Sigma, nebo cringe? Lídři loví mladé voliče na sítích, mají ‚jednu až dvě vteřiny‘ na kampaň

Praha 16. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Běží už volební kampaň?
Volební kampaň běžet nikdy nepřestala. Od té doby, co Andrej Babiš vstoupil do politiky, tak zahájil něco, čemu říká permanentní kampaň. V hnutí ANO na to dokonce mají tabulky, kde jsou politici hodnoceni za to, jak moc jsou vidět na veřejnosti, na sociálních sítích, v televizi. Mám pocit, že všechny ostatní strany na to naskočily, protože jestli v něčem hnutí ANO udává agendu, tak je to právě toto. Ostatní strany se je snaží dohnat, předehnat v něčem, napodobovat. Takže kampaň nikdy neskončila, jenom se přitvrzuje tak, jak se vždycky blíží volební víkend.

Poslední dny jsem byl nemocný, takže jsem nebyl venku a neviděl jsem ještě žádné předvolební billboardy. Možná se to už změnilo, ale zatím nepozoruju ani nějakou silnou kampaň na sociálních sítích, což ale nemusí nic znamenat, možná už jsem na to prostě starý.
Myslím, že to je vaší nemocí. O víkendu jsem jezdil dost po Praze autem a mám pocit, že to trochu připomíná kampaň ze 30. nebo 40. let v tom smyslu, kdy se v Československu začalo jezdit na pravé straně, protože všude vidím billboardy Petra Fialy (ODS) s nápisem, že teď je potřeba stát na správné straně. Praha je poměrně dost „ofialovaná“. Když se vypravím za rodiči do severních Čech, tak tam je to zase oblepeno hnutím Stačilo!, SPD, Jindřichem Rajchlem a tak dále. Billboardy prakticky nezmizely, maximálně se přitvrzuje ve větších městech, kde jsou plochy zřejmě dražší. Ale myslím, že teď už vytahují plakáty a klasické plochy snad všechny strany a uskupení. Co se týče sociálních sítí, tak tam už se takzvaně solí do kampaní poslední zhruba dva měsíce.

Díval jsem se, že ČTK zveřejnila na základě dat politoložky Anny Shavit z FSV UK seznam stran, které utrácejí na sítích nejvíc. Vede hnutí ANO, následuje koalice Spolu, pak lidovci a pak dlouho nic. Jak to tedy funguje na sociálních sítích? Tam se cílí přímo na nejmladší věkovou kohortu, nebo záleží na regionu?
Tam se to dá zacílit tak, jak si budete přát. Zásluhy v tomto směru se hodně připisují Marku Prchalovi, bývalému sociálně-síťovému marketérovi Andreje Babiše, který přišel s cílením kampaní již v předminulých parlamentních volbách. Ale strany si různě vytvářejí takové mikroskupiny a naučily se jednu poměrně novou věc, která je podle mě typická pro toto volební období – už nespoléhají jenom na marketing a na promované posty, ale politici se snaží být vidět na sociálních sítích delší dobu, zasahovat lidi organicky. TikTok a Instagram Aleny Schillerové z už zmiňovaného hnutí ANO jsou poměrně legendární, s velkou slávou vstupoval na TikTok i premiér Petr Fiala z ODS, Tomio Okamura z SPD je v podstatě vynálezcem videí na Facebooku, kde k nim jenom přidal nové trendy. Politici jsou na sítích vidět, kampaň jenom oblepí prostor jejich tvářemi. Zacílí na mladé, na střední generaci i na starší, zkrátka na všechny, kteří na internetu jsou. Je to lov brokovnicí a snaží se zasáhnout co největší cílové skupiny.

Jak ulovit nejmladší voliče

Máte ale pocit, že tyto kampaně jsou letos víc soustředěné na ty nejmladší?
Marketingově asi ano. Cílilo se na ně poměrně vždycky, ale byla tam určitá neochota těchto lidí chodit k volbám. S nástupem, rozmachem a silou TikToku, který můžeme vidět nejenom v Evropě, ale po celém světě, se na tuto skupinu cílí snáz. Možná je tam i nějaká korelace v používání této sociální sítě, v přesunu lidí spíše na Instagram. Z přesunů na sociálních sítích, jak z nich Češi různě migrují, zůstali na Facebooku už jenom ti nejodvážnější a nejstarší a předvolební boj se přesunul na Instagram a TikTok. Může to být spojeno i s tímto fenoménem.

