Mají ceny Anděl stále ještě smysl?
Hudební ceny Anděl mají na domácí poměry docela dlouhou tradici. Vznikly přičiněním několika zaměstnanců tehdejší federální veřejnoprávní televize, jako obdoba amerických Grammy. To znamená jako protiváha Zlatého Slavíka, hudebních cen měřících popularitu hudebních interpretů.
Kvalitní hudbu měla za uplynulé roky odhalovat Akademie populární hudby složená z novinářů, zástupců hudebního průmyslu a samotných hudebníků. Až sem se zdá vše velmi jednoduché. Je ale smutné, že i v letošním roce, kdy se ceny budou předávat už po devatenácté, se stále mluví o výročních cenách Akademie populární hudby s velkými otazníky. Proč? To byla jednoduchá otázka, kterou jsem položil jednomu z duchovních otců výročních cen dramaturgovi České televize Radimu Smetanovi.
Jiný názor má hudební publicista Jaroslav Špulák, který hodnotí ceny jako člověk dodnes činný uvnitř pořadatelského týmu. Jiný, kritický pohled na současnou podobu hudebních cen Anděl nabízí publicista Tonda Kocábek. Oba zmínění také představují svoje návrhy, jak prolomit začarovaný kruh, v kterém se Anděl ocitnul.
Poslechněte si rozhovory uvnitř příspěvku.
Navržené změny se zdají být téměř neřešitelným úkolem. Dokonce se proslýchá, že pokud letošní vyhlášení cen Akademie populární hudby dopadne fiaskem, nemuseli bychom se Andělů v příštích letech už dočkat. Příklad zaniklých cen Aurel na Slovensku varuje. Přeci jen, svátku kvalitní hudby by bylo i přes leckteré velmi sporné nominace a řadu zásadních lapsusů, které se týkají samotných ceremoniálů, nakonec škoda.
