Významná část queer populace trpí problémy v oblasti duševního zdraví
Institut pro psychologický výzkum zveřejnil minulý týden jednu velmi důležitou zprávu: výzkum zaměřený na problematiku duševního zdraví u queer osob v České republice. Dlouhodobého šetření se zúčastnilo více než 3300 lidí, jedná se tak o nejrobustnější výzkum na toto téma u nás. Co z unikátních dat vyplývá?
Třeba to, že 40 procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity, nebo to, že míra ohrožení roste s dalšími „zneklidňujícími“ faktory, jako je třeba nepřijetí v rodině nebo socioekonomický status.
Apolena Rychlíková: Významná část queer populace trpí problémy v oblasti duševního zdraví
Dalšími okolnostmi, které zvyšují riziko depresivity, byly nižší věk, život v obci do 100 tisíc obyvatel a méně viditelné identity. Naopak nejméně ohroženi byli lidé, kteří žili ve společné domácnosti s partnerem, měli vyšší socioekonomický status, byli starší 25 let a žili ve větším městě.
Úzkosti nebo deprese jsou navíc u jednotlivých skupin queer lidí různé. U gayů a leseb bylo ohroženo zhruba 30 procent, u osob nebinárních, pansexuálních, asexuálních či třeba i trans mužů činila depresivita a úzkosti 50 procent a klidně i více.
To samozřejmě souvisí i s tím, jakou míru „viditelnosti“ jednotlivé kategorie mají a s jakou formou předsudků se ve společnosti vyrovnávají. Tak i tak však z dat plyne, že až 26 procent LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných.
Problémů v oblasti duševního zdraví mezi obyvatelstvem České republiky obecně přibývá. A spolu s tím se ukazuje, jak málo dostupné a rozšířené jsou služby terapeutů a psychiatrů. Především pro mladší a dospívající je jich akutní nedostatek.
Další nenávistné útoky proti queer lidem se nedají vyloučit. Situace je alarmující, říká právnička
Číst článek
Obecně jsou ale v Česku statisíce lidí, kteří potřebují odbornou pomoc a nedostává se jim. Přestože LGBTQ+ osoby vyhledávají psychologickou podporu obecně častěji, v její dostupnosti mohou narážet na překážky, které prostupují celou společností.
Strašení a politika
Možná se někomu může zdát, že podobně zaměřené výzkumy jsou bezvýznamné – třeba právě proto, že problémy v oblasti duševního zdraví má dnes opravdu hodně lidí. Jenže opak je pravdou: šetření v oblasti duševního zdraví je třeba maximálně diverzifikovat, protože zkušenosti heterosexuálních lidí jsou jednoduše odlišné od zkušenosti queer lidí.
A to mimo jiné i proto, že queer lidé stále nemají v řadě zásadních oblastí rovná práva a běžně se setkávají jak s diskriminací, tak s předsudečným násilím. Jednoduše se dá říct, že politika a legislativa s tím, jak se lidé u nás cítí, přímo souvisí.
To koneckonců dokládá i samotný výzkum: zavádění anti-LGBTQ+ politik má negativní dopad na duševní zdraví LGBTQ+ lidí a naopak.
Možná by si to někteří politici a političky mohli uvědomit, až zase budou veřejně strašit před přijímáním manželství pro všechny nebo se navážet do Prague Pride, jak se ze strany určitých ultrakonzervativních kruhů s železnou pravidelností děje.
Problémy v oblasti duševního zdraví u queer lidí jsou závažné. Je ale v politické moci pomoci tento neblahý stav začít zlepšovat.
Autorka je publicistka a dokumentaristka
Předpovědi výsledků eurovoleb jsou letos velmi riskantní
Jiří Pehe
Čínský prezident se v Paříži dověděl, že si EU nenechá líbit diskriminační praktiky
Karel Barták
Poláci 8. květen 1945 neslaví, pro ně je to jen jiná okupace. My ho ale slavme dál
Luboš Palata
Proč (ne)začala operace v Rafahu
Jan Fingerland