Už podruhé pohrozil anonym v kostele v Plzni-Doubravce bombou
Policii a další záchranné složky zaměstnávají každý rok desítky zbytečných výjezdů. Jedná se o anonymní bombové výhrůžky, po kterých musí školy, radnice nebo soudy opustit stovky lidí. I když se po hodinách prohledávání většinou potvrdí, že šlo o poplašnou zprávu, policie takové telefonáty nikdy nepodceňuje. Jen v Plzeňském kraji oznámil letos anonym bombu už devětkrát. Sedm případů policie objasnila.
U zbývajících dvou bombových výhrůžek má zatím plzeňská policie otazník. Neznámý hlas pohrozil posledního ledna v 19.20 explozí v kostele v Plzni-Doubravce. Stejného kostela ve čtvrti Doubravka se týká dosud poslední případ, anonym se ozval na linku 112 v pátek 8. března kolem půl čtvrté odpoledne.
„Prosím vás, kluci říkali, že na Doubravce ve Sleziánu teď dali bombu,“ ozvalo se z telefonu podobně jako v prvním případě.
I když jsou výhrůžky podobné, vyšetřuje policie oba telefonáty odděleně a žádá o pomoc veřejnost. Zatímco loni byly za první dva měsíce takové anonymy čtyři, z toho tři objasněné, letos je výhrůžek více než jednou tolik. Za celý loňský rok police v Plzeňském kraji prověřovala 13 anonymů.
„Za uplynulý loňský rok jsme objasnili šest případů,“ vypočítává Markéta Fialová z plzeňského krajského policejního ředitelství. Ve chvíli, kdy anonym bombu nahlásí, je postup vždy stejný.
„Okamžitě vyšle hlídku, která na místě vyhodnotí situaci, přijme potřebná opatření a jsou vyslány další hlídky policie, kriminalisté a také policisté z oddělení služební kynologie se speciálními psy. Samozřejmě dojde k evakuaci příslušné budovy, provádí se prohlídka k nalezení případného nástražného zařízení. Při těchto případech spolupracujeme také s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.“
Většinou volá anonym z telefonní budky. V těchto případech může policii pomoci svědectví kolemjdoucích nebo lidí, kteří bydlí v okolí. Odhalit anonyma může policie i v případě, že volá z mobilu. Jaké má možnosti, ale z taktických důvodů tají. Pokud se prokáže, že jde o šíření poplašné zprávy, hrozí pachateli až dva roky vězení.
„Když tuto poplašnou zprávu nebo i jinou nepravdivou zprávu, která může znepokojit obyvatelstvo, nebo i bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systému sdělí například orgánu, jako je Policie České republiky, může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo také zákazem činnosti,“ upřesňuje policistka Markéta Fialová.
Trestu neujdou ani nezletilí a mladiství, kterým soud může uložit např. výchovná opatření, povinnost uhradit vzniklou škodu a v některých případech i vězení.
