Zastavit ilegální migraci může jen společná migrační politika. Peníze nejsou nic platné

Česko nevezme jediného ilegálního migranta! Přesto je solidární s Evropskou unií, protože posílá do postižených oblastí pomoc i peníze. Za poslední tři roky už to Prahu stálo 100 milionů eur. Tak zní mantra premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou opakoval tento týden v Berlíně kancléřce Angele Merkelové. Tu to nepochybně nepřekvapilo.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš a Angela Merkelová v Berlíně

Andrej Babiš a Angela Merkelová v Berlíně | Foto: Markus Schreiber | Zdroj: ČTK/AP

Na to, že Česko i jeho partneři ze zemí Visegrádu házejí do jednoho pytle ekonomické migranty s uprchlíky před válkou, kteří podle mezinárodních dohod a podepsaných i Českou republikou, mají nárok na ochranu, si v Bruselu už zvykli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Zastavit ilegální migraci může jen společná migrační politika. Peníze nejsou nic platné

A zdůrazňují, že v tom případě se státy, které odmítají brát osoby se statutem uprchlíků, musejí intenzivněji podílet na odstraňování příčin nelegální migrace. Což Andrej Babiš ochotně slibuje, kudy chodí.

Otázka je, zda se to vůbec někdy může podařit. Příčiny ilegální migrace totiž rozhodně nevyřeší jen obvyklá finanční „pomoc rozvojovým zemím“.

Názorně to v uplynulých dnech ukázala cesta německé kancléřky do tří států západní Afriky: do Senegalu, Ghany a Nigérie. Všechny tři patří k těm subsaharským zemím, kterým se, alespoň statisticky vzato, nedaří špatně.

Senegal s 15 miliony obyvatel zaznamenal v uplynulém roce hospodářský růst 7,2 procenta. Ghana má 29 milionů obyvatel a bývá v Africe dávána za vzor politické stability a demokracie. Její hospodářský růst byl loni osm procent.

Babiš jednal s Merkelovou o migračních kvótách. Na premiéra čekali demonstranti

Číst článek

Systém pravidel

Ekonomika Nigérie, nejlidnatější africké země, kde žije skoro 200 milionů lidí a demografická křivka tam prudce roste, utrpěla sice hospodářský propad - a severní část navíc terorizuje islamistické hnutí Boko Haram -, ale země má kvůli svým zásobám ropy obrovský potenciál do budoucna.

Přesto se ze všech těchto tří afrických států vydávají lidé za perspektivou lepšího života do Evropy, protože mají díky televizi a sociálním sítím denně před očima, že ve srovnání s Evropany žijí v chudobě.

A čím víc se jejich životní standard bude zlepšovat, tím realističtější bude v jejich představách i šance, že se tam dostanou, protože budou mít na zaplacení převaděčů.

Jen v Německu žije toho času - bez perspektivy získat tam povolení k pobytu - kolem tisícovky migrantů ze Senegalu, čtyři tisíce z Ghany a 8600 z Nigérie, přičemž 20 tisíc jejich krajanů tam čeká na vyřízení žádosti o azyl, které bude v drtivé většině případů negativní.

Afrika nepotřebuje z Evropy peníze

Odsunout je zpět je ale komplikovaný proces s mnoha byrokratickými překážkami ze strany jejich domovských úřadů.

Podle reportéra časopisu Der Spiegel ghanský prezident Nana Akufo-Addo řekl Angele Merkelové na rovinu, že jeho rodáci by byli „přešťastní“, kdyby směli v Německu zůstat.

V každém případě je evidentní, že Afrika nepotřebuje z Evropy peníze. Potřebuje ale pomoc v podobě masivních zahraničních investic do infrastruktury a hospodářství.

Ani ty ale samy o sobě nelegální migraci z Afriky nezabrání. Evropu může do budoucna spolehlivěji ochránit jen to, že otevře Afričanům perspektivu dostat se sem legálně. Ať už za prací, nebo kvůli studiu.

K tomu je ale nutný systém jasných pravidel společné přistěhovalecké politiky. Společné proto, že bez ní můžeme Schengen, tedy unijní prostor pro volný pohyb nejen zboží a kapitálu, ale především osob, rovnou zabalit.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme