I lékaři potřebují své vynálezce. ‚Vyvíjet inovace je moje vášeň,‘ říká americký expert na endoskopii
Pro klasickou chirurgii je hlavním nástrojem skalpel. Modernější lékařské přístupy se ale snaží lidské orgány co nejvíce zachovat. Kalifornský lékař Kenneth Binmoeler je držitel stovky patentů v oblasti endoskopie, při které lékaři vstupují do lidského těla skrze trávicí soustavu. Své novinky představil i na pražských endoskopických dnech.
Co je podstatou vaší práce?
Naše oddělení se specializuje na intervenční terapeutickou endoskopii. Soustředíme se na terapii a neděláme endoskopická vyšetření. Neděláme tedy třeba screening nádorů, to mají na starosti jiná oddělení. Ale my rakovinu léčíme.
Čím je podle vás právě tenhle obor zajímavý?
Co mě zaujalo na terapeutické endoskopii, je zachování orgánů. Vyhnout se chirurgii, která je nejenom více invazivní, ale jejím výsledkem je obvykle ztráta orgánu nebo jeho části. Myšlenka chirurgie je odlišná od myšlenky endoskopické terapie.
Cílem endoskopické terapie je respektovat a obnovovat. Naproti tomu chirurgický přístup je resekovat – vyříznout. S endoskopickým přístupem nejenže minimalizujeme poškození, ale také hledáme fyziologické, respektující způsoby, jak léčit nemoci.
Čeští vědci vyvíjejí novou svítivou látku. Může pomoci při diagnóze nemocí včetně rakoviny
Číst článek
To je ale poměrně nová úloha endoskopie?
Historicky měla terapeutická endoskopie roli doplňku k chirurgii. Například paliativa – lidem s neléčitelnou rakovinou, kterým nádor blokoval trávicí trakt, jsme vložili stent, aby blokádu uvolnil. Nebo jsme se starali o pacienty, kteří nemohli absolvovat chirurgickou operaci.
To byla historie, teď jsme ale i konkurencí chirurgie. Novými technikami dokážeme odstranit nádory, které ještě neprorostly příliš hluboko. Nebo umíme vyndat kameny zevnitř žlučníku a žlučník přitom zachovat.
Je mnoho příkladů – některé jsem předvedl právě tady, na endoskopickém kongresu v Praze – kdy je endoskopie léčbou první volby. Operace pak zbývá jen pro pacienty, kteří na endoskopii nemohou.
Čemu vděčíme za ten pokrok? Jsou to nové technologie?
Ano. Je to moje práce a vášeň, vyvíjet inovace. Vynalezl jsem zařízení, které se jmenuje lumen apoziční kovový stent. S ním se můžeme dostat i mimo trávicí trakt, což bylo revoluční. Předtím jsme se mohli pohybovat jen v rámci trávicí soustavy.
Teď se ale pod ultrazvukovou kontrolou dostaneme k orgánům, jako je žlučník. Můžeme vkládat bypassy a další procedury, které se dřív daly dělat jen chirurgicky. Tato zařízení nás posouvají dále, a proto jsem věnoval svou kariéru vývoji nástrojů.
Srdce bijící mimo jakékoliv lidské tělo. Lékaři v IKEM díky unikátnímu přístroji zvládnou více transplantací
Číst článek
Jak ten stent funguje? Můžeme si to představit jako odbočku z tunelu trávicího traktu?
Je to jako tunel, spojka k objektům mimo trávicí trakt. Je to anastomóza, což bylo dříve výsostné území chirurgů. Teď ji ale používáme jako most, abychom propojili různé systémy v těle.
Co dalšího byste v endoskopii rád vyřešil?
Počátkem tisíciletí to vypadalo, že se blíží revoluce v chirurgii – takzvaná NOTES, chirurgická metoda využívající vstupy přes přirozené tělní otvory. Například by bylo možné se dostat ke žlučníku přes žaludeční stěnu a vytáhnout ho tudy ven.
Jenže tehdy jsme na to neměli ty správné nástroje. Uzavřít takové řezy bylo příliš riskantní, mělo to hodně komplikací. Teď ale máme lumen-apoziční stenty. Máme nástroje na šití, které dřív nebyly. Máme nové svorky, kterými bezpečně uzavřeme jakékoli otvory.
Určitě zažijeme znovuzrození metody NOTES, která dosud hibernovala, ale znovu se probouzí.
