Flirt se slečnou Stříbrnou. Film podle předlohy Škvoreckého skončil v komunistickém trezoru
Flirt se slečnou Stříbrnou. Tato černobílá filmová balada o záhadné krásce a jejím urputném ctiteli byla posledním filmem, který v Československu vznikl podle knihy Josefa Škvoreckého předtím, než emigroval. Více v reportáži Radiožurnálu.
Snímek vypráví nejen o chladnokrevném sukničkáři, ale i o žalostné situaci v literárním nakladatelství a o holokaustu. Šlo o kontroverzní motivy, které se komunistickým normalizátorům nehodily, a proto film zakázali.
A o čem film vypráví? Zatímco suverénní svůdník, redaktor Leden je ve stresu z toho, že záhadná slečna Stříbrná chladně odolává jeho nadbíhání, krásku s hlubokýma černýma očima mnohem víc zajímá šéf nakladatelství, který je prototypem pravého papaláše.
A atmosféru literární redakce se tvůrcům filmu povedlo vystihnout na jedničku. „Je tu evidentní typický konflikt: v nakladatelství vždy byl někdo, komu šlo o věc, někdo, kdo by měl daleko jednodušší život, kdyby přitakával. A pak tam byli lidé přizpůsobiví,“ hodnotí spisovatel a novinář Ondřej Neff.
Autor předlohy Josef Škvorecký prostředí nakladatelské redakce důvěrně znal. V 60. letech byly jeho knihy velmi populární. „Mou generací byl vnímán jako osvěžující literární zjev. Četli jsme to a milovali jsme to,“ vzpomíná Ondřej Neff pro Radiožurnál.
Jméno Josefa Škvoreckého bylo ale zároveň příčinou, proč Flirt se slečnou Stříbrnou skončil v roce 1973 takzvaně v trezoru. Možná se nehodil ani motiv holokaustu. Ve filmu také například zazní několik narážek na židovský původ slečny Stříbrné.
Intelektuální satira ze světa spisovatelů se v závěru změní v detektivku, když po bujarém večírku najdou ráno šéfa utopeného v jezeře. Kriminálka se spokojí s verzí, že si opilý vyjel na loďce a spadl do vody.
Redaktor Leden ale přijde na to, že klíčem je minulost slečny Stříbrné. Chtěla se pomstít za smrt své sestry, kterou zbabělý šéf kdysi zavinil. Sedla s ním proto do loďky…
Film tak v samém závěru předkládá divákovi otázku, jestli a za jakých okolností může vzít člověk spravedlnost do vlastních rukou.
