Jak ovlivní prezident Peter Pellegrini česko-slovenské vztahy
Peter Pellegrini jako vítěz slovenských prezidentských voleb je pro česko-slovenské vztahy o něco horší zpráva, než kdyby ho porazil občanský kandidát podporovaný opozicí Ivan Korčok. I když hlava státu nemá podobně jako v Česku velké pravomoci, může ovlivnit atmosféru, mírnit rétoriku, obrušovat hrany...
Českou kartou se hrálo už v kampani dost výrazně, což není pěkný vklad pro dny budoucí. Kabinet Petra Fialy spadl do předvolební vřavy poté, co český premiér odložil společné jednání obou vlád.
Ne kvůli odlišným pohledům na válku na Ukrajině – to je normální a vzájemného respektu hodné. Ale kvůli nehorázným výrokům Roberta Fica o „řádění ukrajinských neonacistů“, „falešném démonizování prezidenta Putina“ a také kvůli schůzce slovenského ministra zahraničí s ruským protějškem.
Tým Petra Pellegriniho roztržky šikovně využil – v jedné z debat dnes už zvolený prezident řekl, že „Slováci nejsou váleční štváči“ a zafungoval také důraz na suverénní slovenskou zahraniční politiku, do které si Bratislava – tedy vláda Roberta Fica a Peter Pellegrini – nenechají mluvit ani od Čechů. Andrej Babiš podpořil Pellegriniho a stejně tak exprezident Zeman v televizi TA3, ten navzdory platnému volebnímu moratoriu...
Česko potřebuje Slovensko
Ale problém česko-slovenských vztahů – které jsou mnohem bohatší, hlubší a rozmanitější než jen na úrovni nejvyšší politiky – bude po prezidentských volbách souviset především s vývojem na Slovensku a jednáním vlády Roberta Fica. Toho bude nový prezident plně podporovat, jak řekl ve volební noci: „Budu všude tam, kde bude možné podpořit vládu v plnění jejího programového prohlášení.“
Otazníky Pellegriniho prezidentství: bude z něj Ficův prezident? Kdo převezme Hlas? A co čeká Korčoka?
Číst článek
Jenže na Slovensku se aktuálně objevují pokusy zasáhnout do nezávislého soudnictví včetně toho ústavního, čistky v policii, veřejnoprávní televize a rozhlas se mají změnit ve státní médium sloužící vládě, kabinet útočí na nevládní organizace a občanskou společnost, na stole je stále návrh změn v trestní legislativě, který označila evropská prokuratura za ohrožující právní stát a které pozastavil nezávislý Ústavní soud.
Jinými slovy – nový prezident bude podporovat podrývání právního státu a demokratických institucí, pokud v tom bude vláda Roberta Fica pokračovat. Sám premiér chápe výsledek prezidentské volby tak, že dostal mandát přesně to činit.
Když byl v Praze dva dny po roztržce s Ficem u Petra Fialy šéf opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka, komentoval situaci: „Chápu upřímný signál, který nám česká vláda vyslala, i to je přece úlohou nejbližších partnerů.“
Slovenský prezident vyřešen. Analytička teď čeká boj o ‚nevládky‘, Ústavní soud i volební zákon
Číst článek
Na takové pochopení ze strany Ficovy vlády ani nového prezidenta se ovšem česká politická reprezentace nemůže spolehnout ani náhodou.
Dění na Slovensku by ovšem komentovat měla – ať už veřejně, nebo tichou diplomacií – protože pro Česko jde nyní nejen o ty nadstandardní vzájemné vztahy, ale také o hájení vlastního zájmu. Potřebuje Slovensko jako důvěryhodného partnera v otázkách bezpečnostních, výměně tajných informací, boje proti kremelské hybridní válce...
Peter Pellegrini jako nástupce Zuzany Čaputové, v Česku oblíbené a s nadstandardními vztahy s Petrem Pavlem, se ujme funkce v polovině června.
Politické soužití se slovenskými přáteli bude velmi křehké a někdy bolestné.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Předpovědi výsledků eurovoleb jsou letos velmi riskantní
Jiří Pehe
Čínský prezident se v Paříži dověděl, že si EU nenechá líbit diskriminační praktiky
Karel Barták
Poláci 8. květen 1945 neslaví, pro ně je to jen jiná okupace. My ho ale slavme dál
Luboš Palata
Proč (ne)začala operace v Rafahu
Jan Fingerland