Nevýhodná půjčka? Středočeský kraj platí na úrocích ročně o 60 milionů víc než ostatní kraje
- Radiožurnál zjistil, že úvěr ve výši 1,8 miliardy z roku 2008 je úročen zhruba šesti procenty bez možnosti změnit sazbu.
- Středočeský kraj tak platí na úrocích za úvěr o 60 milionů korun ročně víc, než by za takovou půjčku platily ostatní kraje.
- Obvykle kraje za své úvěry platí bankám na úrocích zhruba jedno procento. Vyplývá to ze srovnání úvěrů všech krajů, které získal Radiožurnál na základě informací od jednotlivých krajů.
- Místopředsedkyní finančního výboru byla v době, kdy se úvěr schvaloval, současná hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO.
- Odborníci úvěr kraje přirovnávají k situaci, že si člověk vezme drahou hypotéku a ještě si ji nechá na dvacet let zafixovat.
Krátce před odchodem z funkce hejtmana v roce 2008 podepsal Petr Bendl z ODS úvěr na dostavbu tří krajských nemocnic - v Příbrami, Kladně a Kolíně. Kraj to tehdy prezentoval tak, že v nemocničních areálech vzniknou zcela nové moderní budovy.
Středočeský kraj firmě pronajímá hotel za 17 tisíc. 'Nemá žádné schopnosti v oboru,' uvádí audit
Číst článek
Málokdo ale věděl, že kraj bude splácet za půjčku úroky okolo šesti procent ročně, což je průměrně za každý rok 84 milionů korun jen na úrocích. A to i teď, kdy se úrokové sazby pohybují kolem jednoho procenta. Bendl v SMS napsal, že i tak to bylo výhodné.
„Uvěrové podmínky vyšly z otevřeného výběrového řízení. Začátek čerpání EU fondu a nutnost kofinancovaní vyhnal cenu peněz nahoru a sehnat na trhu levnější peníze v potřebném objemu nám nikdo ve výběrovém řízení nenabídl,“ tvrdí Bendl.
Experti kroutí hlavou
Ekonomičtí experti, které Radiožurnál oslovil, nad tím ale kroutí hlavou. „Mně to nepřipadá výhodné pro kraj. Ostatně, i když to srovnáme s úvěry pro fyzické osoby, hypotečními úvěry, které jsou o něco rizikovější než úvěry pro velké kraje nebo stát, tak i ty byly levnější než úvěr, který si vzal Středočeský kraj,“ říká například ekonom Petr Zámečník s tím, že kraje jsou pro banky jedni z nejméně rizikových dlužníků.
„Kritika tohoto rozhodnutí je srovnatelná se situací, kdy 20 let platíte pojistku proti vyhoření, a na konci vám manželka řekne, že to je špatně, jelikož jste nevyhořeli.“
Jaroslava Pokorná Jermanová (středočeská hejtmanka)
I když Petr Bendl tvrdí, že nikdo kraji levnější úvěr nenabídl, tak ostatní kraje takový úrok jako střední Čechy neplatí. Radiožurnál si nechal od všech krajů zaslat údaje o úvěrech, které musejí splácet.
Téměř všechny kraje uzavřely půjčku s plovoucí úrokovou sazbou, která se pohybuje podle vývoje na trhu. V posledních letech tak platily úroky kolem jednoho procenta. Třeba Pardubický kraj si vzal v roce 2007 úvěr 300 milionů korun na oddlužení nemocnic. Aktuálně platí na úrocích okolo jednoho procenta. Karlovarský kraj si zase v roce 2007 půjčil na pavilon akutní medicíny v karlovské nemocnici 500 milionů korun. Na úrocích aktuálně platí v současné době 0,87 procenta.
Středočeský kraj má úvěr u Komerční banky a České spořitelny. Ani jedna z bank nechtěla nic komentovat s tím, že se k obchodním případům klientů se nevyjadřují.
Úrok za desítky milionů
V době, kdy se úvěr schvaloval, byla místopředsedkyní finančního výboru a zastupitelkou současná hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (tehdy ODS). Ta za tehdejším rozhodnutím kraje stojí. Tvrdí, že úvěrem s fixní sazbou na 20 let si kraj chtěl tehdy pojistit možné zdražení půjček.
„Kritika tohoto rozhodnutí je srovnatelná se situací, kdy 20 let platíte pojistku proti vyhoření a na konci vám manželka řekne, že to je špatně, jelikož jste nevyhořeli,“ zdůvodňuje Jermanová.
Jenže vzhledem k tomu, že úroková sazba v roce 2008 byla vyšponovaná nejvýše za poslední roky, bylo velmi pravděpodobné, že úroky už dál stoupat nebudou. Přesto kraj smlouvu s fixní sazbou uzavřel až do roku 2025.
„Fixní úrok na takto dlouho dobu mě přijde dosti nestandardní,“ říká právník Jan Täubel z advokátní kanceláře Taubel Legal, který se dlouhodobě specializuje na bankovní právo.
Radiožurnál nechal advokáta smlouvu prostudovat. Podle něj se ze smlouvy nelze jednoduše vyvázat: úvěr sice předčasně splatit lze, ale dlužník by musel bance doplatit poměrně vysoký úrok.
Z toho důvodu prý nemá smysl smlouvu vypovídat. „Určitě ne, kraj by musel uhradit vysokou sankci,“ zdůvodňuje Täubel.
Drobná úspora
Smlouvu nejde nejen vypovědět, ale kraji se nedaří ani vyjednat lepší úrokové sazby. „Je to velmi komplikované jednání. Nicméně v tuto chvíli to vypadá, že se nám podaří dojednat přefinancování těch úvěrů, jejichž výsledkem bude úspora pro Středočeský kraj celkem 20 milionů korun,“ říká podřízený hejtmanky, náměstek pro oblast financí Gabriel Kovács (ANO).
Vzhledem tomu, že má kraj úvěr splácet až do roku 2025 a průměrně ročně platí na úrocích 84 milionů, je 20 milionů podle ekonomů spíše drobnost.
Dotaci na Čapí hnízdo by měl řešit Brusel. Proto nechceme vyjmutí, říkají středočeští opoziční politici
Číst článek
„To je spíš kosmetická úprava, to je málo. Pokud má banka takový uzavřený úvěr a kraj s ní bude chtít vyjednávat, tak má reálnou šanci něco dohodnout. A je to na obratnosti toho člověka, kolik se mu podaří vyjednat,“ říká ekonomický specialista společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák s tím, že nechce posuzovat, kolik by mohl kraj aktuálně reálně vyjednat.
Dva úvěry
Současné vedení kraje úvěr jako předražený nevidí. Náměstek Kovács přišel s poněkud svérázným vysvětlením. Tvrdí, že je potřeba zprůměrovat oba úvěry, které v roce 2008 kraj uzavřel.
„Fixně úročené úvěry tvoří pouze 25 procent všech tehdy čerpaných dlouhodobých investičních úvěrů. Já bych byl rád, aby tam zaznělo, že v součtu platíme za oba úvěry 2,25 procenta. Pokud nás chcete porovnat s ostatníma, kteří udělali rozhodnutí jinou formou, tak ať to je celé v kontextu,“ říká Kovács.
Kraj totiž v roce 2008 uzavřel celkem dva úvěry: nejen pro nemocnice se šestiprocentní fixní úrokovou sazbou, ale ještě si vzal půjčku přímo pro kraj s plovoucí úrokovou sazbou. Za ten druhý aktuálně kraj platí na úrocích kolem 0,36 procent. Paradoxní ale na celé věci je, že kdyby kraj úročil oba úvěry stejně, tak by za tu dobu ušetřil stovky milionů.
„Když jsem si spočetl rozdíl, kolik by kraj ušetřil, kdyby oba dva úvěry byly úročené stejně, tak by kraj ušetřil 72 milionů ročně,“ vypočítává bývalý šéf finančního výboru Michael Pánek z ODS, který byl v čele finančního výboru v letech 2016 a 2017. Opakovaně prý na zasedáních upozorňoval na to, že je úvěr nevýhodný.
