Měli jsme štěstí, o viru toho stále víme málo. Nelíbí se mi přirovnání k chřipčičce a rýmě, říká virolog
Profesor Karel Raška říká, že pro schopné lidi neexistují hranice. On sám je toho důkazem. Ve Spojených státech, kam emigroval po okupaci v roce 1968, ho několikrát zvolili jedním z nejlepších lékařů. Celý život se věnuje studiu virů a ve svých 81 letech stále působí v univerzitní nemocnici Svatého Petra v New Jersey. Za svou práci získal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Jak podle něj uzdravit svět nakažený koronavirovou pandemií?
Povídáme si na zahradě kousek od Mladé Boleslavi, protože jste sem teď zavítal odpočinout si po hektickém období v New Jersey. Co podle vás může za to, že se koronavirová pandemie ve Spojených státech vymkla kontrole?
Těch důvodů je mnoho. Zaprvé jednak je to různorodost společnosti, která je v Americe veliká. Druhá věc jsou názory na určitou prevenci, třeba na nošení roušek. Roušky nechrání před nákazou vás, ale zabraňují, abyste nakazil někoho druhého. Od začátku k tomu byl velký odpor, dokonce i oficiální místa vystupovala proti nošení roušek.
V současné době se nošení roušek zdůrazňuje. Prezident (Donald) Trump nedávno nazval vlasteneckou povinností nosit roušky. To se během období pandemie poměrně změnilo. Další věcí je, že u různých etnických skupin lidí jsou různé koncentrace receptoru, na který se virus váže. V různých tkáních je jeho koncentrace různá, to také může hrát svoji roli.
Zmínil jste prezidenta Donalda Trumpa. Ten mimo jiné prohlásil, že čím více se testuje, tím více nakažených přibývá.
V tom má absolutní pravdu, výrok je stoprocentně správný. Čím více se testuje, tím více případů najdete. Pochopitelně i zde v České republice je po každém víkendu počet potvrzených případů podstatně menší, poněvadž se provedlo 2000 testů, kdežto v normálním dni se provádí testů šest nebo sedm tisíc.
Už v úterý se oznámí, že v pondělí byl výskyt podstatně větší. Záleží na kontextu, ve kterém to bylo řečeno. Já jsem to zcela náhodou v ten jeden víkend v New Jersey v televizi v přímém přenosu viděl se svým vnukem, který se tomu velice smál. Bylo také řečeno: ‚Budeme dělat méně testů, budeme vypadat mnohem lépe‘. To je taky pravda, ale ideální příklad pro obyvatelstvo a běžné občany to samozřejmě není.
Nátlak na testování
Jak jako uznávaný virolog usuzujete, že se bude koronavirová situace ve Spojených státech dál vyvíjet v příštích měsících? Přijde podzim…
Řada respiračních onemocnění má sezonní charakter. Víme, že chřipka začíná na podzim a z jara začíná uhasínat. Někteří lidé to dost kategoricky prohlašovali o covidu. A ukazuje se, že to není správné, protože v letních měsících jsou počty nových případů v teplém počasí zejména v jižních státech Spojených států nesrovnatelně vyšší než v brzkém jaře nebo na konci zimy.
Viry jako největší predátoři lidstva poháněly evoluci kupředu
Číst článek
Zdá se, že sezonní výskyt se neprokáže. Na druhou stranu, když se v té samé době začne objevovat a zvyšovat výskyt jiných respiračních onemocnění, bude to znamenat problém. Rozlišovat, jestli jde o chřipkové infekce, nebo infekce covidem, bude zase nátlak na laboratorní testování a na lékaře.
Proto je velice důležité, aby se lidé dali včas očkovat proti chřipce. Nechtěl bych to zakřiknout, ale v posledních letech, s výjimkou před čtyřmi nebo pěti lety, je vakcína velice dobrá a skutečně chrání velmi dobře proti chřipkové nákaze. Odhady epidemiologického kmene viru, který se pravděpodobně objeví v chřipkové sezoně, bývají velice dobré. Mělo by to tedy značně ulehčit. Bohužel procento očkovaných lidí v České republice je neobyčejně nízké.
Myslíte si, že může existovat něco jako druhá vlna této pandemie?
U každého podobného onemocnění se může druhá vlna vyskytnout, často bývá horší než vlna první, jako tomu bylo v případě španělské chřipky na konci a po první světové válce, kdy druhá vlna byla podstatně horší. Záleží na hodnocení všech dat výskytu, jestli předchozí vlna pokračuje nebo již skončila a začíná druhá vlna. Myslím, že je předčasné o tom dnes hovořit.
Měli jsme štěstí
Četl jsem výrok regionálního šéfa Světové zdravotnické organizace pro Evropu, který řekl, že první vlna pandemie ještě neskončila. Jak definovat, že skončí první a přijde druhá?
