Optimismus, sebedůvěra, naděje a odolnost, to je psychologický kapitál. Dá se zvýšit, radí psycholog
Jak zvládáme práci, jak nás činí spokojené a nakolik spokojenost souvisí s tím, jak kvalitní podáváme výkony, zkoumá psycholog Martin Vaculík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se i psychologickým kapitálem. „Člověk s vysokým kapitálem má sebedůvěru. Věří, že má na to, aby zvládl věci, které ho v životě potkají. Dokáže překonávat překážky, učí se z toho, posiluje ho to.“
Za čtyři složky kapitálu označuje Vaculík optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost. „Na rozdíl od osobnostních rysů, které jsou stabilní, je možné psychologický kapitál měnit,“ zdůrazňuje vědec ve vysílání Českého rozhlasu Plus a radí, jak svůj kapitál zvýšit:
„Můžete pracovat s věcmi, které se vám daří. Pokud budu schopný vnímat, že dělám věci dobře, uvědomovat si je, přemýšlet, díky čemu se mi to podařilo, co ve mně je. Tak se mi podaří identifikovat své vlastnosti a to, jak je můžu v budoucnu využít.“
„Dalším způsobem je třeba to, že se učím přemýšlet o budoucnosti pozitivně. Snažím se představovat si příležitosti, které mi budoucnost může přinést – a ne že se pitvám v tom, co se mi nepodařilo, nebo jaké hrůzy mě čekají.“
Zvyšování psychologického kapitálu má pozitivní dopady v osobním prostředí – lidé s vyšším kapitálem méně trpí úzkostmi. Výhody má i v zaměstnání.
„Tam je to spojeno s vyšší mírou spokojenosti a pracovní angažovanosti,“ vysvětluje psycholog. Ve školním prostředí to znamená, že žáci vnímají vztahy, které navazují se spolužáky, jako kvalitnější a pozitivnější, mají lepší prospěch.
Vaculík se zabývá také psychickým a psychologickým odpoutáním od práce. „Laicky to znamená, že se jeví jako důležité pro psychické zdraví člověka umět práci zavřít. Nejen od ní odejít, ale také na ni nemyslet,“ vysvětluje.
Jedině tak je schopen člověk obnovit své síly a načerpat energii. „Pokud se to člověku nedaří, má to dopady na jeho zdraví a může to vést k syndromu vyhoření nebo trvalému vyčerpání,“ varuje psycholog.
Jak je důležité jít do práce
Pandemie odhalila naši potřebu sociálních kontaktů, a to i v zaměstnání. „Mnozí z nás si dnes mnohem víc uvědomují, jak je důležité, že se ráno oblečeme, nasnídáme a odejdeme do práce, kde pozdravíme živého člověka, sedneme si vedle někoho, občas s ním prohodíme pár slov, můžeme jít s někým na oběd a podobně,“ popisuje psycholog.
Recept vědců proti roztržitosti? Hluboká meditace. Méně pak chybujeme
Číst článek
„Řada z nás si neuvědomovala, jak jsou to důležité věci. A to, že některé firmy zvyšují poměr práce doma v neprospěch práce v zaměstnání, nevidím jako úplně šťastné. Právě kvůli absenci sociálních kontaktů.“
Odpoutat se od práce je zvláště těžké tehdy, když pracujeme právě doma.
„Jedno z doporučení by bylo, aby pracovní místo, které doma máme, opravdu sloužilo jen k práci. A v tom místě se nedělalo nic jiného. Dokážu si představit, že pro řadu z nás je to nepředstavitelný úkol,“ uznává psycholog.
„Významnou roli při odpoutání se od práce je pohyb a fyzická aktivita. Další věcí je třeba mít na psychické úrovni jasnou hranici, co a kdy věnuji práci, kterou dělám, a kdy nastává čas, kdy práci řešit nebudu a budu se věnovat sobě nebo svým blízkým,“ shrnuje Martin Vaculík.
Jaké vlastnosti by měl mít dobrý lídr? Poslechněte si celé Studio Leonardo, ptá se Martina Pouchlá.