Na TikToku a Instagramu jsou to hlavně témata, kterými chtějí politici a političky oslovit mladé, anebo je to marketing?
Jednoznačně marketing. Je hrozně těžké vůbec sdělit mladým svůj program, který se potom velmi těžko prosazuje, takže jako politik máte spíše tendenci mladé voliče zklamávat. Neumím si vybavit, jak jsem to sledoval od svých sedmnácti, osmnácti let, kdy jsem mohl jít poprvé volit, že by mě nějaká vláda jako mladého voliče nutně nezklamala. Vždycky tam bylo nějaké očekávání a reálná politika potom vypadala úplně jinak. Strany se snaží nabízet jenom takové soundbity, marketingová hesla, kterými by se mohly zalíbit, a snaží se adoptovat různé popkulturní fenomény a reagovat na popkulturní věci, aby se zalíbily mladým lidem, kteří sociální sítě sledují. Dělají to z toho důvodu, aby prvovolič, až  půjde k volbám nebo dostane obálku, si na některá jména jenom vzpomněl. Nemyslím, že jde o to, že vidíte jméno Vít Rakušan a hned si spojíte, že to je člověk, který vám například dá slevu na vlak. Nebo uvidíte jméno Alena Schillerová a dojde vám, že vám přidá 50 korun na dohodu o provedení práce. Tak to podle mě nefunguje. Politici se snaží zaujmout a zafixovat, vypálit do mozků mladým lidem a prvovoličům svá jména, aby potom, když dostanou hlasovací lístky, právě ta jména viděli.

Otázka je, jestli to funguje i autenticky. O sociálních sítích se vždycky mluví tak, že by měly být autentické, respektive lidé bych na nich tak měli působit. Často se o to i pokoušejí, byť nemají žádné pojítko s cílovou skupinou, ke které se snaží promlouvat. Ale když se teď podívám na Andreje Babiše, tak nosí tričko s nápisem sigma, čímž se asi snaží promlouvat ke generaci Z. Jak to na vás působí?
Anebo jenom fandí Olomouci. Z Andreje Babiše se pomalu stává Ostravák tím, jak kandiduje v Moravskoslezském kraji, takže možná se snaží jenom přibližovat.

Olomouc je ale v jiném kraji…
Já vím. Ale ví to Andrej Babiš, když neví, jaké máme planety a kolik žaludků má kráva? Nejsem si tím úplně jistý. Ale to je žert. Nicméně Andrej Babiš se snaží adoptovat slovník, který je už i mé generaci cizí, a mě je 35, Andrej Babiš je dvakrát starší. Když se setkávám s těmi nejmladšími, například v rámci různých exkurzí u nás v redakci, tak i pro ně už je toto vyjadřování tak trochu cringe, tedy nepřirozené. Je jim z toho trochu úzko, když se tato slova použijí.

Trochu trapně možná.
Je to svým způsobem směšné, ale funguje to do té míry, že to člověka pobaví. V tom algoritmu vám mladí lidé nebo celkově konzumenti sociálních sítí dají jednu až dvě vteřiny, takže, když tam stihnete udělat nějakou takovou legrácku, tak to funguje. Ale zdaleka už to není jenom hnutí ANO. Teď jsem zaznamenal na Twitch streameru, což je sociální síť, která se specializuje na živé vysílání toho, jak lidé hrají hry a komentují to, zábavnou výměnu mezi největším českým Twich streamerem Vojtěchem Fišarem, který si říká Agraelus, a premiérem Petrem Fialou. Aniž by tento člověk byl nějakým provládním influencerem, tak si s Fialou přirozeně vyměňují různé reakce a hlášky. Mám pocit, že to docela funguje, i když Petr Fiala je v té své topornosti zase komický v tom, jak reaguje na uvolněný, hlasitý, zábavný projev.

Děje se to, dít se to bude. Pak tu máme například Alenu Schillerovou převlečenou za hranolku, což považuju za svým způsobem geniální marketing. Projevil se i v tom, že Schillerové se tam podařilo odkomunikovat, že současná vláda nezvládla novelu zákona, který zpřísnil podmínky pro všechny dohodáře, což se týkalo studentů a mladých lidí. Oblečená za hranolku sice pobavila národ, polovina ji odsoudila, polovina se jí vysmála, ale povedlo se předat zprávu, že současné vládě se něco nepovedlo a že Alena Schillerová si klidně na sebe vezme hranolky a bude bojovat za vás, i když to třeba v reálu pak není pravda.

Když jsme mluvili o sigmě, což znamená, že je někdo super cool…
To bych rozporoval. V řeči se používají písmena z řecké abecedy a Andrej Babiš je vším, co dělá, alfa, tedy člověk, který je hlasitý, nejlepší, pořád to o sobě říká. Člověk, který je sigma, je takový ten správňák, jenž může být ve všem nejlepší, ale neříká to o sobě, nechává to na ostatních, což Andrej Babiš rozhodně není.

Petr Fiala to nechává o sobě říkat mládežnickou organizaci ODS, Babiš zase nosí mikinu jako low-key alpha?
Myslím, že ta generace už si sama ze sebe dělá legraci, z tohoto žargonu a specifických slov, která se objevují. Už je to celé v takzvané meme kultuře, kdy se z obrazů stávají nějaké pitoreskní obrazy sebe sama, vstupují do toho různí satirici. Například Jana Maláčová ze SOCDEM se dostala do hledáčku internetového umělce Jakuba Polacha, který s velkou mírou nadsázky bere různé internetové fenomény a lidi, kteří jsou známí v různých subkulturách na internetu. Tím, jak je Polach memuje, posouvá jejich význam, dostává do jiných skupin a Janě Maláčové se takto povedlo dostat mezi jednu takovou skupinu, snažila se to převzít, jenže lavíruje mezi tím, jestli je mladá cool levicová sociální demokratka, anebo jestli je pořád pro staré levicové kádry. Chodí se stále radit s Milošem Zemanem a na Instagram dává, že chodí na koncerty Jarka Nohavici. Tam potom není přirozené, co ten člověk dělá, a sám si to rozbíjí. Myslím, že se to nedá brát vážně, ani bychom se o tom vážně bavit neměli, protože je to celé humor. 

Politika a to, co z ní vychází, celá moc zákonodárná a výkonná, není sranda, rozhoduje se tady o životech deseti milionů lidí. Ale kampaň tyto prvky nese a máme se nad nimi zasmát, bude to jejich přirozenou a stále větší součástí, ale pořád bychom měli po politicích vyžadovat, jaké konkrétní kroky pro svoje voliče udělají.

Nedehonestuje to ve výsledku politiku jako takovou? Sám říkáte, že to je jenom sranda, satira, hra se sociálními sítěmi, které samotní politici mnohdy možná ani nerozumějí, protože to za ně odvedou mladší marketingové týmy. Ale politika je ve výsledku přece o něčem jiném...
Je otázka, o čem vlastně politika teď je. Když se podíváte na uplynulé období ve Sněmovně, která byla naprosto rozvrácená blokací opozice, kdy se často x hodin schvalovala jednání, jednací řád pro ten den, kdy celá řada mladých politiků odchází a nevidí v tom smysl, tak je otázka, jestli se můžeme bavit o tom, že tu je nějaká generace lidí nebo politických elit, které chtějí dělat něco pro voliče. Vím, že to možná zní trochu nihilisticky, ale momentálně se dostáváme do takové fáze, navíc s nebezpečím, které přichází ze strany Ruska, z východu a s potřebou zbrojit, kdy rozpočet České republiky v podstatě spolknou mandatorní a kvazimandatorní výdaje, tedy ty povinné. Kdybych měl použít slovník mladší generace, tak za chvíli to tady může řídit ChatGPT skrze nějaké tabulky a na politiky už zbyde jenom tato žertovná válka. Dělají si to do jisté míry sami, protože když nepřichází s vážnými věcmi, neukazují ty cesty, rezignují na svá poslání a snahy něco změnit ve svých resortech a konkrétních programech, tak potom už nám opravdu zbydou jenom memy a ChatGPT.

Chybí mladým nová strana?

Vrátím se k lovení mladých voličů a voliček. Může to na mladé fungovat? V minulosti jsme totiž viděli, že mladí volí spíš alternativy, respektive nenacházejí zastání u lidí, kteří jsou zrovna u moci, takže často volí strany, jež by rozbourávaly tradiční struktury. V minulosti to byli Zelení, taky Piráti, kteří už se teď ale stali spíš mainstreamem, takže je otázka, jestli jsou ještě atraktivní pro mladé lidi. Nechybí mladým nějaká nová politická strana?
Do jisté míry to začínají suplovat Motoristé, kteří mají i největší mládežnickou organizaci. Z čísel v eurovolbách je vidět, že Filip Turek byl svým způsobem hitem u mladých voličů. Nevím, jestli není chyba, že se na mladé lidi díváme jako na jednotnou podmnožinu. Jsou rozděleni úplně stejně, jako je rozdělená česká společnost. I na mladé lidi jako celek tak, jak je tady pojímáme, se dá aplikovat, že část mladých bude volit levici, část pravici, pokud ji najde, část bude volit nějaký střed.

Motoristé nebo nové strany obecně jsou pro mladé zajímavé. Když si vezmete, že člověk 18 let dospívá v nějakém prostředí a většinu života poslouchá z televize nebo z debat rodičů zkratky ODS, ČSSD, KDU-ČSL, ANO, KSČM, tak najednou, když může volit, je pro něj přitažlivější, že mu vznikla nějaká takzvaně nová strana pro jeho generaci. Momentálně to suplují Motoristé, ale když se na ně potom člověk podívá, tak na svém sněmu nabrali hodně mladých členů na slevy na benzín, slevy na povinné ručení. Jenže když se podíváte na jejich program, tak tam toho zase tolik není. Motoristé vám garantují, že budete moct jezdit autem, a když se podíváte na jejich složení, tak jsou to ti nejstarší lidé z ODS, Jan Zahradil, Václav Klaus, Boris Šťastný. Tam mladé lidi úplně nemáte, a pokud se někomu líbí Filip Turek, tak ten se sám na sjezdu Motoristů nechal zvolit doživotním nečlenem strany, takže je otázka, jestli to vůbec je strana pro mladé, jestli jim má co nabídnout a sdělit.

Na druhou stranu mladým se zkrátka líbí. Máte pravdu, že Motoristé v posledních eurovolbách zazářili, zejména u mladých mužů.
Proč ne? Je to legitimní politická kampaň, jenom potom budou muset svým voličům něco doručit a je mnohem těžší obhajovat. Každý sportovec vám potvrdí, že vyhrát je snadné, ale obhájit je nejtěžší. Uvidíme, jak se to povede Filipu Turkovi, navíc ještě na jiném poli, které je rozdělené do třinácti krajů. To je úplně jiná disciplína, tak uvidíme, která strana na mladé zafunguje.

Co se týče Pirátů a Zelených, zaznamenal jsem teď nějaké snahy se spojovat, ale Piráti jsou součástí politického establishmentu příliš dlouho, všem jim je přes 40, což není žádná výtka nebo negativum, ale nejsou to ty mladé neokoukané tváře, jaké byly na začátku. Pokud se zeptám teď lidí, jakou barvu dredů má Ivan Bartoš, a když jim řeknu, že šedivou, tak mi asi budou věřit. Možná je to napůl trochu pravda, což nesouvisí s jeho věkem, ale s tím, jak se na něm politika podepsala. Piráti jsou trochu obětí sebe sama i tou změnou, kdy se Zdeněk Hřib snaží stranu více centrovat, více cílit na voliče středního věku, protože to jsou lidé, kteří s nimi zestárli a budou je volit dál.

Mimochodem Zdeněk Hřib se taky pustil do mladého slangu a vymyslel něco, čemu se říká hřibidi, což v návaznosti na skibidi znamená něco negativního, nepovedeného. Skrze hřibidi se snaží poukazovat na to, co se v Praze nepovedlo, nebo komunikovat kampaň. Ale viděl jsem ho teď mluvit na pražském Comic-Conu, kde měl docela dobrou přednášku o tom, proč je bydlení pro mladé nedostupné. Sice ho poslouchalo asi osm lidí, šel na pódium sám, a když jsem ho potkal, tak jsem trochu vtipkoval, že to je poslední Pirát, který zbyl, ale myslím, že umí najít klíč, jak oslovit ne úplně nejmladší cílovku, ale lidi mezi 20 až 40 lety. Ti řeší ten největší problém, což jsou existenční náklady v Česku, které neúměrně rostou, a vidina vlastního bydlení se úplně rozplývá. To jsou vody, ve kterých by měly strany lovit, ale chápu, že se to současné vládě i parlamentní opozici dělá těžko, když pro mladé v uplynulých letech nikdo nic neudělal.

Co rozhodne letošní volby

V rychlosti vzpomínám, jaké strany jsme nezmínili a z jakého důvodu, jestli se nesnaží mladé nějakým způsobem upoutat, nebo jejich kampaň jen není vidět. Říkám si, že jsme nezmínili TOP 09, Starosty, KDU-ČSL…
TOP 09 je ve vlastní křeči po odsouzení poslance Dominika Feriho. Velmi vsadili na tuto tvář, aby byl největší politický influencer v Česku, ale dopadl, jak dopadl, a strana se od něj pochopitelně distancovala. S odstupováním předsedkyně Markéty Pekarové Adamové se strana hledá a v podstatě se rozpouští ve Spolu. Lidovci, ač by to mohlo být překvapivé a vzhledem k silně konzervativním názorům v celostátní politice, mají poměrně velké mladé jádro. Snaží se stranu neustále omlazovat a mají tam mladé schopné politiky, kteří možná sem tam zavedou i nějaké liberální názory. Uvidíme, kam se tato strana vydá. Starostové mají úspěšnou kampaň v tom, že nejsou zase tolik vidět, co se týče politické práce…

Sbírají teď podpisy.
Sbírají podpisy, což považuji za skvělý tah i proto, že se ke mně dostaly hlasy z hnutí ANO, které jim to závidí a trochu jsou na sebe naštvaní, že je to nenapadlo. Marketéři, kteří to Starostům poradili, jsou zvyklí sbírat lidovou podporu přes podpisy a donutili některé politiky hnutí STAN vyrazit ze Sněmovny, Senátu a ministerstev mezi lidi a zjistit, co je pálí a zajímá. Považuji to za úspěšné. Mladé tváře tam taky jsou, i když ta strana, jak je seskupením starostů, často se říká, že to je strana starostů, učitelů a lékařů, ale mám pocit, že trochu upozaďují své mladé nadějné tváře, které mají. Když sledujeme různé kandidátky, tak Starostové mladé lidi spíš upozaďuje na úkor lidí, kteří si to podle nich zasluhují, což je nešvar všech tradičních stran.

Opomenuli jsme i dvě prazvláštní koalice-nekoalice, které obcházejí volební zákon. Je to uskupení kolem Stačilo! pana Daniela Sterzika, který Kateřině Konečné, šéfce komunistů, pomalu krade její stranu a dělá z toho antisystémové, antivaxerské a antiukrajinské hnutí. Do toho je tam Tomio Okamura z SPD, který na své kandidátky přibírá Svobodné, lidi od Jindřicha Rajchla a ještě Trikoloru. Tyhle strany prakticky cílí jenom na starší publikum, mají jen negativní program a řeší geopolitické otázky, že máme stát spíš na straně Ruska než na straně Ukrajiny. Od nich obecně neslyším žádné pozitivní vize, spíš jenom negativa v tom, co všechno Česko dělá špatně.

Kdyby tady s námi hovořili, tak by asi nesouhlasili s tím, že mají jenom negativní vize. Tomio Okamura, sám jste to zmiňoval, asi na mladé cílí mimo jiné tím, jak vždycky povídá někde na sociální síti a do toho jí nějaké jídlo, což je jeho styl internetového marketingu.
Ano, ale on je snad jediný politik z nich, který nějak cílí na mladé. Převzal to od jednoho konzervativního amerického youtubera a politika, který vždycky něco říká a u toho jí, tak to teď dělá Tomio Okamura.

Rozhodnou podzimní volby mladí lidé?
Nemyslím si, že to budou mladí lidé. Myslím, že jsou dvě voličské skupiny, o které se teď hraje. Samozřejmě ten mladý hlas bude velký, bude slyšet a doufám, že bude slyšet hlavně celé další volební období, že mladí budou tlačit na své volené zástupce, aby plnili politiku, která se jich dotýká. Ale myslím, že volby rozhodne takzvaný milion propadlých hlasů, který se nebral v potaz v minulých volbách, kdy celá řada stran skončila pod pětiprocentní hranicí. Myslím, že to se letos nestane. A potom je to mobilizační potenciál koalice Spolu. V posledních průzkumech a číslech vidíme nárůst a ochotu hodit to této partě znovu. I když celá řada jejich voličů si řekla, že letos k volbám ze zklamání z vládního výkonu nedorazí, tak to vypadá, že se mobilizace vládním stranám daří. Myslím, že rozhodnou tyto dvě voličské skupiny, jak se komu podaří mobilizovat a konsolidovat na jedné straně a v případě druhé party mobilizovat a přesvědčit, že ještě má smysl zkusit to s nimi další čtyři roky u vlády.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: TV Nova, CNN Prima News, pořad 15 minut Kateřiny Perknerové na serveru denik.cz, instagramové účty Tomio Okamura SPD, zofakk_, Mladé Pirátstvo a hranatost, tiktokové účty Alena Schillerová, Andrej Babiš a Petr Fiala, youtubový kanál Agraelus Reakce a tiktokový účet Andrej Babiš via youtubový kanál Události Luďka Staňka.