Za elektrické sítě poplatek jako za Netflix či telefon, chtějí distributoři. Nespravedlivé, říká ERÚ
S rozvojem fotovoltaik v domácnostech se hledá nový systém, jak spravedlivě rozdělit náklady na služby sítí pro všechny. I pro ty, kdo si vlastní zdroj pořídit nemohou. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska by měl existovat jednotný měsíční poplatek za odběrné místo, bez ohledu na spotřebu. To ale nepředpokládá Energetický regulační úřad (ERÚ).
Fotovoltaická elektrárna na skoro každém domě, baterky v garážích a na kopcích větrníky. Pro mnoho lidí se takový obrázek stává ideálem budoucnosti při zajištění energií. Aby ale při takovém modelu zároveň fungovala celá energetická soustava bezpečně pro všechny, provozovatelé elektrických sítí v Česku budou muset do roku 2035 investovat podle nových odhadů sumu dosahující skoro půl bilionu korun.
Investice tak od letošního roku oproti minulosti mají narůst o 38 procent, na zhruba 40 miliard korun ročně. Zajistit mají jednak větší kapacitu sítí, ale i bezpečnost při zapojování čím dál většího počtu kolísavých zelených zdrojů.
Nejvíc zatím do soustavy přibývají menší solární instalace, které si pořizují s dotacemi lidé na střechy domů. Takových zařízení se jen loni připojilo asi 170 tisíc o celkovém výkonu 4 tisíce megawatt, což odpovídá zhruba čtyřem blokům jaderné elektrárny Temelín.
Na dalších řádově 50 tisíc fotovoltaik už distribuční společnosti uzavřely smlouvy o připojení, což znamená výhledově nárůst jejich kapacity na 19 tisíc megawatt. A další požadavky ve výši 7 tisíc megawatt ještě čekají na vyřízení. „Když to sečteme, bavíme se asi o 30 dalších blocích temelínské elektrárny, které se mají připojit do naší distribuční sítě,“ uvedl pro představu v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus předseda rady sdružení provozovatelů distribučních soustav ČSRES Marian Rusko.
Chystají se změny tarifů
V některých regionech se podle něj už nyní musí připojování dalších zdrojů omezovat. „Jsou regiony, kde je už kapacita sítí nedostačující. Tam připojujeme pouze takové zdroje, kde si zákazník to, co si vyrobí, i spotřebuje. A pro případné přetoky nepotřebuje naší distribuční soustavu,“ upozornil Rusko.
Podmínky v dotačním programu Nová zelená úsporám se mění. Největší změna čeká fotovoltaiku
Číst článek
Obří investice do sítí tak sice navýší jejich kapacitu, na druhou stranu se ale v dalších letech projeví v poplatcích za distribuci a také dalších službách přenosové soustavy. Marian Rusko odhaduje, že může jít celkově o jednotky stovek korun v ročních platbách za regulovanou složku elektřiny, které spotřebitelé uvidí na fakturách.
Výsledná částka bude ale záležet na tom, kolik zelených zdrojů se nakonec skutečně postaví, a také kolik dotací do posílení a modernizace sítí pustí stát. Nyní je například z Modernizačního fondu připraveno pro sítě 14 miliard korun, což je jen zlomek z celkových nároků. O dalších penězích ale jedná ministerstvo průmyslu a obchodu s Evropskou komisí.
Vliv na výši regulované ceny elektřiny, která se na celkové ceně na složence podílí zhruba 40 procenty, bude mít pro některé spotřebitele také připravovaná nová tarifní soustava. Ta by měla reagovat právě na rychlý rozvoj obnovitelných mikrozdrojů, především fotovoltaik, kdy si část lidí elektřinu vyrábí sama, zároveň ji ale může i skladovat anebo posílat přebytky do sítě. Spotřeba a poplatky těchto zákazníků se tak snižují, nároky na řízení soustavy se ale zvyšují. Nová tarifní soustava by tak náklady měla spravedlivěji rozdělit.
Česko zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Doháníme zbytek Evropy, říká ředitel Solární asociace
Číst článek
Změnu tarifů nyní připravuje Energetický regulační úřad a s energetickými firmami o přerozdělení nákladů na dodávku elektřiny podle typu spotřeby nyní vede diskusi. Distributoři by podle Ruska nejraději chtěli systém, kde by existoval jednotný poplatek za distribuci, nikoliv různé platby související s potenciální velikostí odběru elektřiny.
„Naše náklady jsou relativně fixní, takže my bychom ideálně chtěli mít poplatek za odběrné místo, který by pokryl naše náklady, a to nezávisle na tom, jestli zákazník spotřebuje nebo dodá do naší distribuční soustavy tolik či tolik megawatthodin elektřiny,“ popsal Rusko. Podobné systémy podle něj také mají telekomunikační firmy nebo streamovací platformy, jako je Netflix. „Platí se měsíční poplatek. A jestli se někdo dívá na 10 nebo 150 filmů měsíčně, nehraje roli, nezávisle na tom má ten poplatek stálý,“ vysvětlil.
‚Poplatek není motivační‘
Jestli distributoři takovou představu prosadí, ale zatím není jisté. Energetický regulační úřad se spíš kloní k jinému systému. „Základní myšlenkou inovace tarifní struktury je především adresné přiřazení nákladů, které odběratelé vyvolávají svým chováním v síti,“ upozornil mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Solární panely na rodinný dům? Z ekonomického hlediska se nevyplatí, míní analytik Macenauer
Číst článek
Kromě spravedlivého rozdělení poplatků je cílem podle něj i motivace odběratelů právě k tomu, aby minimalizovali náklady vyvolané v síti. „Z toho v důsledku mohou těžit všichni zákazníci, protože se sníží potřebné investice do rozvoje soustav. Z uvedených důvodů si nemyslíme, že by ‚jednotný poplatek‘ za odběrné místo mohl být spravedlivý nebo motivační,“ dodal Kebort.
Podle Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ Brno, by ale minimálně vysoký podíl stálých plateb za sítě byl spravedlivější. „Náklady sítí jsou nezávislé na množství odebrané elektřiny. S rozvojem zdrojů na odběrných místech maloodběru již nyní vzniká velmi nespravedlivý systém, kdy snížený výběr poplatků u jedněch kompenzuje navýšení u všech. Jen malá část odběrných míst přitom bude v dohledné době osazena mikrozdrojem a jen malá část může být vůbec osazena,“ upozornil. Naráží tím na problém, že ne všichni mohou být aktivní zákazníci s vlastními zdroji, bateriemi a řízenou spotřebou.
Stamiliardové investice do sítí by nicméně kromě vyšších nákladů na elektřinu měly mít pozitivní dopad do celé české ekonomiky. Větší část potřebných zařízení pro energetickou soustavu se dá pořídit v tuzemsku a celkové dopady do výroby, dodavatelského řetězce a zaměstnanosti by pak podle hlavního ekonoma a poradce vlády Davida Marka měly přinést zvýšení HDP Česka do roku 2035 kumulovaně skoro o pět procent. „To by mělo znamenat posílení růstu HDP o 0,3 až 0,4 desetiny procentního bodu každý rok,“ uvedl David Marek.
Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv, který téma důkladně rozebírá, v přiloženém audiu nahoře v článku.
