Odvolání Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je neplatné, rozhodl soud
Soud ve čtvrtek zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna loni v květnu odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli mužovy argumenty, které proti svému odvolání vznesl. Verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Návrh na odvolání Köppla podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl se už dříve vůči výtkám hájil slovy, že zákon neporušil.
Köppl se proti rozhodnutí Sněmovny bránil žalobou. Mužův právní zástupce Jan Tryzna v ní mimo jiné uvedl, že jeho klient poskytl poslancům zcela konkrétní námitky proti svému návrhu na odvolání. Ti se však k jeho argumentům vůbec nevyjádřili. „Usnesení Poslanecké sněmovny bylo téměř shodné s návrhem na odvolání,“ prohlásil právník.
Soud mu dal za pravdu. Z rozhodnutí Sněmovny podle něj není zřejmé, proč Köpplovy námitky zamítla. „Musí být seznatelné, jakými úvahami se žalovaný při zamítnutí námitek řídil,“ odůvodnila zrušení usnesení členka správního senátu Jitka Hroudová.
‚Na dvou židlích‘
Soud podle Daniela Köppla potvrdil, že Pirátům a dalším koaličním poslancům nešlo při jeho odvolání z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o nezávislost mediálních rad, ale o možnost ovlivňování těchto institucí. Podle předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka ale soud zrušil usnesení z formálních důvodů.
„Neměli bychom se podle mě točit na formalitách, místo abychom posuzovali podstatu věci, že pan Köppl nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích, na jedné jako markeťák placený ANO a na druhé jako úředník kontrolující vyváženost médií,“ sdělil Michálek. Podotkl, že rozhodnutí není konečné a může ho zrušit Nejvyšší správní soud. Nevyloučil, že Sněmovna se ještě k tomuto tématu vrátí.
Tryzna ani právní zástupkyně Poslanecké sněmovny Jiřina Čížková se po skončení jednání k verdiktu nechtěli vyjadřovat.
Sněmovna u soudu?
Čížková u soudu tvrdila, že Sněmovna není správním orgánem, nespadá pod správní řád, a tudíž by se jejím rozhodováním neměl soud zabývat. Podle senátu však Poslanecká sněmovna v některých případech postavení správního úřadu mít může, soudy se touto otázkou zabývaly již dříve. Nesmí ale jít o zákonodárný proces, dodala Hroudová.
Členka správního senátu však zároveň uvedla, že soud nebude vyslýchat svědky ani dokazovat, zda v Köpplově případě došlo ke střetu zájmů. „Provedení důkazů by bylo zásahem do postupu Sněmovny,“ prohlásila. Podle Čížkové však Sněmovna dokazování nedělá, podstatný je výsledek hlasování. Poslanci odůvodňují svá stanoviska v rámci rozpravy, své důvody uvedli také ve výboru.
Köpplovo spojení s ANO
Návrh na Köpplovo odvolání upozorňoval nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal z transparentního účtu hnutí ANO.
Sněmovna odvolala Köppla z vysílací rady kvůli střetu zájmů. ANO mu poslalo peníze ze svého účtu
Číst článek
V dokumentu se psalo i o smlouvách, které s Köpplem uzavřela Sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Köppla vybrala Sněmovna v červenci 2021, do volby ho nominovalo ANO.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích
