Migrace je chytlavé téma pro politiky, kteří žádné jiné nemají, soudí Houska
Nový migrační pakt zajistí podle Evropské komise spravedlivější systém a zvýší solidaritu mezi členskými zeměmi. 15 z nich včetně České republiky ji ale žádá, aby se více zasadila o řešení nelegální migrace. „Má to docela velkou váhu, protože je to nadpoloviční většina, a hlavně to vyjadřuje ducha doby a snahu zkusit migraci řešit mimo území Unie,“ hodnotí novinář Ondřej Houska.
Hlavní problém prý spočívá v tom, že se unijním státům nedaří vyhošťovat neúspěšné žadatele o azyl. Většina příchozích totiž nejsou uprchlíci unikající před válkou a pronásledováním, ale ekonomičtí migranti. Vyhostit se ovšem daří jen asi pětinu z nich.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin, bývalý bruselský zpravodaj
Podle mezinárodního práva nelze nikomu odepřít možnost požádat o azyl, podle nové iniciativy by se ale azylové řízení mělo odehrávat mimo území Evropské unie a odmítnutí žadatelé by nemizeli neznámo kam v rámci Schengenského prostoru.
„Jsou to vysoké stovky tisíc lidí jen za posledních několik let, historicky určitě přes milion osob. Politici často upozorňují na migraci přes moře, tak se ale do Unie dostává jen malá část migrantů. Většina přicestuje legálně, ale zůstává tu i po vypršení víza. A namátkové kontroly jsou jako hledání jehly v kupce sena,“ vysvětluje redaktor Hospodářských novin.
Počty příchozích zatím nejsou na úrovni velké migrační krize z roku 2015, přesto jde o reálný politický problém. Houska zároveň podotýká, že nelegální migraci nelze zastavit, ale je možné ji regulovat, například i otevřením cest pro legální migraci, jako to udělala italská premiérka Giorgia Meloniová:
„V opozici měla radikální rétoriku, že ustanoví námořní blokádu a loďstvo bude bárky s běženci potápět. Jako premiérka to samozřejmě neudělala, ale výrazně navýšila počty lidí, kteří mohou přijet do Itálie. To totiž vede k tomu, že se vám mnohem lépe spolupracuje se zeměmi, odkud migranti pochází. A jsou třeba i ochotnější přijímat zpět ty nelegální,“ dodává.
Placená externalizace
Dalším způsobem je externalizace, kterou požaduje patnáctka států, tedy vytvoření táborů mimo Unii, do nichž by mohli být převáženi i žadatelé, kteří již jsou v Evropě. Tato myšlenka se ovšem objevila už v roce 2018, kdy se unijní lídři dohodli, že se budou snažit najít země ochotné tímto způsobem pomoct – žádná se ale nenašla.
Migrační pakt může řešit krizi, říká poslanec Letocha. Ze solidarity zůstanou kvóty, oponuje kolega Mašek
Číst článek
V poslední době se Velká Británie dohodla s Rwandou a Itálie s Albánií, kde mají žádosti o azyl posuzovat italští úředníci a Albánie si za to nechá zaplatit.
S lepší ochranou hranic počítá i migrační pakt, který relativně těsně prošel Evropským parlamentem. Rozumí se tím ale to, že kdokoli na unijní hranice vstoupí, tak bude řádně zaregistrován a dále držen ve střežených táborech, kde vyčká na vyřízení své žádosti.
„Pokud ale někdo prosazuje opevnění hranic tak, že těm, kteří na ně buší, nebude ani umožněno požádat o azyl, tak to je v rozporu s mezinárodním právem. Jestli to takto někdo chce, musí to říct otevřeně. Politici to ovšem takto otevřeně neříkají,“ zdůrazňuje.
Houska připouští, že migrace je velký problém, ale Evropa má i jiné a závažnější jako například agresivní Rusko, stagnující ekonomiku, sociální situaci či zelenou transformaci. „Masová migrace tady byla, je a bude. Ale zjevně je to chytlavé téma pro politiky, kteří žádné jiné téma nemají. To se týká jak populistů, tak bohužel i mainstreamových politiků,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
