informací, které jsme měli, Vojtěch Filip požádal Zdeňka Zbytka, aby mu s komorou pomohl. Tehdy do spolku přizvali bývalého ministra zahraničí ze Zemanovy éry Jana Kavana, který tomu měl dodat jakýsi diplomatický punc. Skutečně rozjeli aktivity Česko-íránské obchodní komory, které nakonec neměly dlouhého trvání, protože na Írán dopadly mezinárodní sankce. Takže celý byznys, kvůli kterému si myslím, že do toho Zdeněk Zbytek šel – je obchodník, ne politik, politika ho nezajímá – jim nakonec narušily a zničily sankce, které na Írán dopadly. Teď je Česko-íránská komora v likvidaci.

Podezření tedy bylo takové, že Zdeněk Zbytek měl být organizátorem schůzek?
Informace, s nimiž služby pracují, hovořily o tom, že v tom roli hrál. Výslovně jsem se ho na to ptala – říkal, že jednotlivé aktéry zná, ale že jim opravdu žádného portýra nedělá a že žádné schůzky nedomlouval. U schůzek jsem nebyla, takže nevím, jestli Zdeněk Zbytek v tom roli hrál, nebo ne. Faktem ale je, že se s těmi lidmi zná, měl tam obchodní vazby a v tuhle chvíli můžeme brát jenom za bernou minci to, že říká, že je zná, ale u tohohle jim nesvítil.

Aby to nebylo úplně jednoduché, tak do toho zamícháme ještě jednoho muže, o kterém jste už taky mluvila. Tím je Jan Kavan, exministr zahraničí a člověk, který v minulosti předsedal Valnému shromáždění OSN. Zároveň byl v minulosti poradcem Kateřiny Konečné, která je dnes volební lídryní uskupení Stačilo!. Ta se měla s íránským velvyslancem sejít jako úplně první, už před několika lety. Kdy to mělo být?
Bylo to v roce 2022. Tam by dávalo smysl její vysvětlení, že šlo o zdvořilostní schůzku krátce poté, co sem přijel nový velvyslanec. Nicméně je potřeba říct, že v té době byli komunisté minoritní stranou a nikdo rozhodně nemohl očekávat, že se pokusí o comeback a budou mít roli v rozhodování o řízení státu. Takže jejich vliv byl opravdu marginální. Je samozřejmě možné, že se velvyslanec scházel úplně se všemi zástupci všech stran, které v ČR fungují. V minulých volbách komunisté prostě vypadli ze Sněmovny, a přesto se schůzka uskutečnila. Důvod, proč měl ambasador zájem se s Kateřinou Konečnou sejít, tam tedy byl.

A Jan Kavan měl být organizátorem nebo vyjednavačem?
Kateřina Konečná mi na to řekla, že už si to nepamatuje. V té době byl Jan Kavan jejím poradcem. Byl v Česko-íránské komoře, kterou zakládal Zdeněk Zbytek s Vojtěchem Filipem. A jaká byla jeho role tady v této schůzce, to samozřejmě budou vědět Kateřina Konečná a Jan Kavan. Oba ale říkají, že si to nepamatují.

Kateřina Konečná k tomu vydala video, kde všechno vysvětluje.

Vám řekla, že už si to, co se mělo odehrát na schůzce v roce 2022, nepamatuje. Díval jsem se ale na video youtubera Patrika Kořenáře, který se zaměřuje mimo jiné na konspirační teorie na internetu. Jeho video už má přes 130 tisíc zhlédnutí. Kateřina Konečná na to reagovala předžalobní výzvou a žádá stažení videa. Kořenář v něm tvrdí, že se dostal k uniklým dokumentům z prostředí bezpečnostních složek a novinářského prostředí. A on tvrdí, že těch schůzek bylo víc…

Máte podobné informace?
Bohužel můžu mluvit jenom za to, co zveřejňuju já a můžu mluvit jenom sama za sebe. Nemůžu tedy mluvit za kolegy nebo za youtubery, kteří zveřejňují své informace. Prokazatelně mohu říct – a takto jsem to i napsala – že schůzka íránského velvyslance s paní Konečnou byla nejméně jedna a přepis jejich rozhovoru, tedy to, o čem se přesně spolu bavili, se na veřejnosti stejně jako v případě pana Turka ještě neobjevil.

To znamená, že potvrdit, ani vyloučit to, o čem mluví youtuber Kořenář a na co reagovala Kateřina Konečná předžalobní výzvou, nemůžete…?
Nemůžu. Můžu mluvit jenom za to, co zveřejňuju sama.

Odtajnění dokumentů

Na serveru Neovlivní jste psali o tom, že zpravodajské služby prověřují podezření, že se do českých voleb pokusí promluvit agenti z Ruska a Íránu a že cílem pro případnou spolupráci můžou být jak Motoristé, tak komunisté. Paní Konečné jsme se ptali, zda ji Írán nebo Rusko s něčím takovým oslovily a zda s nimi spolupráci zvažují, nebo ne. Tohle je zkrácená verze toho, co nám odpověděla:

Na stejné otázky jsme se ptali i předsedy Stačilo! Daniela Sterzika: „Nikdy jsem nebyl osloven žádnou mocí a nikdy bych také žádnou spolupráci s cizí mocí neakceptoval (…)” Na základě toho, že se o schůzkách příliš neví, vznikla petice, která žádá vládu a prezidenta, aby v souvislosti se schůzkami českých politiků s íránským velvyslancem odtajnili informace v „naléhavém veřejném zájmu”. Petici prý mimochodem podepsala i Kateřina Konečná. To se týká stejných dokumentů, o kterých mluví youtuber Kořenář? Jsou to dokumenty, které mají odhalit detaily o tom, co se na schůzkách odehrálo?
Jestli jsem to pochopila správně, tak autorům petice jde o to, aby byly důsledně prověřeny všechny okolnosti schůzek a aby se politici zabývali zjištěními, které tajné služby k těmto schůzkám nashromáždily. Protože tam máme odpovědi na otázky, co bylo předmětem jednání, o čem spolu jednali a proč se vůbec scházeli. Petici jsem tedy pochopila tak, že má vytvářet jakýsi tlak na vládu, která řídí tajné služby, aby se začala intenzivně věnovat kontaktům části české politické scény s nedemokratickými režimy.

Je tedy pravda, že existují dokumenty tajných služeb, které by mohly být zveřejněny? Cílí petice správným směrem?
Upřímně si nedovedu představit, že někdo – notabene ještě v předvolebním čase – zveřejní oficiálně záznamy z tajných služeb. Taková situace v posledních letech nenastala. Pokud se projednávaly tajné informace, tak to vždy bylo v nějakém režimu utajení. Vždy to bylo určené pouze pro politiky, kteří jsou oprávněni k tomu se s informacemi seznamovat. Mohla nastat situace, kdy potom politici tlumočili zjištění, tak jak jsme to viděli třeba v případě útoku na sklady ve Vrběticích. Nicméně že by tajná služba sama od sebe nebo politici přiměli služby k tomu, aby zveřejnily své interní dokumenty… Nic takového se za poslední roky nestalo. Vnímám to spíš tak, že tlačí na politiky z demokratických stran, aby se tomuto tématu věnovali.

Ten naléhavý veřejný zájem, o kterém petice mluví, asi směřuje na podezření tajných služeb, že by tam mohlo dojít k ovlivňování voleb ze strany Íránu, od Ruska…?
Myslím, že vychází mimo jiné i ze zkušeností, které máme ze zahraničí. Letos uzavřeli Kreml a Teherán smlouvu o strategickém partnerství pro dalších dvacet let. Tam je potřeba zdůraznit, že tím smyslem je nové světové uspořádání, ve kterém by Západ a USA zjednodušeně řečeno hrály druhé housle. A pokud chce ČR stále patřit na Západ, jak třeba mimo jiné na rozdíl od komunistů ze Stačilo! nadále prosazují Motoristé, tak si musí pečlivě zvážit své vztahy s režimy, jako je Írán a Rusko. Zahraniční informace nasvědčují tomu – naposledy se to stalo při oznámení před prezidentskými volbami v USA – že se Írán a Rusko pokoušejí do voleb zasahovat. Těsně před volbami tehdy uvalilo federální ministerstvo financí USA sankce na dvě skupiny spojené s íránským a ruským úsilím ovlivnit americké volby. Byla to oficiální akce, která byla zveřejněná už na konci loňského roku a těch případů i z evropských zemí je celá řada.

Nicméně už jsme od pana Turka slyšeli, že odmítá finanční ovlivňování. Nikdo s tím za ním prý nepřišel. Zároveň na Neovlivní píšete, že všichni ti politici, kteří „byli přistiženi při schůzkách s íránským režimem, shodně trvají na tom, že s financováním jejich politických aktivit to nijak nesouviselo“.
V tuto chvíli musíme říct, že jednoznačný důkaz o tom, že by se jakýmkoli způsobem podíleli na financování Motoristů nebo Stačilo! není. Tímhle směrem jde ta petice – její autoři chtějí mít jednoznačnou jistotu, že tady neprobíhá žádná operace ze strany Íránu a Ruska směrem k tomu, aby byly ovlivněny volby.

V petici je zmíněná i SPD. Patrik Kořenář ve svém videu říká, že by Turek s SPD chtěli usilovat o to, aby Česko vstoupilo do BRICS a navázalo obchodní vztahy s Íránem. Co si o tom myslí europoslanec Turek, to jste už říkala. My jsme se na to ptali i SPD. Odpověděl nám poslanec Radim Fiala s tím, že „je s tím nikdo nekontaktoval“, že „vstup do BRICS je iluzorní“, byť Česko by prý mělo usilovat o trhy například v Číně, Indii nebo Brazílii, a že s europoslancem Turkem o ničem takovém prý nikdy nejednali. Ani vy jste o žádné takové schůzce neinformovala, pokud se nemýlím… Jak si vysvětlujete to, že se v petici objevuje? 
Jak říkám, můžu mluvit skutečně jenom za to, co zveřejňuju sama. Pokud bychom měli důkazy o tom, že se s íránským islámským režimem schází i politici SPD, tak bychom to zveřejnili tak, jako jsme to udělali v případě komunistů nebo Motoristů. Ale v tuto chvíli jsme žádné takové informace k dispozici neměli.

Co je teď podle vás to nejdůležitější, abychom se o schůzkách dozvěděli? Kde leží ten největší otazník, který by měli účastníci zodpovědět nebo tajné služby vysvětlit?
Tlak na tajné služby je sice pěkný, ale jak jsem říkala, očekávat, že tajné služby otevřou své archivy a budou před volbami zveřejňovat informace na některé z politických stran, to je absolutně nereálné. Ale je to věc, která by měla sloužit k tomu, aby si politici z demokratických stran uvědomili, co je skutečně důležité a co za informace by od tajných služeb měli vyžadovat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, web Neovlivní.cz a youtubové účty Spiknutí a Kateřina Konečná.