Data v současné době jsou předběžná, aby se k tomuto závěru dalo dojít. Víme dobře, že denní výskyt v České republice, čísla, se kterými jednáme, jsou podobná tomu, co jsme viděli na jaře v podstatě na vrcholu pandemie. Ale myslím si, že prohlásit to za druhou vlnu by nebylo zcela zodpovědné.
Vy jste už na jaře v médiích chválil českou reakci proti koronavirové pandemii. Druhým dechem jste ale dodával, že některá opatření mohla přijít dříve. Jaká opatření jste měl na mysli?
Dívat se zpátky nebo něco kritizovat pro mě není na místě. Myslím si, že Česká republika a my všichni, kteří tu dneska jsme, jsme měli obrovské štěstí. Počet případů, který zde byl a poměrně nízká smrtnost, nechtěl bych to připisovat zásluhám toho nebo onoho opatření. Hovořil bych o velikém štěstí.
Ohniska nejsou velká, ale jsou plošně. Proti dubnu máme pětkrát míň hospitalizovaných, říká Prymula
Číst článek
A nelíbí se mi, že na základě toho, co zde bylo, dnes slyšíme z různých kruhů kritiku na lokální opatření v místech ohnisek a tak dále. Přirovnávání infekce covidem-19 k ‚chřipčičce‘ a rýmě. Nelíbí se mi, když to slyšíme i od lidí, kdo jsou třeba lékaři. Je to nezodpovědné. Ti z nás, kteří měli příležitost nebo smůlu vidět přeplněná oddělení v nemocnicích, kde nebylo dost míst pro lidi na ventilátorech… je to velice smutné.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že je v současné chvíli schopné testovat denně až 17 tisíc lidí na koronavirus. Považujete to za dostatečné číslo? Je testování klíčové?
Testování je cesta k tomu, aby se mohlo dělat správné trasování a přijímat správná protiepidemická opatření. Faktem je, že u chytré karantény, o které se hodně mluvilo, na testování hodně záleží.
Souhlasíte s biochemikem Janem Konvalinkou, který říká, že v Česku projekt chytré karantény nefunguje?
Věc mluví sama za sebe. Nechtěl bych a nebudu něco kritizovat, ale věc mluví sama za sebe…
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek informoval, že většina nově nakažených v Česku nemá žádné příznaky. Co rozhoduje o tom, jestli člověka infekce schvátí, nebo ji naopak skoro bez problémů přejde?
To přesně nevíme. Víme dobře, že u lidí, kteří jsou v perfektní zdravotní kondici a nemají žádné jiné komorbidity, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, může být průběh velice mírný. To nakonec vidíme dobře ve výsledcích z ostravsko-karvinského regionu, že v podstatě většina horníků, což byli silní, mladí, zdraví lidé, byla bez příznaků. A není divu, v klecích při fárání byli tělo na tělo, tak že se to tam šířilo jako lavina.
Nevíme, jak virus vznikl
Co tedy dnes o novém typu koronaviru víme?
Čím víc o tom víme, tím více víme, že toho moc nevíme. Stále nevíme, jak virus vznikl. Je to tedy netopýří virus, který přišel z trhu ve Wu-chanu? Na druhé straně jsou rostoucí důkazy, že virus může mít laboratorní původ.
Víme, že podobné onemocnění se vyskytovalo v Číně už o pět let dříve v dolech. Tam to skutečně v té době pocházelo z netopýrů. Stále nevíme, jaký je původ, i když víme víc a víc. Víme celou řadu subtypů viru, které se mění. Víme, kde se který virus vyskytuje. To všechno dneska víme. Ale pořád nám to nedává definitivní odpovědi.
Věříte vy osobně laboratornímu původu?
Relevantní možnost to je. Případů úniku viru z laboratoří je celá řada. Bylo to v případě H1N1 chřipky nebo neštovic, kde už po vymýcení neštovic ve světě ve Velké Británii došlo k laboratornímu úniku v klimatizaci. Nakazila se fotografka, která zemřela. Virolog, který s tím dělal pokusym, potom spáchal sebevraždu.
Smolek: Uvažujeme o vyřazení Chorvatska ze zeleného seznamu. Situace tam ale ještě není tak dramatická
Číst článek
Byla celá řada lokálních úniků viru SARS v Číně před x lety, když se tam epidemie objevila. Vyloučit to nelze, ale přímé důkazy pro to samozřejmě nemáme. Teorií a spekulací je několik. Některé jsou velice kvalitní, ale v žádném případě nejsou definitivní.
Známe sekvenci viru, jak moc je to důležité?
Je to velice důležité. Umožňuje nám to nejrůznější modulaci, připravovat vakcíny moderními metodami. To znamená, že relevantní sekvence můžeme vmontovat do vektoru a používat potom jako vakcínu. Můžeme používat části RNA jako vakcínu. Pokrok v molekulární biologii umožňuje testování a všechno ostatní. To v minulosti nebylo možné.
Do vývoje vakcíny proti koronaviru se zapojily lékařské týmy z celého světa. Které z experimentálních vakcín považujete za nejnadějnější?
Z toho, co se objevuje i v odborném tisku, se mi nejvíce líbí vakcína oxfordská a od firmy Moderna ze Spojených států. O vakcíně, která byla oznámena v Ruské federaci, nic nevím.
Když se zastavíme jednou otázkou u oxfordské vakcíny, podle klinických testů to prý vypadá, že ji lidské tělo velmi dobře snáší. Je to průlomová zpráva?
Vždy je velmi dobře se dozvědět, že vakcína nemá žádné vedlejší následky. Víme, že když se objevilo nebezpečí prasečí chřipky v minulém století, tak byla proočkována celá populace ve Spojených státech. A vakcína měla poměrně malé, ale určité procento očkovaných, kterým se vyvinul Guillain-Barré syndrom, s nímž je spojena řada problémů. Každý výrobce musí být neobyčejně opatrný. Nepochybuji o tom, že kdokoli začne vyrábět masově novou vakcínu, bude nejdříve mít pečlivě prověřeno na dobrovolnících, že vedlejší účinky jsou minimální.
Globalizace přispívá šíření
Co říkáte na výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie, kteří pátrali po proteinech, které umí skrýt koronavirus před imunitním systémem?
Může to přispět k vyvíjení nových strategií, jak zabraňovat infekci a k vývoji vhodného přístupu k blokování infekce.
Nový typ koronaviru je za posledních dvacet let nejméně třetí takto významný vir po SARS a MERS, se kterým svět bojuje. Bude těchto pandemií do budoucna přibývat?
Nové viry se budou objevovat. A objevují se, co lidstvo existuje. Ale s novým způsobem života s rychlým transportem, s dostupností z jednoho konce světa na druhý konec během několika hodin je nebezpečí řešení těchto ‚tryskáčových morů‘ realitou. Když se po hedvábné stezce vydali poutníci z Číny v minulosti a byli nakažení nějakým novým virem, tak než se dostali někam daleko, tak na stezce zemřeli.
Víme dobře, že opatření proti infekcím a jejich šíření mají neobyčejnou historii. V minulosti v době malomocenství infikovaní museli nosit zvonečky, aby se jim lidé mohli zdaleka vyhýbat. V dávných epidemiích moru, když se šířil mezi námořníky, tak když někde stáli, nebylo jim dovoleno z lodi vystoupit. Vědělo se, že pokud na lodi infekce je, tak na ní zemřou. V Dubrovniku vzniklo slovo karanténa, protože tam drželi námořníky zavřené 40 dní (od slova quaranta, které v italštině znamená čtyřicet, pozn. red.). Proto se tomu říkalo karanténa.
K šíření viru dnes přispívá globalizace?
Samozřejmě.
Nedávno vědci přišli s tím, že za šířením pravých neštovic, které mimochodem pomohl vymýtit váš otec, světoznámý epidemiolog, mohli před tisíci lety Vikingové, kteří pořádali nájezdy do okolních států. Jak se dnes můžeme vyvarovat přenášení ‚tryskáčových morů‘?
Dodat vakcínu proti covid-19 a nepodělit se o výsledky testů je znepokojivé, varuje farmaceut Mátl
Číst článek
Tím, že je důsledně aplikovaná ‚surveillance‘, tedy hlídání výskytu jakýchkoli nových onemocnění, a jsou přijata opatření, aby se zabránilo jejich šíření. Byl jsem optimistický letos na konci zimy, když byl do Spojených států zakázán vstup cestovatelům z Číny. Ale ukázalo se, že na východní pobřeží nakonec přišel virus z Evropy, kde cestování ještě omezeno nebylo. Je to tak, že čím víc víme, tím více zjišťujeme, že jsme nevěděli dost.
Hrozí podle vás, že by někdy svět mohl bojovat s dvojí pandemií?
Proč ne, samozřejmě. Na druhou stranu epidemiologická bdělost ve světě funguje dost dobře. Vzpomeňme si na všechna opatření, která jsme měli ve spojení s ebolou, když se objevila. I když ta je poměrně stará, desetiletí. Správnou aplikací tomu lze zabránit.
Nakolik nám může pomoct v boji proti příštím pandemiím to, že žijeme v 21. století? Totiž že máme moderní technologie, můžeme vyvinout roboty, kteří za nás mohou odebírat vzorky a my nemusíme přijít do styku s nakaženým pacientem?
Roboty a odběry bych nepřeceňoval. Fakt je ten, že když potřebujete zjišťovat, jestli někdo má, nebo nemá infekci covidem, tak mu musíme výtěr z nosu udělat. I když dneska máme, že pacient může do zkumavky naplivat sliny a můžeme udělat analýzu ze slin. To všechno je. Ale zatím je zdravotník stále neobyčejně důležitý.
Za dvacet let to ale může být jinak…
Samozřejmě, za dvacet let může být všechno jinak.
