Čeští vědci obnovili cit v ochrnutých končetinách. V pokusu dorostla potkanům poškozená nervová vlákna
Ochrnutým potkanům se vrátil cit v končetinách. Úspěšný pokus oznámili vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Ti se snaží léčit poranění míchy tak, aby v ní dorůstala poškozená nervová vlákna. Výsledky výzkumu teď prověřuje tým recenzentů.
Po několika letech bádání se vědci rozhodli otestovat novou metodu léčby poraněné míchy – a úspěšně. Potkanům v míše poranili nervová vlákna a nechali je opět srůst, popisují proces Pavla Jendelová a James Fawcett, kteří v ústavu experimentální medicíny Akademie věd vedou centrum Neurorecon. Vlákna urazila vzdálenost až pět centimetrů, což odpovídá poraněním míchy u lidí.
Do nervových buněk pod místem zranění zavedli injekci s genovou terapií, díky které začala dlouhá nervová vlákna znovu dorůstat. „Když jsme potkanům nalepili na tlapku samolepku, cítili ji, i když ji neviděli. A snažili se jí zbavit,“ vysvětluje Fawcett.
„Když buňka roste, potřebuje ‚cítit‘, po čem roste – neurony to uměly v době vývoje, ale potom už nepotřebovaly nikam růst – my jsme simulovali návrat do období embryonálního vývoje,“ vysvětluje Jendelová.
Vlády by měly dotovat obnovitelné zdroje místo fosilních paliv, radí expertka. Stabilizují tak klima
Číst článek
Molekuly, které nastartují růst dlouhých vláken, si vědci vypůjčili od rakovinných buněk. Podle Jamese Fawcetta je ale léčba bezpečná. „Mezi nádorovými buňkami a nervovými buňkami je velký rozdíl. Nádorové buňky se dělí a vytvářejí velké tumory, ale nervové se nedělí. Co pro ně potřebujeme, je ta schopnost pohybu na delší vzdálenost, ale nejsou schopny se dělit,“ vysvětluje.
Nová léčba funguje jen na nervová vlákna, které přenášejí smyslové vjemy. Nefunguje na vlákna, která řídí pohyb. I tak by ale znamenala velké zlepšení, kdyby se podařilo ji zavést i u lidí.
„Zatím jsme ve stadiu základního výzkumu. Jednou by to ale mohlo pomoci vrátit cit pacientům s míšním poraněním. Mohli by lépe cítit pod místem poranění a mohl by se jim vrátit cit třeba při sexuálních funkcích,“ vysvětluje Pavla Jendelová.
