Jak předou kočky? Hlasivky mají podobné těm lidským, vydávají zvuk obdobně hluboký jako slon
Od začátku domestikace koček uplynulo už 10 000 let a stále nevíme, jak vlastně kočka přede. Záhadu kočičího předení teď ale možná poodhalila nová studie vědců z Rakouska, Česka a Švýcarska. Podílela se na ni i hlasová laboratoř Katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Vědci hledají odpověď na otázku, jak vlastně tak malé zvíře, jako je kočka, dokáže vydat tak hluboký zvuk. Mňoukání žádná záhada není. Předení ano, protože mívá frekvenci 20 až 30 Hertzů.
Věda pro děti: Proč kočky žerou trávu, když po ní často zvrací?
Číst článek
Jenomže zvuky na tak nízkých frekvencích obvykle vydávají velká zvířata s delšími hlasivkami, například sloni. A právě tím se studie, která vyšla v časopise Current Biology, zabývala.
Posledních 50 let převládal názor, že předení vzniká cyklickým stahováním a uvolňováním svalů hlasivek uvnitř hrtanu. Vyžaduje to ale cyklické vzruchy z centrální nervové soustavy.
Výzkumníci dosavadní hypotézu rozšířili. Podle nové studie ale kočičí hrtan dokáže příst i bez nervových vzruchů, což je zásadní odhalení.
Stejný mechanismus
„Pro nás je překvapivé, že tak hluboký zvuk dokáže kočičí hrtan vytvořit stejným fyzikálním způsobem, který používají všichni savci a ptáci jen za pomocí proudění vzduchu. Takže stejně jako vydává hlas člověk,“ říká spoluautor studie, hlasový vědec Jan Švec.
VIDEO: Divoké kočky bude v Austrálii likvidovat robot plivající toxický gel. Rozpozná je podle pohybu
Číst článek
Vědci také zjistili, že kočka má v hlasivkách zvláštní polštářkovitý útvar, který se možná na předení podílí.
„Polštářky dělají hlasivky tlustější a těžší. Obecně právě těžší hlasivky kmitají pomaleji s nižší frekvencí,“ vysvětluje Jan Švec.
Při výzkumu se žádné ale neublížilo. Těla zvířat poskytli k anatomickému výzkumu lidé, kteří museli dát kočku uspat z přirozených, zdravotních důvodů.
Zajímavostí také je, že kočičí předení zkoumal už v 19. století britský přírodovědec Richard Owen, kterému vděčíme za slovo dinosaurus.
Kočky a lidé
„Kočky jsou stejně jako lidé savci, takže je zde společná vývojová linie. Když studujeme zvířata, tak se zároveň dozvídáme věci o nás samotných,“ doplňuje biofyzik Švec. V tomhle případě se ta souvislost týká lidského pulzního rejstříku.
V Polsku se 29 koček nakazilo ptačí chřipkou, hlásí zdravotnická organizace. Vědci se obávají mutace
Číst článek
„Když někdo mluví hlubokým skřípavým hlasem, tak jde o velice nízkou frekvenci. Dosavadní studie napovídají, že hlasivky se u tohoto rejstříku u lidí ztlušťují pomocí aktivity svalů, a také se zmenšuje proud vzduchu, který přes hlasivky jde. A to je s procesem v hrtanu koček velice podobné,“ upřesňuje vědec.
Rozhodně to ale neznamená, že pulzním rejstříkem předoucí kočku trumfneme. „Kočka to má speciální. Používá to ještě trochu jinak a pořád se ještě snažíme přijít na to, jak to vlastně je.“
Experty ale překvapuje ještě jedna věc. „Předení je velice fascinující děj, který má i psychologický účinek. Navozuje nám pocit klidu a pohody. Pochopení mechanismu kočičího předení má potenciál využití i pro terapeutické účely,“ uzavírá spoluautor studie Jan Švec z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
