V 92 letech zemřel filozof Hejdánek. Stal se mluvčím Charty 77, po revoluci působil na Univerzitě Karlově

Zemřel filosof a jeden z prvních mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Bylo mu 92 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho příbuzná, režisérka Hana Kofránková. V 70. letech byl Hejdánek pro své názory krátce ve vězení. Později v době Charty 77 psal fiktivní korespondenci Dopisy příteli. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Filosof a jeden z prvních mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek

Filosof a jeden z prvních mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Hejdánek se hlásil k tradici českého myšlení ztělesněné T. G. Masarykem či Emanuelem Rádlem a věnoval se převážně vztahu mezi filozofií a teologií.

Definitivní tečka za letitým sporem. Milerovi příbuzní se už nechtějí dál soudit o Krtečka

Číst článek

Hejdánek se narodil 10. května 1927 v Praze. Po gymnáziu studoval matematickou logiku, sociologii a filozofii na UK. V 50. letech pracoval jako dělník, později byl zaměstnán v dokumentačním oddělení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze. Koncem 50. let spoluvytvořil reformní evangelické hnutí Nová orientace, v 60. letech spolupracoval s časopisem Tvář a účastnil se dialogu křesťanů s marxisty.

Po krátké epizodě ve Filozofickém ústavu ČSAV (1968-1971) byl Hejdánek zatčen a odsouzen na devět měsíců, šest z nich strávil ve vazbě, poté byl amnestován. Krátce po vzniku Charty 77 se Hejdánek stal jejím mluvčím, tuto úlohu pak na sebe vzal podruhé po zatčení Václava Bendy a Jiřího Dienstbiera.

Mezitím obdržel stipendium i čestný doktorát na univerzitě v Amsterdamu (1987). Od roku 1987 patřil mezi iniciátory samizdatových Lidových novin.

Po revoluci na Univerzitě Karlově

Docenturu na Univerzitě Karlově ale získal až v roce 1990, o dva roky později byl jmenován profesorem. Svou univerzitu však měl Hejdánek po dlouhá léta ve svém bytě, kde pořádal filozofické semináře. Od roku 1985 vydával samizdatově časopis Reflexe a knižnici Oikúmené. V letech 1990 až 2005 pak vedl katedru filozofie na Evangelické teologické fakultě UK.

Hejdánek byl vyznamenán mimo jiné Cenou Jana Palacha (1984), francouzským Řádem umění a literatury (1992) či Řádem Tomáše Garrigua Masaryka (1995).

Kryštof Šimek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme